Justiční prázdniny nejsou vhodné, říká Adéla Černoušková Kolowratová ze SNIEHOTTA & VAJDA LEGAL

CHCEME JUSTIČNÍ PRÁZDNINY? – „Plošné zavedení justičních prázdnin určitě nepovažuji za vhodné. Justice obecně je do určité míry zrcadlem životních situací ve společnosti a tyto s příchodem letních prázdnin nevymizí,“ říká advokátka Adéla Černoušková Kolowratová z advokátní kanceláře SNIEHOTTA & VAJDA LEGAL. „Za obzvlášť nevhodné bych justiční prázdniny považovala v trestních a opatrovnických věcech.“

Adéla Černoušková Kolowratová
Zdroj: Sniehotta & Vajda Legal

Přivítali byste, kdyby v České republice fungovaly justiční prázdniny? Proč ano, nebo proč ne?

Plošné zavedení justičních prázdnin určitě nepovažuji za vhodné. Justice obecně je do určité míry zrcadlem životních situací ve společnosti a tyto s příchodem letních prázdnin nevymizí. 

Za obzvlášť nevhodné bych justiční prázdniny považovala v trestních a opatrovnických věcech. Zde se pak dostáváme k otázce, kudy by v případě jejich zavedení měla vést pomyslná dělící čára mezi agendou, u níž lze letní omezení považovat za přijatelné, a agendou, u níž nikoliv. Je rovněž otázkou, zda by v podzimních měsících nedošlo ke kumulaci jednání nenařízených v průběhu letních měsíců.

Na druhou stranu nelze odhlédnout od fungování praxe. Je faktem, že např. v civilních sporných věcech lze v nařizování jednání spatřovat v období letních prázdnin určitý útlum. Některé senáty nařizují jednání minimálně a pokud jednání nařizována jsou, lze počítat s vyšší pravděpodobností odroku. Nemyslím si však, že by bylo možné dospět k plošnému závěru, že civilní sporná agenda je aspirantem na zavedení justičních prázdnin. I zde samozřejmě existují spory, u které „průtah“ o dva měsíce není vůbec vhodný – toto by si však měl vyhodnotit soud s ohledem na aspekty konkrétní věci, nikoliv plošná úprava.

Suma sumárum jsem k zavedení justičních prázdnin spíše skeptická. 

Jak hodnotíte chystané změny v počtu soudů v České republice? Co je z vaší praxe důležité mít v tomto ohledu na paměti?

Především je třeba důsledně zvážit veškeré aspekty, které by s sebou změny přinesly, a to nejen ty ekonomické, jež se mohou na první pohled, bez hlubší úvahy, jevit jako rozhodující. 

Případné změny by měly být podloženy přesvědčivými daty nejen z hlediska ekonomické úspory, ale také s ohledem na nápad věcí u konkrétního soudu, délku řízení, personální obsazení a samozřejmě také dopravní dostupnost. Ta je přitom významná nejen pro účastníky řízení, ale v konečném důsledku také administrativní personál soudů především v menších městech. Dovedu si představit, že pro řadu personálu bude vzdálenější dojíždění za prací znamenat problém.

Nelze zapomenout ani na ryze praktické dopady týkající se evidence a správy spisů, tedy vyřešit například to, aby nedošlo k záměně spisových značek zejména u živých věcí.

Změna by proto měla být provedena až po důkladném zvážení a po diskusi s odbornou veřejností. V případě menších měst bych pak považovala za vhodné přistoupit k případným změnám až poté, co budou vyhodnoceny dopady změn provedených ve větších městech, například v Praze či Brně.


Sniehotta & Vajda Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky společnosti Sniehotta & Vajda Legal je možné navštívit na adrese https://www.svlegal.eu/