Právě k tomu nyní máme příležitost. Od 2. do 10. listopadu 2026 budou advokáti elektronicky hlasovat o dvou návrzích. První má zachovat základní roční příspěvek na dosavadních 10 600 Kč namísto představenstvem schválených 14 800 Kč od roku 2027. Druhý má zvýšit ze 100 na 1 000 počet advokátů potřebných k předložení návrhu usnesení pro takové hlasování per rollam. Rozhodovat tak budeme současně o financování Komory i o tom, jak snadno budou její členové moci podobnou otázku otevřít příště.
Začněme dobrou zprávou. Představenstvo si za práci na transparentnější přípravě rozpočtu zaslouží uznání. Doplnění a zpřehlednění podkladů i přiznání, že zvýšení příspěvků bylo třeba lépe vysvětlit, vnímám jako vítaný posun. Ochota ukázat více z rozpočtové kuchyně je krok správným směrem. A bylo by škoda jej přejít mlčením jen proto, že s výslednou výší příspěvku nemusíme nesouhlasit. Ostatně máme nové představenstvo plné energických, schopných a vesměs progresivně smýšlejících lidí, a toto je jedním z žádoucích výsledků.
Bohužel to samé nelze říct o přesnosti předkládaného rozpočtu. V pochybnostech nad předloženými podklady přitom nejsem sám. Lucie Hladká upozorňuje, že předložený finanční plán ještě není řádně zdůvodněným rozpočtem, z něhož je patrné, co chceme dělat, proč, za kolik a kdo za to odpovídá. Jan Krampera zase připomíná, že přirovnání vyššího příspěvku k ceně denního espressa není přesvědčivé vysvětlení jeho potřebnosti. Zejména u IT podle něj potřebujeme odlišit jednorázové investice od průběžných nákladů a vědět, za co přesně platíme. Obě připomínky míří k podstatě věci: nejprve si ujasněme skutečné potřeby, priority a možnosti úspor, teprve potom vystavujme advokátům vyšší účet.
V dubnovém článku o skutečných nákladech advokátní samosprávy jsem navíc upozorňoval, že za fungování Komory neplatíme pouze penězi. Vysokou cenu může mít také nedůvěra a odcizení jejích členů. Současná debata nabízí příležitost toto riziko postupně snižovat ku prospěchu ČAK i advokacie jako takové. Samospráva založená na spolupráci potřebuje advokáty, kteří se ptají, navrhují a spolurozhodují. Důvěra totiž nevzniká doručením platebních údajů, jak si bohužel stále někteří kolegové zjevně myslí. Roste ze zkušenosti, že na našem hlasu záleží. To je podstata participace, na které je samospráva založena.
K větší otevřenosti by ovšem měla patřit také ochota utáhnout si opasek. V advokátních kancelářích dobře známe chvíli, kdy je potřeba projít náklady položku po položce a položit si nepohodlnou otázku: „Opravdu všechno z toho potřebujeme?“ Stejná inventura prospěje i Komoře. Při zachování kvalitního plnění zákonných úkolů je namístě prověřit jednotlivé agendy, zjednodušit postupy a omezit činnosti, jejichž přínos už neodpovídá dnešní realitě a osekat přebytečné nebo v některých případech i dokonce nesmyslné náklady. Rozumný dietní režim může samosprávě dodat lepší kondici a větší odolnost do budoucna. Proto považuji za správné nejprve důsledně hledat úspory a teprve potom sahat hlouběji do kapes jednotlivých advokátů.
Ještě důležitější je však prevence. Návrh zvýšit počet potřebných navrhovatelů na rozhodování mimo sněm jde totiž opačným směrem. Desetinásobné ztížení možnosti promluvit mi jako promyšlená modernizace nepřipadá. Spíše v něm slyším ozvěnu překonaného pojetí advokacie, v němž je iniciativa členů především provozní komplikací. Těžko současně zvát advokáty k větší účasti na samosprávě a zvyšovat práh, přes který musí překročit, chtějí-li do jejího chodu promluvit. Právě podobné iniciativy přitom mohou přinášet ozdravné podněty, které zevnitř zaběhnutého provozu nejsou dobře vidět.
Sto podpisů pod návrhem navíc ještě neznamená jeho přijetí. O výsledku nadále rozhoduje většina všech hlasujících advokátů. Hlasování navíc není nic složitého a otravného. Nízký práh tedy otevírá diskusi a umožňuje účinně kontrolovat představenstvo a rozhodnutí ponechává aktivním členům. To je zdravá součást samosprávy, o kterou bychom neměli přijít. Proti zvýšení této hranice budu hlasovat jednoznačně.
Budu tedy hlasovat následovně: PRO první návrh, který zachovává dosavadní výši příspěvku, a PROTI druhému, který zvyšuje počet potřebných navrhovatelů na tisíc.
Nebojme se odmítnout vyšší příspěvky. Věřím, že tím ČAK pomůžeme získat lepší kondici, důkladněji promyslet své priority a postupně obnovovat důvěru advokátů v naší stavovskou organizaci. I dobře míněné „ne“ může být pro naši Komoru užitečnou podporou.
