V našem pravidelném rozhovoru mluvíme rovněž o zatím posledních advokátních zkouškách, u nichž došlo k mírnému nárůstu počtu neúspěšných. „Zdá se, že někteří kandidáti začali k této úpravě přistupovat strategicky a zkoušku si v podstatě ‚rozkládají‘,“ říká Monika Novotná.
Čemu bude vedení České advokátní komory věnovat letošní léto?
Ani v letních měsících vedení České advokátní komory nepoleví v ostražitosti. Naší hlavní prioritou zůstává intenzivní práce na legislativním poli. Budeme se i nadále důsledně věnovat návrhům právních předpisů, které by bez dalšího mohly negativně ovlivnit principy právního státu nebo nepřípustně zasáhnout do nezávislého výkonu advokacie.
Aktuálně jde zejména o zákon o ekonomické ochraně státu. V této věci mě těší, že ze strany ministerstva a politické reprezentace vnímáme vůli vyslyšet uplatněné zásadní připomínky profesních komor. Druhým klíčovým tématem je zákon umožňující odčerpávání majetku neprokázaného původu, k němuž máme naplánované důležité jednání v Poslanecké sněmovně hned 9. července. Právě ochrana ústavních práv a obhajoba nezávislosti naší profese jsou úkoly, které prázdniny neznají.
Jak to aktuálně vypadá s „hlasováním“ o výši advokátních poplatků?
K otázce poplatků přistupujeme s maximální odpovědností a otevřeností. Jako poradní orgán představenstva jsme ustanovili Výbor pro transparentnost, který ve spolupráci s hospodářským odborem Komory připravil novou rozpočtovou osnovu. Naším cílem je sestavit pro rok 2027 zcela transparentní rozpočet tak, jak nám uložil říjnový sněm.
V současné době tento rozpočet intenzivně připravujeme s konkrétními čísly, která vycházejí z reálných dat roku 2026. Abychom advokátní veřejnosti poskytli úplný obraz, rozpočet sestavujeme ve dvou variantách. První varianta počítá se zachováním poplatků na současné úrovni, druhá s jejich valorizací na základě rozhodnutí představenstva.
Chceme tím kolegyním a kolegům jasně a férově ukázat, jaké činnosti by musela Komora omezit nebo na ně zcela rezignovat, pokud by k valorizaci nedošlo. Bez adekvátního financování bychom museli drasticky zbrzdit projekty, které advokáti sami právem požadují – ať už jde o digitalizaci agend Komory, posílení vzdělávacích programů, intenzivní legislativní činnost, nebo celkovou práci na zlepšení obrazu české advokacie v očích veřejnosti.
Rozpočet bychom chtěli projednat jak na výboru pro transparentnost, tak na hospodářském a rozpočtovém výboru do poloviny srpna. Na podzim pak připravujeme hlasování sněmu per rollam právě o výši příspěvků. Byla bych moc ráda, kdy by se advokáti do hlasování zapojili a vyslovili se pro ekonomicky i personálně silnou a nezávislou Komoru.
V červnu proběhly advokátní zkoušky. Co ukázal jejich aktuální průběh?
V prvé řadě bych chtěla všem kolegyním a kolegům, kteří u advokátních zkoušek uspěli, z celého srdce pogratulovat. Je to obrovský milník v jejich profesním životě a já je s radostí vítám v řadách advokátního stavu. Přijetí slibu nových advokátek a advokátů patří k těm nejpříjemnějším povinnostem, které jako předsedkyně Komory mám.
Zároveň jsme však v posledním období zaznamenali mírný nárůst neúspěšnosti. Ukazuje se, že tento trend je částečně ovlivněn nedávnou změnou zkušebního řádu. Nově totiž platí, že pokud kandidát neuspěje ze dvou předmětů, nemusí opakovat celou zkoušku, ale pouze tyto dvě dílčí části.
Zdá se, že někteří kandidáti začali k této úpravě přistupovat strategicky a zkoušku si v podstatě „rozkládají“. Jdou k ní s tím, že se stoprocentně naučí jen tři předměty a zbylé dva si vědomě nechávají na opravný termín. Ráda bych ale touto cestou koncipientky a koncipienty povzbudila, aby nepodceňovali komplexní přípravu hned napoprvé. Rozložit si zkoušku sice zkušební řád technicky umožňuje, ale z dlouhodobého hlediska to přípravu na vstup do ostré advokátní praxe spíše prodlužuje.
