Co přinese nový zákon o digitální ekonomice? Informace pro uživatele i zpřísnění pro zasílání obchodních sdělení, vybírá Jindřich Vítek

KOMENTÁŘ JINDŘICHA VÍTKA – Internetová tržiště, e-shopy, sociální sítě či elektronická obchodní sdělení se staly běžnou součástí života každého z nás. Jejich rostoucí význam i potenciální zneužitelnost ovšem donutily zákonodárce odpovídajícím způsobem reagovat. Výsledkem je návrh zákona o digitální ekonomice, který posiluje právní rámec v oblasti internetových služeb a který má rovněž nahradit tzv. anti-spamový zákon. Návrh nyní projednává Poslanecká sněmovna a jeho hlavní změny si shrneme v tomto článku.

Jindřich Vítek
Zdroj: Matzner & Vítek Legal

Přehlednější pravidla pro digitální podnikání

Zákon o digitální ekonomice navazuje na dvě klíčová evropská nařízení v oblasti regulace online prostředí: Nařízení EU 2022/2065 o digitálních službách (Digital Services Act, „DSA“) a Nařízení EU 2022/868 o správě dat (Data Governance Act, „DGA“). Jejich cílem je chránit uživatele internetu před nezákonným obsahem a zajistit bezpečné sdílení dat ve veřejném i soukromém sektoru. Tato přímo použitelná nařízení již v dané oblasti stanovují celou řadu povinností. Český návrh zákona má za úkol mimo jiné zajistit jejich praktické vymáhání, ustanovit příslušné dozorové orgány a upravit kontrolní postupy a sankce. 

Zákon o digitální ekonomice by měl dopadnout především na tzv. poskytovatele služeb informační společnosti. Mezi takové subjekty můžeme zařadit například poskytovatele cloudových služeb, webhostingu nebo SaaS aplikací, internetové vyhledávače, online tržiště, sociální sítě, ubytovací či aukční portály. Zákon tak dopadne nejen na velké technologické giganty, ale i na menší podnikatele provozující drobné e-shopy či jiné online platformy. 

Značnou část návrhu zákona tvoří úprava informačních povinností poskytovatelů služeb informační společnosti, jejichž účelem je zpřehlednění digitálního prostředí. Poskytovatelé služeb informační společnosti by podle zákona měli zpřístupňovat koncovým uživatelům např. informace o příslušném dozorovém orgánu, kontaktní údaje umožňující rychlou a efektivní komunikaci, své daňové identifikační číslo, pokud jsou plátci DPH, nebo u zveřejněné ceny vždy jasně uvést, zda zahrnuje všechny daně a poplatky. Online prostředí by se tím mělo stát přehlednějším a srozumitelnějším pro koncové uživatele.

Princip země původu

Návrh zákona rovněž upřesňuje dosavadní úpravu tzv. principu země původu. Podle něho poskytovatel služby informační společnosti zpravidla podléhá pravidlům členského státu EU, ve kterém je usazen, i když své služby nabízí zákazníkům v jiných členských státech. Pokud tedy podnikatel soustavně provozuje online službu z jiného členského státu, Česká republika její poskytování v zásadě nemůže omezovat vlastními požadavky v oblastech, na které tento princip dopadá. 

Cílem by mělo být usnadnění přeshraničního poskytování služeb a předcházení tomu, aby podnikatel musel splňovat odlišné požadavky jednotlivých členských států, ve kterých své služby poskytuje. Tento princip však nebude absolutní. Návrh zákona stanovuje výjimky například v oblasti ochrany spotřebitelů, práv duševního vlastnictví nebo pravidel pro zasílání nevyžádaných obchodních sdělení, v nichž se mohou aplikovat české předpisy. 

Šíření obchodních sdělení

Ke změnám by mělo dojít také v oblasti šíření obchodních sdělení. Novou podobu by měla získat tzv. zákaznická výjimka, která dnes umožňuje podnikatelům bez předchozího souhlasu zasílat obchodní sdělení zákazníkům, jejichž elektronický kontakt získali v souvislosti s prodejem svých vlastních výrobků nebo služeb. Stávající podmínky pro její využití jsou následující: (i) zpráva musí být jasně označena jako obchodní sdělení, (ii) musí obsahovat identifikaci podnikatele, (iii) musí být zasílána za účelem nabídky vlastních obdobných výrobků a služeb a (iv) zákazník musí mít možnost využití kontaktu odmítnout již při jeho poskytnutí i v každé následné zprávě. Tyto podmínky by měly být zachovány i podle nové úpravy. Přibude k nim však další požadavek: od odeslání posledního obchodního sdělení zákazníkovi nesmí uplynout více než 2 roky. Pokud tato doba uplyne, nebude již možné zákaznickou výjimku využít, což je oproti současnému stavu zásadní změna. 

Dvouletá lhůta je odůvodněna tím, že zákazník si po dvou letech zpravidla přestává pamatovat, s jakým podnikatelem v minulosti jednal či obchodoval. Po uplynutí této doby může obchodní sdělení působit stejně jako zpráva od podnikatele, s nímž dotyčný nikdy v kontaktu nebyl. V praxi však nová povinnost může paradoxně vést k častějšímu rozesílání obchodních sdělení tak, aby se podnikatelé vyhnuli uplynutí dvouleté prekluzivní lhůty. Dvouletá lhůta by totiž měla začít běžet od okamžiku odeslání posledního obchodního sdělení příslušnému zákazníkovi.

Kontrola, přestupky a sankce

Dohled nad dodržováním zákona by měl vykonávat Český telekomunikační úřad ve spolupráci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Dozorové orgány budou oprávněny kontrolovat dodržování zákona i povinností vyplývajících z nařízení DSA a DGA. Zároveň budou rozhodovat o souvisejících sankcích včetně jejich výše. Návrh zákona obsahuje širokou škálu přestupků, kterých se podnikatel může dopustit, a s nimi spojených sankcí. K typickým porušením bude patřit například neplnění informačních povinností, neuvedení povinných informací v příslušných podmínkách podnikatele nebo zasílání obchodních sdělení v rozporu s novými pravidly.

Podnikatelům budou hrozit vyšší sankce například za rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení. Dosavadní úprava umožňovala ukládat podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám pokuty nejvýše do 10 milionů Kč. Zákon o digitální ekonomice tuto hranici zvyšuje až na 20 milionů EUR nebo 4 % čistého celosvětového obratu za poslední účetní období – podle toho, která hodnota je vyšší. Kontrolní pravomoci dozorových orgánů by také měly být poměrně rozsáhlé. Návrh za stanovených podmínek umožňuje dozorovému orgánu jednat pod změněnou identitou, nebo dokonce vstoupit do obydlí, které není užívané k podnikání, a to po předchozím souhlasu soudu a při důvodném podezření, že se v něm nacházejí relevantní obchodní záznamy. 

Závěr

Návrh zákona o digitální ekonomice má posílit ochranu uživatelů online služeb a zlepšit vymahatelnost pravidel digitálního podnikání. Z pohledu povinných subjektů bude nutné zejména upravit rozsah poskytovaných informací koncovým uživatelům a upravit podmínky pro rozesílání obchodních sdělení tak, aby byly v souladu s novými pravidly. Konečný rozsah změn bude nicméně záviset na podobě, v níž zákon projde legislativním procesem.


JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D. je zakladatelem advokátní kanceláře Matzner & Vítek a odborným asistentem na Fakultě právnické Západočeské univerzity.


Advokátní kancelář Matzner & Vítek Legal je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky Matzner & Vítek Legal je možné navštívit na adrese https://www.matznervitek.legal/