„Jsem přesvědčen, že tempo souzení, veřejností nekriticky a neobjektivně tlačené, by nemělo představovat pomyslný bič ani na soudce, ani na strany a jejich zástupce či představitele. Bylo by žádoucí, aby i v období letních měsíců byla při plánování termínů věnována pozornost reálným možnostem a potřebám účastníků i jejich zástupců,“ napsal před rokem Trojan a dál argumentoval například kolizemi termínů, specifiky trestního řízení nebo tím, že „soudní prázdniny jsou standardem u Soudního dvora EU“.
Červnová anketa legalwebu ukázala, že advokátní stav je v této otázce rozdělený zhruba půl na půl. Část by justiční prázdniny ze zjevných důvodů přivítala. Ta část, která ne, argumentuje například tím, že ne všichni si berou dovolenou během července a srpna, že ani přes léto se život a byznys nezastavují, nebo že soudci jsou ochotní nařizovat další termíny až po prázdninách. Zkušenosti se ale v tomto poměrně liší. Prakticky všichni se ale shodnou na tom, že tak jako tak by nemělo jít o úplné „zavření“ justice. Dál by mělo být možné řešit věci, které nesnesou odkladu, zejména v určitých typech řízení. Na všechny odpovědi se můžete podívat prostřednictvím tohoto odkazu.
„Ideální by bylo, aby se v určité části léta standardně nenařizovala běžná jednání, jejichž přesunutí na pozdější termín nemá v praxi žádný negativní dopad na průběh řízení. Takový režim by mohl snížit počet odročených jednání a komplikací s hledáním náhradních termínů,“ říkají například Christian Müller a Marek Aubus z KeyMove.
Advokáti se ale neshodnou ani na tom, zda by případné justiční prázdniny celkovou délku řízení prodloužily, nebo naopak zkrátily. „Jsem příznivcem justičních prázdnin, protože by umožnily předvídat, plánovat a následně zrychlit běh soudních jednání. Dnes každý soud a soudce plánují zcela nezávisle, což pak přináší řadu časových prodlev a komplikovanost a nejednotnost při odhadování běhu řízení, plánování dovolených účastníky i právními zástupci,“ myslí si například Jiří Matzner z Matzner & Vítek Legal.
„Zejména v obchodních, insolvenčních či majetkových sporech, kde se často uplatňuje znalecké dokazování v oblasti oceňování, je časový faktor zásadní,“ přidává pak další rozměr Lenka Novák ze znalecké kanceláře EqSA. „Hodnota aktiv se vyvíjí, mění se ekonomické podmínky a zdržení přímo ovlivňuje výsledek sporu i jeho ekonomickou racionalitu. Institucionalizované „pauzy“ by tak mohly zvyšovat transakční náklady a nejistotu.“
Řada odborníků pak upozorňuje na to, že justice má před sebou důležitější výzvy. „Za zásadní považujeme především dokončení skutečné digitalizace justice, zejména zavedení plně elektronického soudního spisu,“ říká Aleš Hradil z DUNOVSKÁ & PARTNERS. „Pokud by navíc elektronický soudní spis umožňoval stranám či jejich zástupcům v přiměřeném rozsahu vyznačit dny, kdy objektivně nejsou k dispozici pro jednání, mohlo by to prakticky řešit část problémů, které bývají s justičními prázdninami spojovány.“
Klid ale přes léto právníky každopádně nečeká. Jak upozorňuje v našem pravidelném rozhovoru předsedkyně České advokátní komory Monika Novotná, advokáti budou jednat o návrzích spojených s možnými zásahy FAÚ do advokátní samosprávy i rizicích spojených s možným odčerpáváním majetku neprokázaného původu, stejně jako o rozpočtu Komory na rok 2027.
A probírat se jistě bude také kandidatura emeritního děkana Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha na senátora za hnutí ANO. Do horní komory se zkoušel dostat už před osmi lety, kontroverze vzbudila zejména jeho následná kandidatura na soudce Ústavního soudu, kdy čelil kritice, že pracoval i pro tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, jenž ho do funkce navrhl. Nynější kandidatura zase přichází poté, co Gerloch jako ústavní právník v médiích argumentuje ve sporu prezidenta a vlády ohledně účasti na summitu NATO spíše ve prospěch vlády. Každopádně profesor Gerloch budí zájem už nyní, kdy se opět začal číst více než rok starý článek legalwebu o jeho konci v čele katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
