O dětech u soudu, o dětech unesených i dětech zmanipulovaných je říjnové číslo Rodiny

Zdroj: Stálá konference českého práva

NOTES STÁLÉ KONFERENCE ČESKÉHO PRÁVA – Čas letí jako bláznivý, pěl kdysi v jedné písni nejslavnější z tuzemských slavíků. Když ji tehdy den co den hrávali v rádiu, ještě mi to tak nepřipadalo, ale jak se roky vrší, dávám mu zapravdu. V časopisech čas nepočítáme na roky, nýbrž na ročníky (mimochodem – ta bohatá krásná čeština umí se slovy kouzlit, jen co je pravda – rok je obsažen v ročníku, den v deníku, kdežto noc …). Což pro nás v měsíčníku Rodina znamená, že se každým číslem přibližujeme už k ročníku čtvrtému.

Uteklo to jako voda od října 2023, kdy jsme s duchovním otcem projektu Karlem Havlíčkem a tehdy designovanou šéfredaktorkou Kristinou Károvou Sokolovou seděli v šéfově kanceláři a dohadovali se o tom, jak bude vypadat první vydání! Ale ještě pořád jsme v roce 2026 a na stolech si chystáme místo pro letošní „desítku“, která spatří světlo světa přibližně za čtrnáct dní. Udělejme si tedy malou předběžnou procházku jejím obsahem.

Současná šéfredaktorka Blanka Hrudková v editoriálech po celý rok hledá pro jednotlivé měsíce inspiraci v antice. Říjen jí připomněl příběh thébského vládce Penthea a jeho pohnutý osud, který mu přivolal bůh Dionýsos s vydatným přispěním královny Agaué a bakchantek – tak pozor na burčák a mladá vína! O mravech, diktatuře ctnosti a heslu „Adults only“ píše v komentáři Karel Havlíček.

Rubrika Právo a etika je obsazena třemi výraznými titulky. Nejprve tu je dokončení rozsáhlého článku významného znalce rodinného práva Pavla Kotradyho, který ve spolupráci s Kateřinou Pomklovou uzavírá analýzu nazvanou Participace dítěte za účasti soudce a soudního sociálního pracovníka. Tentokrát autoři přinášejí informace o tom, jak pracovat s dítětem v náročných situacích před soudem a jak zohledňovat postoje dítěte při rozhodování. Navazuje neméně zajímavý příspěvek advokátky Ilony Budkové a její koncipientské kolegyně Lucie Jakubčíkové Protiprávní změny bydliště nezletilých dětí a mezinárodní únos. Chcete-li se například dozvědět, jak rozhodl Evropský soud pro lidská práva v případu Novák versus Česká republika (matka se odstěhovala s dítětem z Brna do Prahy, ale jaksi to otci dítěte zapomněla včas sdělit a dohodnout se s ním), jste na správném místě. A k tomu přidává Barbora Gaveau spoustou soudních rozhodnutí podepřenou úvahu (Z)manipulované děti aneb Co jsme komu udělaly, v níž rozebírá mj. podstatu rodičovské manipulace s dětmi v kritických situacích a hledá řešení.

Za přečtení rozhodně stojí rozhovor měsíce, který pod názvem O čem dumá psycholog pořídil Karel Havlíček s vědeckým pracovníkem Vojtěchem Pišlem. Mimo jiné se tu dočtete o „fialovém“ experimentu: „Sociální psycholog David Levari podnikl úplně jednoduchý pokus. Ukazoval stovkám lidí stovky modrých, modrofialových a fialových teček a ptal se jich, jestli jsou modré, nebo fialové. Když získal jejich reakce, odstranil tečky, které byly naprosto jasně fialové. A najednou respondenti začali považovat za fialové i tečky, který předtím jim připadaly modré. Posunul se jim koncept „fialovosti“ na základě toho, že dostali jiný podnět. Potom to opakoval v mnoha variantách, dokonce účastníkům nabízel peníze za to, když se jim podaří tomuto trendu nepodlehnout, ale těm respondentům se to nepodařilo, stejně ten koncept měnili. Pak pokračoval s daleko abstraktnějšími tématy. Místo fialových a modrých teček lidem dával popisy nějakých situací a ptal se jich, jestli jsou morální, nebo ne. A opět – když odstranil flagrantní porušení morálních pravidel, lidé najednou začali hodnotit jako nemorální i to, co jim předtím připadalo v pořádku. Podobně to někdo jiný v Německu zopakoval u duševních onemocnění. Postupně odebíral jednoznačně duševně nemocné lidi nebo jejich popisy a respondentům začalo připadat jako duševní onemocnění něco, co do té doby považovali ještě za normální. Dává mi smysl předpokládat, že to úplně stejně funguje v běžném životě. Když neprožívám nějaká zásadní traumata, potom jako potenciálně traumatizující a ohrožující vnímám i něco, co bych třeba dříve ještě považoval za normu,“ říká vědec. Inu, to přinejmenším stojí za zamyšlení!

A jdeme dál. Zuzana Peterová ve svých Případech z praxe psychologa tentokrát přibližuje, jak se lze vypořádat s jedním zajímavým rodinným konfliktem. Seriál Jana Januše Dětská popkultura očima J. J. tentokrát míří do dejvického Divadla Spejbla a Hurvínka (a samozřejmě nechybí ani glosa pětileté Alenky).

Do atraktivní problematiky svěřenských fondů (tentokrát se zaměřením na jejich statut) se velkoryse pustila Jana Süssmilichová, reprezentantka naší partnerské kanceláře SAMAK ve druhém dílu pravidelného miniseriálu. A jeden z dalších příběhů z advokátní praxe o právně ekonomických záležitostech rodiny (pod názvem Až se vrátím z dovolené) přináší svým svižným vyprávěním Alexandra Mára Paurová.

K tomu všemu přidává Martin Kovář další z Rodinných serpentin, které nás v tomto čísle zavedou do Medellínu a Berlína, byť hlavním protagonistou je muž z Buenos Aires.

A já už jen dodávám jako minule: S podzimem se blíží také nové abonentní období. Pokud ještě neodebíráte náš odborný měsíčník o rodině ze všech stran, informujte se přímo u mne ([email protected]) nebo se podívejte na www.braintem.cz/e-shop a zajistěte si předplatné. A jako obvykle, abych nezapomněla: Přihlaste se ke studiu LL.M. Rodinné právo. Otvíráme druhý běh! Informace buď u mne, na našem webu, nebo též na stránkách časopisu Rodina. Stojí to za to! 


Ing. Eva Pešková je ředitelkou vydavatelství Stálá konference českého práva, jehož je legalweb partnerem.