Přivítali byste, kdyby v České republice fungovaly justiční prázdniny? Proč ano, nebo proč ne?
Justiční prázdniny bychom určitě přivítali. V praxi se totiž soudní jednání před létem nezřídka odročují až na pozdější měsíce, protože účastníci řízení, právní zástupci i další osoby čerpají letní dovolené a najít společný termín v období prázdnin bývá velmi obtížné.
Podle našeho názoru by však justiční prázdniny neměly znamenat, že se justice na léto „zavře“ nebo že se zbytečně prodlouží délka řízení. Ideální by bylo, aby se v určité části léta standardně nenařizovala běžná jednání, jejichž přesunutí na pozdější termín nemá v praxi žádný negativní dopad na průběh řízení. Takový režim by mohl snížit počet odročených jednání a komplikací s hledáním náhradních termínů.
Pokud ano, jak by podle vás mohly prakticky fungovat a čeho všeho by se měly týkat?
Inspiraci bychom mohli hledat v úpravě, která v českých zemích platila za Rakouska-Uherska i za první republiky. Justiční prázdniny tehdy neznamenaly, že by soudní budovy byly zcela uzavřeny.
Prakticky by mohly fungovat kupříkladu tak, že by soudy od poloviny července do konce srpna standardně nenařizovaly běžná civilní, obchodní, správní či méně naléhavá trestní jednání.
Výjimky by však musely být jasně vymezené. Tento režim by se neměl vztahovat zejména na vazební věci, neodkladné úkony v trestním řízení, předběžná opatření, věci nezletilých, případy domácího násilí, detenční a opatrovnické věci, urgentní insolvenční otázky, vykonávací řízení, věci s hrozící nenahraditelnou újmou a obecně na všechny agendy, u nichž zákon nebo povaha věci vyžadují rychlý zásah soudu.
Také podatelny, doručování, nahlížení do spisu, vydávání rozhodnutí bez jednání i běžný chod soudních kanceláří by měly fungovat i nadále.
Jak hodnotíte chystané změny v počtu soudů v České republice? Co je z vaší praxe důležité mít v tomto ohledu na paměti?
Podle našeho názoru jde o poměrně odvážný a zásadní krok. Z veřejně dostupných informací vyplývá, že se v současnosti mluví především o slučování části okresních soudů. Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o snížení jejich počtu přibližně o 20 až 30 procent a slibuje si od toho úspory v řádech stovek milionů korun.
Slučování soudů samo o sobě není v Evropě ničím novým. Těmto změnám však v jiných zemích obvykle předcházela několikaletá příprava založená na podrobných analýzách. U nás se zatím celý proces jeví jako poměrně rychlý, což může vyvolávat obavy zejména z organizačních potíží a možné horší dostupnosti justice pro lidi mimo velká města.
Proto považujeme za klíčové, aby byl celý postup založen na datech a důkladných analýzách, nikoli na dojmech nebo pouze na snaze dosáhnout rychlých úspor. Zásadní otázkou je, zda reforma skutečně povede k efektivnějšímu fungování soudů, nebo zda půjde jen o formální sloučení, při němž lidé, budovy, systémy i procesy zůstanou fakticky stejné. V takovém případě by se nemusely dostavit očekávané úspory ani zlepšení fungování justice.
Advokátní kancelář KeyMove je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KeyMove je možné navštívit na adrese https://keymove.cz/
