Přivítali byste, kdyby v České republice fungovaly justiční prázdniny? Proč ano, nebo proč ne? Pokud ano, jak by podle vás mohly prakticky fungovat a čeho všeho by se měly týkat?
Justiční prázdniny v České republice podle našich zkušeností sice nefungují de iure, již dávno však fungují de facto. Během prázdninových měsíců soudci nařizují jednání minimálně, a to nejenom proto, že i oni sami v této době často čerpají dovolenou, ale i proto, aby se vyhnuli nutnosti nařízená jednání odročovat z důvodu dovolené účastníků řízení či jejich právních zástupců. Soudy v této době vycházejí poměrně ochotně vstříc i žádostem o prodloužení procesních lhůt.
S ohledem na převažující ochotu soudů respektovat letní odpočinek účastníků řízení i jejich právních zástupců bychom tedy byli spíše pro zachování stávajícího stavu, který všem zúčastněným poskytuje větší flexibilitu. Ne všichni advokáti a soudci preferují dovolenou v průběhu školních prázdnin, tak proč jim ji „oktrojovat“ právě na tyto měsíce a neumožnit jim, aby si pro svůj odpočinek zvolili jinou roční dobu a na soudním jednání se sešli v létě.
Zavedení povinných justičních prázdnin by navíc bylo (muselo být) spojeno s celou řadou výjimek, neboť řada soudních agend (agenda péče o nezletilé, trestní agenda apod.) či konkrétních procesních úkonů (předběžná opatření apod.) nesnese odkladu. Jak soudci, tak advokáti by proto museli být i v případě zavedení justičních prázdnin připraveni zúčastnit se jednání v těchto věcech a činit tyto neodkladné úkony, což by činilo jejich letní odpočinek iluzorním.
Jak hodnotíte chystané změny v počtu soudů v České republice? Co je z vaší praxe důležité mít v tomto ohledu na paměti?
Diskuse o změnách v organizaci soudní soustavy, která funguje v dnešní podobě cca od roku 1993, se vede dlouhodobě. Zatímco v minulosti padaly návrhy na zrušení vrchních soudů a na návrat k trojstupňové soudní soustavě, současný ministr spravedlnosti hovoří o zrušení či sloučení některých okresních soudů. Potřebu této změny zdůvodňuje jednak tím, že současná síť okresních soudů neodpovídá demografickému vývoji a reálné vytíženosti jednotlivých článků soudní soustavy, a jednak potřebou úspor a snížení nákladů státu.
Byť jsou oba uváděné důvody jistě legitimní, je třeba mít na paměti, že snížení počtu soudů, potažmo soudců, nesmí vést ke snížení funkčnosti, efektivity a dostupnosti soudní moci, která má v právním státě své nezastupitelné místo.
Nejmenší obavu vzbuzuje v této souvislosti zachování dostupnosti soudní moci. Soud není ani zdravotní středisko, ani prodejna potravin, které potřebujeme mít v pohodlné dojezdové vzdálenosti. Negativní důsledky omezení počtu soudů navíc může eliminovat důsledná digitalizace justice a posílení a praktické využívání elektronických nástrojů způsobilých významně zlepšit dostupnost soudní moci, jako jsou videokonference či dálkové nahlížení do soudního spisu.
Větší problém spatřujeme v zachování funkčnosti a efektivity soudní moci. Za funkční a účinné lze považovat pouze řízení rychlé. V situaci, kdy podle našich zkušeností často stále trvá roky, než se účastníci dočkají konečného rozhodnutí, považujeme snižování počtu soudců za ošemetné. Pokud by tedy mělo dojít k avizovanému snížení počtu okresních soudů, musí být personální obsazení těch, které budou zachovány, takové, aby bylo zajištěno rozhodování věcí v rozumném časovém horizontu a aby spravedlnost nepřicházela s křížkem po funuse.
Takže – reforma ano, ale s rozumem, pečlivou přípravou, na základě důkladné analýzy potřeb jednotlivých regionů a spíše s důrazem na úspory technických a administrativních nákladů než nákladů na samotné soudce.
Kocián Šolc Balaštík je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
