V Česku je navržená právní úprava teprve projednávána v rámci legislativního procesu a s její účinností se počítá, pokud jde o první část povinností zaměstnavatele, až od 1. ledna 2027. V tomto směru tedy právě to, čím slovenské firmy aktuálně procházejí, názorně ukazuje, co v příštích měsících čeká i české zaměstnavatele, upozorňuje Pavel Koukal, advokát z poradenské společnosti RÖDL Czech Republic.
Evropská směrnice o transparentnosti odměňování měla být do práva všech členských států promítnuta nejpozději do 7. června 2026. Slovensko tento termín stihlo a přijalo samostatný a kompletní „zákon o rovnakom odmeňovaní mužov a žien za rovnakú prácu alebo za prácu rovnakej hodnoty“, který nabyl účinnosti přesně k tomuto datu. Slovenští zaměstnavatelé přitom dostaly necelé dva měsíce na to, aby zavedly písemnou strukturu odměňování, založenou na objektivních a genderově neutrálních kritériích, a to nejpozději do 31. července 2026.
Firmy na Slovensku teď dohánějí zmeškané lhůty
Podle nedávných zjištění řada slovenských zaměstnavatelů tento termín nestihla. Musí teď narychlo sestavovat katalogy, ve kterých bodovým systémem hodnotí jednotlivé pracovní pozice, aby při případné kontrole inspektorátu práce dokázaly vysvětlit, proč jsou srovnatelná místa odměňována rozdílně. Riziko není zanedbatelné, za závažné a opakované porušení hrozí pokuta až 10 000 eur od inspektorátu práce, a pokud firma nepodá povinný report ministerstvu práce a sociálních věcí o rozdílech v odměňování, přidává se k tomu v budoucnu dalších 4 000 až 8 000 eur.
„Tohle je přesně ten scénář, kterému by se měly vyhnout i české firmy. Řešit systém odměňování ve spěchu, pod tlakem hrozící kontroly, je vždycky horší varianta než mít systém připravený s předstihem,“ říká Pavel Koukal.
Pokud jde o uplatňování práva zaměstnanců na rovnou odměnu, tak slovenský zákon obrací důkazní břemeno v případném sporu a zaměstnavatel musí sám prokázat, že k diskriminaci nedošlo, nikoliv naopak. Tato změna důkazního břemene, které slovenský zákon zavádí, se samozřejmě bude v souladu s požadavky evropské směrnice uplatňovat i v připravované české právní úpravě.
Česko volí jinou cestu i jiné tempo
Česká republika transpoziční lhůtu nestihla. Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh novely zákoníku práce a dalších právních předpisů teprve koncem března 2026, a to s tím, že základní ustanovení mají platit od 1. ledna 2027, postupným náběhem dalších povinností, zejména reportování rozdílů v odměňování, až v roce 2028. Na rozdíl od Slovenska, které zvolilo jeden samostatný zákon, počítá česká transpozice s dílčí novelizací tří dotčených právních předpisů, vedle zákoníku práce i zákona o inspekci práce a antidiskriminačního zákona.
Co se v obou zemích shoduje
Bez ohledu na rozdílné tempo míří obě úpravy ke stejnému cíli. Zaměstnavatelé budou muset uchazečům sdělovat mzdové rozpětí ještě před pohovorem, nebudou se smět ptát na výši předchozí mzdy a zaměstnanci získají právo zjistit, jak je jejich mzda ve srovnání s kolegy na srovnatelné pozici. Podle Pavla Koukala ze společnosti RÖDL je právě tohle jádro celé změny.
„Odměňování přestává být věcí, o které se ve firmě nemluví. A slovenský příklad ukazuje, že firmy, které tenhle moment podcení a spolehnou se na to, že mají ještě čas, nakonec řeší strukturu odměňování ve stresu a pod hrozbou pokuty. České firmy teď mají příležitost, kterou slovenské neměly, tedy sledovat, jak se zákon aplikuje v praxi u sousedů. Mohou se tak připravit s předstihem a dříve, než se stejná povinnost stane závaznou i u nás,“ dodává Pavel Koukal.
RÖDL je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky společnosti RÖDL je možné navštívit na adrese https://www.roedl.cz/cs/
