Zaujal vás v poslední době nějaký nový film či seriál, který se alespoň částečně dotýká práva? Co to bylo a proč?
V poslední době mě zaujal seriál Advokát (The Lincoln Lawyer). Baví mě nejen samotné případy, ale i možnost nahlédnout do amerického právního prostředí a poznat, v čem se tamní advokátní praxe liší od té české. Zajímavé je například propojení advokátní praxe s vlastním vyšetřováním a spoluprací se soukromým detektivem. Seriál to pro dramatický efekt samozřejmě poněkud přehání, ale právě i tento odlišný pohled na roli advokáta mi na něm přijde zajímavý.
Máte nějaký oblíbený film či seriál s právní tematikou, který považujete za klasiku? Proč?
Mám rád prvorepublikové filmy, takže z české klasiky bych určitě zmínil Ducháček to zařídí. Baví mě nezaměnitelný humor Vlasty Buriana i atmosféra první republiky a prostředí tehdejší advokátní kanceláře. Zároveň mi přijde zajímavé sledovat, jak se s odstupem desetiletí mění doba, ale lidská povaha a problémy, se kterými lidé přicházejí za právníky, zůstávají v mnohém stejné.
Významné místo u mě má také seriál Život a doba soudce A. K. Už na gymnáziu mě přivedl k většímu zájmu o právnické prostředí a byl jedním z podnětů, které mě nasměrovaly ke studiu práv. Na právnické fakultě nám pak jeden profesor doporučil dokumentární sérii Na lavici obžalovaných justice, abychom získali bližší představu o fungování soudů a každodenním životě v české justici. I ta mě zaujala právě možností nahlédnout do tohoto prostředí.
Ze zahraničních kriminálních seriálů mám od dětství rád italského Il commissario Montalbano. Vedle samotných případů, které se často dotýkají i závažnějších společenských a právních témat, mě na něm baví především atmosféra Sicílie, její scenérie, místní gastronomie a osobitý humor, který funguje i v příbězích s vážnou tematikou. Nejraději ho mám v originálním znění, protože právě jazyk a místní kolorit jsou podle mě podstatnou součástí jeho kouzla.
Narazili jste ve filmu nebo seriálu na nějakou právní absurditu?
Za právní absurditu považuji spíše obecně to, jak filmová a seriálová tvorba někdy formuje představy veřejnosti o fungování justice. Lidé si někdy představují, že skutečné právní případy probíhají podobně jako na obrazovce – od snadného získávání důkazů, jejichž zákonnost by v praxi mohla být sporná, přes advokáty, kteří zároveň suplují soukromé detektivy, až po rychlá a dramatická soudní řízení. Na druhou stranu mi to občas přijde i milé, když mi někdo s naprostou vážností vypráví, jak si myslí, že něco v právu funguje, protože to viděl ve filmu. Člověk si alespoň uvědomí, jak silně filmová fikce ovlivňuje naše představy o skutečném světě.Zaujal vás v poslední době nějaký nový film či seriál, který se alespoň částečně dotýká práva? Co to bylo a proč?
V poslední době mě zaujal seriál Advokát (The Lincoln Lawyer). Baví mě nejen samotné případy, ale i možnost nahlédnout do amerického právního prostředí a poznat, v čem se tamní advokátní praxe liší od té české. Zajímavé je například propojení advokátní praxe s vlastním vyšetřováním a spoluprací se soukromým detektivem. Seriál to pro dramatický efekt samozřejmě poněkud přehání, ale právě i tento odlišný pohled na roli advokáta mi na něm přijde zajímavý.
Máte nějaký oblíbený film či seriál s právní tematikou, který považujete za klasiku? Proč?
Mám rád prvorepublikové filmy, takže z české klasiky bych určitě zmínil Ducháček to zařídí. Baví mě nezaměnitelný humor Vlasty Buriana i atmosféra první republiky a prostředí tehdejší advokátní kanceláře. Zároveň mi přijde zajímavé sledovat, jak se s odstupem desetiletí mění doba, ale lidská povaha a problémy, se kterými lidé přicházejí za právníky, zůstávají v mnohém stejné.
Významné místo u mě má také seriál Život a doba soudce A. K. Už na gymnáziu mě přivedl k většímu zájmu o právnické prostředí a byl jedním z podnětů, které mě nasměrovaly ke studiu práv. Na právnické fakultě nám pak jeden profesor doporučil dokumentární sérii Na lavici obžalovaných justice, abychom získali bližší představu o fungování soudů a každodenním životě v české justici. I ta mě zaujala právě možností nahlédnout do tohoto prostředí.
Ze zahraničních kriminálních seriálů mám od dětství rád italského Il commissario Montalbano. Vedle samotných případů, které se často dotýkají i závažnějších společenských a právních témat, mě na něm baví především atmosféra Sicílie, její scenérie, místní gastronomie a osobitý humor, který funguje i v příbězích s vážnou tematikou. Nejraději ho mám v originálním znění, protože právě jazyk a místní kolorit jsou podle mě podstatnou součástí jeho kouzla.
Narazili jste ve filmu nebo seriálu na nějakou právní absurditu?
Za právní absurditu považuji spíše obecně to, jak filmová a seriálová tvorba někdy formuje představy veřejnosti o fungování justice. Lidé si někdy představují, že skutečné právní případy probíhají podobně jako na obrazovce – od snadného získávání důkazů, jejichž zákonnost by v praxi mohla být sporná, přes advokáty, kteří zároveň suplují soukromé detektivy, až po rychlá a dramatická soudní řízení. Na druhou stranu mi to občas přijde i milé, když mi někdo s naprostou vážností vypráví, jak si myslí, že něco v právu funguje, protože to viděl ve filmu. Člověk si alespoň uvědomí, jak silně filmová fikce ovlivňuje naše představy o skutečném světě.
Sokol Novák tdpA je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Sokol Novák tdpA najdete na adrese https://sntd.eu/.
