Paní Šárka nastoupila na Městské státní zastupitelství v Praze ještě v minulém tisíciletí a pracovala jako zástupkyně vedoucí kanceláře oddělení.
Vztahy na pracovišti ale nebyly ideální a dne 9. 7. 2024 najednou paní Šárka četla přípis, že její pracovní poměr k Městskému státnímu zastupitelství končí, a to okamžitě. Tento rázný krok byl odůvodněn přesně následovně (zvýraznění doplněno pro snazší orientaci):
„Nejméně od poloviny roku 2023 do současné doby jste svým vystupováním vůči ostatním zaměstnancům, svými osobnostními projevy a kritikou jejich práce vytvářela nepřátelské pracovní prostředí, které stresově působilo na ostatní zaměstnance v takové míře, že někteří z nich popsali svoji nechuť na tomto pracovišti setrvat a dokonce i vznik zdravotních problémů, které dali do souvislosti s Vaším jednáním. Jednotliví zaměstnanci popsali zejména své zažívací problémy a problémy se spánkem, které souvisely se stresem vytvářeným Vámi. Zaměstnanci dále popsali Vaše změny nálad, neochotné nebo vůbec žádné odpovědi na pozdrav, neochotné často jednoslovné nebo žádné odpovědi na pracovní dotazy, sledování vybraných zaměstnanců a kontrolování jejich pracovní doby, kritiku práce ostatních zaměstnanců, a to včetně Vám nadřízených státních zástupců, kteří Vaší kontrole nepodléhají, zneužívání Vašeho vztahu s vedoucí netrestního oddělení, které jste hlásila Vámi zjištěná údajná pochybení, a to i u zaměstnanců, jejichž kontrola Vám nepřísluší. Obavy zaměstnanců z Vaší osoby, byly zesilovány právě Vaším vztahem s vedoucí netrestního oddělení, kterou jste si zavazovala úsluhami a dary. Tato skutečnost, se mimo jiné projevila i v dlouhé době, po kterou byli ostatní zaměstnanci ochotni Vaše jednání snášet právě z obavy ochrany Vaší osoby ze strany vedoucí oddělení. Z tohoto důvodu k oficiální stížnosti přistoupili až nyní. Popsáno bylo dále i Vaše nepřístojné chování, při jednání se státní zástupkyní, v jehož průběhu jste měla nohy na stole a sledovala na počítači film. Vámi vytvořená atmosféra je některými zaměstnanci popisována jako ,pekloʻ. V jednom případě byla popsána Vaše reakce na stížnost na Vaše chování u vedoucí oddělení tak, že jste tento postup označila za ,vrcholʻ a že tady nejste k ,obveseleníʻ. Uvedeny byly i Vaše nevhodné a nevyžádané návštěvy v kancelářích ostatních zaměstnanců, při nichž jste jim vyčítala některá jejich, podle Vás nevhodná, jednání, např. rozloučení se s končící zaměstnankyní, osobní vztahy k ostatním zaměstnancům apod. Popsáno bylo i Vaše nevhodné chování k právnímu čekateli, který vykonával na oddělení stáž. O některých zaměstnancích jste používala nevhodné výrazy jako např. ,lidské bahnoʻ, ,lidský odpadʻ a ve vztahu k úmrtí člena rodiny jiné zaměstnankyně jste před dalšími osobami uvedla, že toto úmrtí jí přejete. O konkrétních státních zástupcích jste se před dalšími osobami vyjadřovala slovy: je blbá, nezvládá svoji práci, je nafoukaná a povýšená apod. Popsán byl i případ nevhodného komentáře k úřednímu záznamu státní zástupkyně ve spise a nevhodné komentáře k pokynům státních zástupců obecně. Uvedeného jednání jste se dopouštěla jak ve vztahu ke státním zástupcům, tak ve vztahu k pracovnicím kanceláře, vůči nimž jste ve vedoucí pozici, neboť jste pověřena vedením kanceláře. Je nutné rovněž dodat, že obdobné jednání vedlo v minulosti k Vašemu odvolání z pozice vedoucí oddělení dohledu a přezkumného řízení a k přeložení na netrestní oddělení.“
Já to nechápu…
Jakmile se paní Šárka vzpamatovala z šoku, podala proti okamžitému zrušení žalobu, kterou odůvodnila tím, že jí z textu výše není jasné, proč vlastně vyhazov přišel.
Konkrétně uvedla, že:
- nebyl dán „ani jeden“ z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru;
- nebyla naplněna potřebná intenzita porušení pracovní kázně;
- nebyla dodržena lhůta pro okamžité zrušení;
- porušení povinností bylo „nedostatečně identifikováno“;
- ničeho tam uvedeného se „nikdy nedopustila“;
- naopak sama byla „nucena čelit nepřátelskému postoji jedné ze státních zástupkyň“; a
- v textu nejsou popsány „konkrétní incidenty“ ani uvedeny osoby, které si měly „údajně“ stěžovat.
…a my také ne
Zaměstnavatel sice k soudu následně zaslal bližší konkretizaci jednotlivých incidentů a jména konkrétních stěžovatelů s tím, že se o excesech paní Šárky oficiálně dozvěděl až na základě písemné stížnosti zaměstnanců na její chování, soudce tím ale nepřesvědčil.
Podle senátu Obvodního soudu nezáleží na tom, co všechno paní Šárka provedla, pokud to není v textu okamžitého zrušení přesně a jednoznačně uvedeno. Způsob, kterým Městské státní zastupitelství chování paní Šárky popsalo, je podle soudu příliš neurčitý: jednotlivá porušení nejde časově zařadit ani určit, kdy k nim došlo, a proto se nedají u soudu pořádně přezkoumat.
Soudy totiž musejí chránit zaměstnance před situací, kdy by zaměstnavatel popsal důvod okamžitého zrušení jen velmi obecně a teprve v průběhu soudního řízení by důvod postupně upřesňoval, například podle toho, co vyplynulo z provedených důkazů.
Nejvyšší soud
Protože zaměstnavatel neuspěl ani s odvoláním, skončil případ u Nejvyššího soudu.
I v tomto případě soudci potvrdili, že zaměstnavatel musí v okamžitém zrušení důvod specifikovat tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů zrušení pracovního poměru uplatňuje, a zároveň aby bylo nepochybné, v jakém konkrétním jednání zaměstnance tento důvod spatřuje. Míra detailu musí být taková, aby po doručení okamžitého zrušení důvod už nebylo možné měnit.
Na druhou stranu ale soudy nesmějí okamžité zrušení kvůli každé nejasnosti hned shodit ze stolu. Povinností soudců totiž je nejdříve zkusit z okolností celého případu dovodit, jestli se chybějící detaily nedají z kontextu pochopit a doplnit. Musí proto hledat tenkou a nezřetelnou hranici mezi situací, kdy se chybějící detaily ještě doplnit dají a okamžité zrušení má šanci platit, a situací, kdy je vymezení ze strany zaměstnavatele už tak obecné, že se ani z okolností případu nedá dovodit, jaký konkrétní poklesek zaměstnance byl důvodem jeho propuštění.
„Žalovaná v této části okamžitého zrušení pracovního poměru uplatněný důvod tohoto jednostranného rozvázání pracovního poměru uvedený v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce konkretizovala uvedením skutečností, v nichž spatřovala jeho naplnění, a to v míře, která dostatečně zajišťuje, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Z hlediska zákonných požadavků na obsah okamžitého zrušení pracovního poměru nebylo nezbytné, aby žalovaná v okamžitém zrušení uvedla též – jak uvádí odvolací soud – údaje o tom, kdy k uvedeným jednáním žalobkyně mělo docházet, v jaké situaci, zda se tak stalo v pracovní době, nebo až po jejím skončení, vůči kterým zaměstnancům jednání žalobkyně směřovala a kolikrát k nim mělo dojít, neboť i bez těchto dalších údajů zde nemohly vzniknout pochybnosti o tom, ze kterých důvodů se pracovní poměr okamžitě zrušuje.“ (Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 195/2026)
A protože se nalézací ani odvolací soud o výklad důvodů uvedených v okamžitém zrušení paní Šárky ani nepokusily, vrátil Nejvyšší soud celý případ znovu na začátek.
Neznamená to tedy, že paní Šárka definitivně prohrála, ani že zaměstnavatel definitivně vyhrál. Znamená to jen to, že soudy se teď konečně budou muset zabývat tím, co se na pražském státním zastupitelství opravdu dělo.
Morální ponaučení
Přestože v tomto případě Městské státní zastupitelství u Nejvyššího soudu uspělo, dnešním morálním poučením je, že při psaní okamžitých zrušení (i výpovědí) je potřeba si dát práci a pro případ soudního sporu pořádně vysvětlit, jaké nepravosti váš zaměstnanec vlastně spáchal.
Jinými slovy: zaměstnavatel by neměl spoléhat na to, že se „všichni přece chápeme“, že zaměstnanec je ďábel, který dělá všem ze života peklo, ale zaměstnanec zase nemůže automaticky vyhrát jen proto, že text okamžitého zrušení neobsahuje úplně každý detail.
Cenou, kterou v tomto případě zaměstnavatel zaplatil, je, že se celý případ teprve teď začne u soudu skutečně projednávat. Uplynulé roky padly jen na to, aby se soudy rozhodly, jestli je text beznadějně neurčitý, nebo jestli může výklad na základě okolností přinést zaměstnavateli nějakou naději. A dovedu si představit, že po několika neúspěších u soudu nebyla nálada v týmu zaměstnavatele úplně nejradostnější.
Advokátní kancelář Aegis Law je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Aegis Law můžete navštívit na adrese https://www.aegislaw.cz/
