Prémie pro Pražáky
Hrdinkou dnešního příběhu je paní L., která k České poště nastoupila 1. 9. 1988 a ve sporném období pracovala na přepážce jedné menší mimopražské pošty v tarifním stupni 7.
Její měsíční mzda se pohybovala od 21 470 Kč v roce 2020 až do 24 590 Kč v roce 2023. Podstatou sporu bylo přesvědčení paní L., že kdyby pracovala na některé z pražských poboček, platila by jí Česká pošta mzdu vyšší.
Konkrétně se rozhodla srovnat s pražskou pošťačkou, paní Š., která měla v roce 2020 hrubou měsíční tarifní mzdu ve výši 25 770 Kč. Tarifní mzda paní Š. také postupně stoupala a v roce 2023 činila měsíčně 27 500 Kč.
Celkový rozdíl tarifních mezd, o který paní L. usilovala, činil 81 374,35 Kč. Právníci paní L. poukazovali na to, že v dřívějších sporech už Česká pošta regionální rozdíly v odměňování přiznala a odůvodňovala je rozdílnými socioekonomickými podmínkami v jednotlivých regionech.
Je to složité
Naopak Česká pošta argumentovala tím, že jde o nepochopení jejího mzdového systému. Tento totiž stanovuje jen mzdy minimální, ale nevylučuje přiznání mezd vyšších, a dokonce ani nestanoví pravidla, v jakých případech vyšší tarifní mzdu přiznat. Jde vlastně o takovou černou skříňku.
Pokud se paní L. chce mzdově porovnávat s paní Š., dělá velkou chybu. Práce paní Š. je totiž podstatně složitější a náročnější. Paní Š. totiž pracuje na velké pobočce a celou pracovní dobu se věnuje náročné práci na přepážce (v tarifní třídě 7).
Oproti tomu paní L. pracuje na malé pobočce, takže když zrovna nemá co dělat, jde vypomáhat do zázemí s jednoduššími úkoly. Ty na pobočce paní Š. dělají zvláštní pracovníci vnitřní služby v tarifních třídách 4 a 5.
Česká pošta se rozhodla doložit rozdíly v náročnosti pozic na konkrétních datech za období 2020-2023:
- Paní L. odbavila 9 857 listovních zásilek vnitrostátních, zatímco zaměstnankyně Š. 20 580;
- Paní L. provedla 345 transakcí mezinárodních listovních zásilek, zatímco zaměstnankyně Š. 4 651;
- Paní L. provedla 2 856 transakcí balíkových zásilek vnitrostátních, zatímco zaměstnankyně Š. 4 650;
- Paní L. provedla 147 transakcí mezinárodních balíkových zásilek, zatímco zaměstnankyně Š. 848;
- Paní L. provedla 659 transakcí Czechpoint, zatímco zaměstnankyně Š. 10 635;
- Paní L. provedla 12 transakcí Western union, zatímco zaměstnankyně Š. jich provedla 1 395.
Nejvyšší soud
Na základě uvedených rozdílů v náročnosti práce mezi pražskou a mimopražskou pozicí se soudy přiklonily k tomu, že paní L. žádný nárok na doplacení peněz nemá. Svůj nárok před soudem totiž založila na právu na rovné zacházení se zaměstnanci, ale nedokázala najít pražského zaměstnance s vyšší mzdou a podobně náročnou prací.
Vzhledem k podstatným rozdílům v počtu úkonů soudy srovnání s paní Š. odmítly, když zdůraznily, že pro nárok na rovné odměňování nestačí jen stejný název pracovní pozice, ale musí se jednat o skutečně podobně náročné místo a srovnatelně výkonného zaměstnance.
Zároveň se soudy odmítly zabývat tím, jestli je systém odměňování v rámci České pošty nastavený správně a férově. Podstatou sporu o odměňování je totiž vždy srovnání mzdy konkrétního zaměstnance se mzdou jiného konkrétního zaměstnance. Naopak nemá jít o obecné zhodnocení systému odměňování.
„Zaměstnavatelé obecně nejsou povinni podrobně vysvětlovat, proč s určitým zaměstnancem sjednali, případně mu stanovili nebo určili, mzdu právě v té výši, v jaké se tak stalo, či ji dokonce vypočítávat podle nějakého předem stanoveného matematického vzorce založeného např. na předpokládané kvantitě pracovních výkonů.“ (Městský soud v Praze, sp. zn. 30 Co 227/2025)
Případ nakonec skončil před soudci Nejvyššího soudu, kteří ale vlastně už jen potvrdili, že s popsaným postupem souhlasí. Navíc pouze zdůraznili, že pokud chce zaměstnanec uspět ve sporu o doplacení rozdílu v regionálním odměňování, musí mít svůj případ skutečně detailně připravený.
„Žalobce musí označit jiné(ho) zaměstnance žalovaného (zaměstnavatele) vykonávající(ho) shodnou nebo z hlediska všech srovnávacích kritérií uvedených v ustanovení § 110 odst. 2-5 zák. práce srovnatelnou práci, v porovnání s kterým(i) žalobce za vykonanou práci od žalovaného obdržel nižší mzdu. Musí rovněž uvést skutečnosti, z nichž dovozuje, že tento zaměstnanec (tito zaměstnanci) vykonává (vykonávají) stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jako on, a rozdíl v odměňování doložit údaji o výši jím pobírané mzdy, popřípadě jejích složek, jichž se odlišnost týká, a o výši mzdy (jejích složek) porovnávaného zaměstnance (porovnávaných zaměstnanců).“ (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 606/2026)
Morální ponaučení
Nad touto „tečkou“ za regionálním odměňováním v případě České pošty se můžeme zamyslet z více směrů. Především to znamená, že máme nejspíš utrum s přísunem judikatury ohledně rovného odměňování. A řekněme si to otevřeně, Česká pošta v tomto směru dělala svého druhu veřejnou službu tvorby judikatury (jakkoli s jejím vyzněním osobně nesouhlasím).
Můžeme spekulovat, co toto rozhodnutí a záhy po něm uzavřené narovnání všech probíhajících sporů znamená pro Českou poštu a její zaměstnance. Tady ale zatím narazíme na to, že dosud není veřejnou informací, jaké byly jeho podmínky. Jestli zaměstnanci odešli s nulou, hromadou peněz, nebo něčím mezi. To, že se narovnání podepsalo záhy po neúspěchu zaměstnanců u Nejvyššího soudu, naznačuje, že za delší konec provazu tahala spíše Česká pošta.
Ohledně dopadů na jiné zaměstnavatele a spory o odměňování dává nynější rozhodnutí Nejvyššího soudu poměrně jasný návod, jak postupovat. Zaměstnancům na jedné straně jednoznačně říká, co si musí k soudu připravit. Na druhou stranu jde o laťku, kterou nebude snadné přeskočit – podle soudců musí najít a označit konkrétního zaměstnance, který má stejnou (nebo snazší) práci, ale zároveň vydělává víc peněz. Zároveň mají zaměstnavatelé potvrzení, že obrana založená na dokládání rozdílů mezi jednotlivými zaměstnanci v těchto sporech funguje.
Když se ale podíváme do budoucna, jasná obloha se poněkud zatahuje implementací směrnice o transparentním odměňování. Ta se totiž zaměřuje přesně na to, od čeho dnes dávají soudci ruce pryč – tedy na nastavení smysluplného a transparentního systému odměňování. Česká pošta tak může snadno zjistit, že teď nestojí na stupních vítězů, ale pouze odchází na přestávku do šatny, aby počkala na další kolo soudních sporů se zaměstnanci, které se přižene v příštím roce.
Advokátní kancelář Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
