K hlavním řečníkům akce patřil Kyle Poe, viceprezident společnosti Legora pro oblast Legal Innovation & Strategy. Právě s tímto AI právním nástrojem ROWAN LEGAL intenzivně spolupracuje a svým klientům rovněž nabízí přístup do Legora Portálu, který propojuje funkce umělé inteligence s know-how kanceláře, jak v nedávném rozhovoru na legalwebu popsal partner kanceláře Josef Donát.
Kyle Poe mluvil na konferenci MULTILAW o právním byznysu ve věku umělé inteligence a o tom, jak by na novou situaci měly reagovat advokátní kanceláře. Advokáti podle něj musejí vysvětlit svým klientům, proč se vyplatí, když při práci na jejich věcech využívají umělou inteligenci. Především by měli ukázat, že z nové situace mohou těžit obě strany a může to tedy být win–win řešení pro všechny.
Jak přemýšlet o sazbách v době AI
Nástroje umělé inteligence totiž podle Poea nabízejí hned tři benefity v jednom: právníci díky nim mohou pracovat s vyšší kvalitou, rychleji a efektivněji. Reagovat tak lze na jasný byznysový řetězec současnosti: šéfové firem nutí své lidi k nižším nákladům a firemní právníci, kteří advokátům často práci zadávají, intenzivně řeší, co zvládnou udělat sami a jakou práci zadají externím právním poradcům. Interní právníci proto stále pečlivěji zvažují, které úkony má smysl zadávat externím poradcům. Samostatný rozměr pak má to, jak šéfové právních oddělení motivují své lidi, aby AI využívali. Kyle Poe například radí sepsat seznam úkonů, na které nelze advokáty najímat.
Advokáti by měli být podle viceprezidenta Legory ve využití AI transparentní, a to i vůči svým klientům. Ti totiž očekávají, že se jim využití umělé inteligence promítne i do nákladů. Podle Poea to ale automaticky neznamená, že by se měl snížit zisk kanceláří. Čas „lidských“ expertů totiž bude mít stále svou hodnotu.
Zisk podle Poea nepůjde udržet automaticky. Počet odpracovaných hodin se totiž bude snižovat rychleji, než porostou sazby. Viceprezident Legory radí začít sestavovat ceníky založené na výsledcích a kombinovat účtování prostřednictvím hodinových sazeb a fixních paušálů.
Poe upozorňuje, že problémy mohou mít zejména velké firmy založené na takzvaném leverage modelu, kdy počet juniorů převyšuje počet seniorů. Juniorní práci totiž musí advokáti do budoucna rozpustit ve svých nákladech, klientům už účtovat nepůjde. Poměry se zásadně změní: pokud dnes připadá u těchto firem na jednoho seniora pět juniorů, do budoucna to budou s využitím umělé inteligence jen dva.
Sazby seniorních expertů ale zůstanou i do budoucna vysoké. Díky umělé inteligenci budou mít prostor věnovat se více náročné práci s vyšší přidanou hodnotou, což může podle Poea ziskovost kanceláří výrazně zvýšit.
Za co budou klienti platit
V panelové diskusi o proměně vztahu mezi advokátními kancelářemi a klienty, moderované Josefem Donátem, pak vystoupili například Tomáš Krčil, Group Legal Director skupiny Rohlik, nebo Lukáš Krejčí, Lead Legal Product & Digital Škody Auto. V debatě se podělili o své zkušenosti s umělou inteligencí. Ukázalo se, jak rozdílné mohou být přístupy k jejímu využívání. Tomáš Krčil podle svých slov využívá AI přibližně při 90 % své práce – pomáhá mu se zpracováním dokumentů, správou e-mailů i organizací každodenní agendy. Lukáš Krejčí uvedl, že v jejich společnosti probíhá zavádění podobných nástrojů postupně. I zde však AI už pomáhá například s prvotními právními analýzami při vstupu na nové trhy.
Oba zástupci předpokládají, že do budoucna nemusí jejich společnosti nutně utrácet za služby advokátních kanceláří méně: půjde ale o to, na co budou peníze vynakládat. Advokátní služby by podle nich měly být ještě hlubší, expertnější.
Lukáš Krejčí předpokládá, že advokátní kanceláře budou fungovat pro tento typ klientů jako legal tech partneři, kteří je budou upozorňovat na jednotlivé nástroje, pomůžou je testovat a také doporučí jejich možné využití. Služby budou založeny na vzájemných vztazích.
Co bude pro právníky dál důležité
Že ani v době umělé inteligence nelze rezignovat na osobní vztahy, zdůraznil ve své přednášce také profesor Radim Polčák, prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie Masarykovy univerzity a zakladatel Ústavu práva a technologií její Právnické fakulty. Za klíčové považuje osobní setkávání, debatu a udržení si „lidskosti”. Tyto měkké dovednosti by podle něj měly budoucí právníky učit i právnické fakulty.
Polčák zároveň připomněl rostoucí hodnotu informací. Odkázal na zakladatele kybernetiky Norberta Wienera, podle něhož vše postupně ztrácí energii a propadá se do chaosu, jehož protipólem jsou právě informace. A právo je systémem informací. Tak jako svět narušují fake news, svět práva dnes narušují halucinovaná rozhodnutí, která si vymyslela umělá inteligence. I s nimi se ale podle Polčáka justice může naučit pracovat.
Ohradil se také proti klišé, že právo zaostává za technologickým vývojem. To, že pravidla nevznikají dopředu, je podle něj logické. Kdyby právníci psali pravidla pro svět podle představ vizionářů, například pro rok 2000 tak, jak si ho lidé představovali o několik desetiletí dříve, nejspíš by plýtvali energií.
Pražská konference zástupců advokátních kanceláří prakticky z celého světa, pořádaná organizací MULTILAW, jejíž hostitelem byla advokátní kancelář ROWAN LEGAL, probíhala na konci minulého týdne v hotelu Marriott Prague. Účastnilo se jí přes 150 delegátů z 65 zemí.
Advokátní kancelář ROWAN LEGAL je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky ROWAN LEGAL je možné navštívit na adrese https://rowan.legal/
