Ve firmách, které dlouhodobě fungují dobře, AI často zatím nenahrazuje zaměstnance. Naopak jim uvolňuje ruce. Najednou je čas věnovat se projektům, které roky ležely na seznamu aktivit s nižší prioritou. Lepší smluvní dokumentaci, digitalizaci procesů, revizi interních předpisů, analýze rizik nebo kvalitnější péči o klienty. Právě to jsou činnosti, které se v době plných kalendářů odsouvaly jako první.
Pokud někdo propouští s odůvodněním, že „to za nás bude dělat AI“, stojí za to položit si otázku, jestli je umělá inteligence skutečně příčinou. Nebo jen vhodnou záminkou k takovému postupu. Český pracovní trh totiž dál trpí nedostatkem lidí a většina zaměstnavatelů dobře ví, jak obtížné je schopné zaměstnance získat – a ještě těžší je znovu nalézt a nabrat, až ekonomika zrychlí.
Právníci jsou zvyklí na to, že se nestačí dívat na nálepky. Soudy často nezkoumají nejen to, jak něco účastníci pojmenovali, ale jaký je skutečný obsah jejich jednání. A podobně bychom možná měli přistupovat i k umělé inteligenci. Když firma tvrdí, že propouští kvůli AI, možná stojí za to podívat se, jestli je AI skutečnou příčinou, nebo jen novým názvem pro dávno existující problémy.
Možná tak jednou nebudeme firmy dělit na ty, které používají umělou inteligenci, a ty ostatní. Ale na ty, které ji využily k rozvoji, a ty, které ji využily jako omluvu.
To však neznamená, že za dva roky opravdu nebudeme řešit jiné problémy, AI je nepředvídatelná a pořád může způsobit i masivní propouštění, jen ne dnes.
JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D. je zakladatelem a šéfadvokátem kanceláře Dostupný advokát. Působí rovněž na katedře ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Dostupný advokát je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Dostupného advokáta najdete na adrese https://dostupnyadvokat.cz.
