- Hokynářství poslankyně SPD co do vzdáleností větrných elektráren od staveb pro bydlení se vskutku širokým rozsahem 1,5-10 km.
- Návrh Pirátů pro stanovení akceleračních oblastí pro bydlení, tj. na podobném principu jako nyní vymezujeme plochy pro OZE.
- Lex Okruh aneb návrh poslance Hřiba na neomezené prodlužování stanovisek EIA k určitým pražským dopravním stavbám (tyto „koncepční“ návrhy mám obzvláště v oblibě).
Řada dalších návrhů míří mnohdy do jednotlivých chráněných zájmů a pravomocí dotčených orgánů státní správy, od památkové péče po ochranu přírody.
Mám-li si tipnout, dle mého názoru neprojde pozměňovací návrh ani jeden, a to ani návrhy vládních poslanců. Výjimkou budou maximálně návrhy legislativně-technické napravující ještě některé nedokonalosti návrhu zákona ve znění komplexního pozměňovacího návrhu (KPN).
Výjimky z územního plánu
Hojně diskutovaným tématem nového stavebního zákona je možnost realizovat stavbu i na ploše, kde to územní plán nepřipouští.
KPN je v tomto jednoznačný – se souhlasem obce / kraje se záměr může odchýlit od územně plánovací dokumentace, pokud nenaruší veřejné zájmy a nedotkne se jiných osob, ochranných pásem nebo koridorů.
Co to znamená v praxi? Na to si budeme muset počkat, protože text KPN se zdá o něco flexibilnější než důvodová zpráva.
Zjednodušeně řečeno, pokud se domluvíte s obcí (a pravděpodobně si připravíte slušný obnos peněz), budete moci stavět i tam, kde to aktuální územní plán nedovoluje. Výjimkou budou složitější záměry např. podléhající posuzování EIA, protože tam jen výjimka z územního plánu stačit nebude.
Dle důvodové zprávy je ale institut odchylky použitelný typicky pro drobné odchylky technického nebo prostorového charakteru, které nemění funkční využití území ani intenzitu jeho využití a nepřinášejí nové zásahy do práv třetích osob ani nové dopady na veřejné zájmy.
Na druhou stranu absenci dopadu do práv třetích osob nelze dle důvodové zprávy vykládat jako absolutní absenci, ale jako absenci nového či zesíleného zásahu do práv třetích osob. Vejde se do tohoto výkladu jedno patro bytovky navíc? To se nechme překvapit.
Otázkou zůstává, kdo bude danou odchylku schvalovat. Dle KPN by mělo jít o radu obce / kraje, jeden z poslaneckých pozměňovacích návrhů naopak navrhuje, aby danou pravomoc mělo zastupitelstvo, jelikož právě to vydává územněplánovací dokumentaci.
Pokud tuto výjimku získáte, budete mít vyhráno? Podle mého názoru nikoli, protože to bude stále stavební úřad, který bude přihlížet k souladu s územněplánovací dokumentací a bude posuzovat, zda souhlas s výjimkou z územního plánu byl vydán v mezích stavebního zákona. Opačný přístup by byl absurdně zdlouhavý, jelikož by vyžadoval obranu proti konkrétnímu usnesení rady (nebo možná zastupitelstva?) postupem dle zákona o obcích. Udělení výjimky totiž není vymezeno jako územněplánovací činnost, tj. nebude podléhat kontrolní činnosti úřadů rozvoje území předvídané KPN.
Co si z toho odnést do budoucna? Že co do výkladových nejasností s novým zákonem určitě vyhráno nebude.
Advokátní kancekář Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
