Byli jsme na Legal Innovation Day: Jak AI využívají advokáti, Ústavní soud, Středočeský kraj nebo ČIŽP

Zdroj: Pixabay

Nejde o to, jestli AI ano, nebo ne, ale kdy a jak. Věta, kterou během svého vystoupení na Legal Innovation Day pronesl Tomáš Ščerba z DLA Piper, by mohla být mottem celé této akce. Její organizátor, společnost Wolters Kluwer ČR, se totiž zaměřil na praktické použití současných právně-technologických nástrojů, které představil jak prostřednictvím jejich tvůrců, tak samotných uživatelů.

Legal Innovation Day byl až překvapivě otevřený, když jednotliví řečníci dali poměrně detailně nahlédnout do svého technologického know-how. „Status quo není udržitelný. AI je odpovědí na ekonomický a kapacitní tlak, nikoli módním trendem,“ zaznělo od Jana Metelky, který popsal, jaké nástroje využívá DLA Piper. Jde třeba o Copilot, Harvey, Relativity nebo Azure. Vyzdvihl rovněž kanceláří vyvinutý nástroj Aiscension, který pomáhá odhalovat kartely.

Vojtěch Sucharda z ARROWS mluvil o vlastní aplikaci Anywhere.legal, která „začala jako odpověď na e-mailové peklo“. „Je to něco jako Slack, ale pro poradce – sdružují se v ní konverzace kolem jednotlivých případů,“ popsal a konkrétně ukázal, jak nástroj zefektivňuje práci na kauzách s mezinárodním prvkem a spolupráci s advokáty ze zahraničí. Anywhere.legal čeká během měsíce zásadní aktualizace a nástroj je rovněž dostupný v systému Praetor od Wolters Kluwer.

Individualizované možnosti Praetora používá například i kancelář Sokol Novák tdpA. Jiří Novák ukazoval, jak funguje její interní rozhraní ai.SNTD.eu s heslem „klik místo promptu“. Zaměřil se ale rovněž na související advokátní etiku, přičemž jeho apel lze shrnout slovní hříčkou z jeho prezentace: „Před promptem. Za promptem. Advokát musí stát.“ A také tím, že „AI může psát. Advokát za text odpovídá“.

Martin Vlasta přidal zkušenosti s Praetorem za advokátní kancelář Portos. Zaměřil se na její CRM systém a například na současné technologické možnosti pro zjednodušení administrace práce s klienty i organizace vlastní práce. O zkušenostech s Praetorem a anonymizací osobních údajů mluvila Monika Hanych z Ústavního soudu. Vyzkoušeli prý hodně nástrojů, ale až nyní se dostávají k tomu, že to „konečně začíná fungovat“.

Miroslav Chochola z Eprava ukázal možnosti nástroje Libra AI, přičemž ocenil jeho bezpečnost, nízký sklon k halucinacím i intuitivnost. „Žádaný systém nebude dobře fungovat tak, jak chcete, pokud si dobře nenastavíte, kdo jste a co děláte,“ přidal jednu z obecně platných rad.

Nástroj Lawrence vyzdvihl Antonín Frič z České inspekce životního prostředí. Společně s jeho zakladatelem Jakubem Charvátem ukázali, jak umí tento systém odpovídat na složité právní otázky, typově například: „Existuje povinnost správního orgánu překládat cizímu subjektu (společnosti z Nizozemska) své dokumenty do jazyka, kterému rozumí – ve správním řízení, při kontrole apod.? Pokud ano, které? A z čeho tato povinnost plyne?“

O možnostech využití umělé inteligence při zadávání veřejných zakázek mluvil Petr Kohout z Krajského úřadu Středočeského kraje. Vyzdvihl rovněž to, že když v rámci organizace začnou právní AI nástroje používat i neprávníci, jejich následné dotazy na právní oddělení se tím zpřesní a zefektivní.

Ondřej Hlaváč představil možnosti svého nástroje Advomate, který může pomoci právě s administrací veřejných zakázek. Karel Kotoun z Greenometer prezentoval nástroj Regumeter spojený s problematikou compliance, který používá například ČSOB, a to mimo jiné pro regulatorní monitoring, revizi smluv nebo schvalování změn.

Doba umělé inteligence skutečně začala. Svědčí o tom rovněž to, že ji intenzivně řeší také soudy. Zajímavé bude v tomto ohledu sledovat aktivity Centra pro digitalizaci a umělou inteligenci v justici, které představil jeho zakladatel a místopředseda Vrchního soudu v Praze Roman Horáček. Zkoušejí pracovat například s iSoudem, který navrhuje rozhodnutí. Zároveň ale zdůraznil, jak široce má být vykládáno základní lidské právo na lidského soudce a že soudce musí z argumentace umělé inteligence aktivně vybírat.

Důležitý byl rovněž apel Petra Kohouta na určitou digitální a technologickou nezávislost uživatelů nových nástrojů. Při využití umělé inteligence v právních službách je totiž podle něj nutné pamatovat nejen na dodržení povinnosti mlčenlivosti a ochrany dat, ale rovněž na – parafrázovaně řečeno – „vlastnictví“ know-how a aktuálních postupů.