Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotný měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vašich klientů?
Naši klienti vnímají zavedení jednotného měsíčního hlášení v první řadě jako výrazné navýšení administrativní zátěže. Ačkoliv cílem mělo být zejména zjednodušení procesu hlášení povinných údajů zaměstnavateli příslušným orgánům státní moci, u mnoha klientů je proces v této fázi často nepřehledný a chaotický. Největším problémem je sběr dat od zaměstnanců, která dříve nebyla v takovém detailu vyžadována. Klienti jakožto zaměstnavatelé se tak často ocitají v informačním vakuu, kdy jsou sice odpovědni za správnost hlášení, ale mnohdy naráží na nespolehlivost či nekomunikativnost samotných zaměstnanců, což celý proces přechodu na JMHZ výrazně ztěžuje.
K těmto praktickým potížím se navíc přidávají i metodické nejasnosti. V praxi jsme se např. setkali s absencí odpovídajících kódů v číselníku CZ-ISCO pro specifickou pracovní pozici klienta. To v konečném důsledku vedlo k nutnosti zdlouhavých konzultací s MPSV a ČSSZ za účelem vyjasnění správného postupu, což jen dále prohlubuje administrativní zátěž a právní nejistotu zaměstnavatelů při vykazování povinných údajů.
Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotný měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vaší kanceláře či společnosti?
Z pohledu naší advokátní kanceláře má dosavadní implementace jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů dvě roviny. Prvotní fáze pro nás byla, podobně jako pro naše klienty, administrativně náročná. Při počtu zaměstnanců ve vyšších desítkách osob představovalo doplnění nově požadovaných údajů citelné navýšení administrativní zátěže, zejména z hlediska času potřebného ke shromáždění, doplnění a kontrole dat, která dříve nebyla v takovém rozsahu vyžadována.
Na druhou stranu pozitivně hodnotíme připravenost účetních programů, které jsou na tuto změnu dobře uzpůsobeny, poskytují přehledné rozhraní a průběžně reagují na vývoj pravidelnými aktualizacemi. Určité rezervy zatím vnímáme v metodické podpoře ze strany ČSSZ. Ta se sice snaží zaměstnavatelům poskytovat oporu prostřednictvím manuálů a odpovědí na nejčastější dotazy, u některých specifičtějších praktických otázek však zatím ne vždy dokáže nabídnout jednoznačné a okamžitě použitelné řešení.
Systém má tedy podle našeho názoru potenciál do budoucna přinést větší sjednocení a zjednodušení mnoha povinností zaměstnavatele vůči orgánům státní moci. Dosavadní zkušenosti však zatím hodnotíme spíše zdrženlivě, neboť v úvodní fázi znamenalo zavedení JMHZ pro ARROWS nezanedbatelnou administrativní zátěž a jeho skutečný přínos bude možné objektivněji posoudit až po dokončení druhé fáze zavádění JHMZ, v níž budou zaměstnavatelé do 30. června 2026 odesílat hlášení za měsíce leden až březen 2026 a při které se mohou naplno projevit další praktická úskalí systému.
Na co je podle vás potřeba si zejména dávat pozor?
Zaměstnavatelé by si měli dát pozor především na úplnost, správnost a vzájemnou provázanost vykazovaných údajů. Vzhledem k množství nově požadovaných dat je vhodné věnovat zvýšenou pozornost jejich kontrole již při prvotním zpracování hlášení, aby se minimalizovalo riziko chyb a následných oprav. Pokud se pak nesrovnalosti a vady po odeslání hlášení objeví, je důležité vady ve lhůtě stanovené zákonem odstranit prostřednictvím opravného hlášení, neboť v případě jejich neodstranění hrozí zaměstnavateli peněžité sankce.
ARROWS je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky ARROWS můžete navštívit na adrese https://arws.cz/
