Stavovská debata vyvolaná informací o zvýšení advokátních poplatků se místy postupně přesouvá do intenzivnějších názorových střetů, než které se loni odehrávaly před volebním sněmem. Text Ondřeje Preusse a Jaroslava Baiera nazvaný „Jaké jsou skutečné náklady advokátní samosprávy a chceme je dlouhodobě nést?“, publikovaný na legalwebu, vyvolal v zásadě dvojí druh ohlasů: podpůrné a zcela odmítavé. Česká advokátní komora navíc aktuálně hledá nového tiskového mluvčí či tiskovou mluvčí a podle informací legalwebu se přihlásil rovněž dosud patrně největší kritik dřívějšího i současného vedení komory Tomáš Nahodil.
Komentář Ondřeje Preusse a Jaroslava Baiera – aniž by nutně vyjadřoval můj názor nebo názor legalwebu – sám čtu tak, že skutečné náklady advokátní samosprávy jsou dlouhodobě neúnosné a současný model vesměs neprospívá nikomu. Nynější poplatková kauza podle autorů naplno ukázala, že je současný systém advokátní samosprávy do budoucna neudržitelný. Česká advokátní komora by už do budoucna neměla, jak naznačují Preuss a Baier, kombinovat roli lobbistické organizace a regulátora trhu, logicky pak ztrácí na důvěryhodnosti. Nutné je podle nich řešit rovněž výzvy spojené s kárným řízením či nástupem umělé inteligence. Mlčící většina – o které sám v posledních týdnech intenzivně píšu a některé advokátky a advokáty to provokuje – by tak podle Preusse a Baiera měla přestat mlčet.
„Nejsem advokát, takže diskusi o zvýšení poplatků za členství v ČAK sleduji jen z dálky. Zaujal mne komentář, který na Legalwebu zveřejnili Ondřej Preuss a Jaroslav Baier, protože poukazuje na řadu skutečností, které si zaslouží diskutovat,“ otevřel debatu na svém facebookovém účtu Petr Bezouška a reakce stojí za přečtení a promyšlení.
Sám nabízí své shrnutí: „Autoři upozorňují, že problém České advokátní komory není v lidech, ale v systému se strukturálními znaky nefunkčnosti. ČAK totiž spojuje dvě neslučitelné role: lobbuje pro advokáty a zároveň reguluje trh. Tento střet zájmů podkopává důvěru veřejnosti i samotných členů.
Autoři identifikují čtyři kritické náklady autonomie:
- konflikt rolí vedoucí ke korozi důvěry,
- neprofesionální a netransparentní kárné řízení,
- reputační krizi (ČAK se stala snadným terčem politiků) a
- komunikační kolaps vůči vlastním členům.
Zvýšení poplatků bez diskuse a ignorování dopadů umělé inteligence jsou dle nich jen špičkou ledovce.
Největším paradoxem je pak pasivita mlčící většiny, která problémy tiše toleruje.“
Vesměs opačné postoje, než které naznačují Preuss a Baier, se sešly pod linkedinovým příspěvkem Zbyňka Drobiše, uvozeným slovy „obrana samosprávy advokacie“.
„Základním fundamentem, na kterém advokacie stojí, je její nezávislost na státu. Jakékoli úvahy o erozi této hodnoty povedou k oslabení a ve svém důsledku k ohrožení samotné podstaty našeho fungování. Advokacie se, nejen u nás, ocitá pod stále větším tlakem veřejné moci, která na ni přenáší další a další povinnosti v rámci výkonu veřejné správy. Není to bez nákladů, není to bez zátěže, ale právě proto je důležité obstát,“ konstantoval mimo jiné v reakci místopředseda České advokátní komory Lukáš Trojan.
Do vypsaného výběrového řízení na nového tiskového mluvčí či tiskovou mluvčí, se podle informací legalwebu přihlásil rovněž advokát Tomáš Nahodil, který na loňském sněmu neúspěšně kandidoval do představenstva komory.
„Pro loňské sněmovní číslo Bulletinu advokacie jsem koneckonců sepsal návrh mediální strategie a komunikační kampaně Komory pro příští čtyři roky. Při výběrovém řízení na tiskového mluvčího Komory bych z něj vycházel. Mediální obraz České advokátní komory a české advokacie není to, jak se vidíme, vnímáme a co si o sobě myslíme my advokáti, ale to, jak nás vidí, vnímá a co si o nás myslí 11 milionů obyvatel naší země minus 14 tisíc advokátů. Je výzva to zlepšit. Rád bych byl u toho a Komoře nabídl své nápady, pětileté zkušenosti novináře i kontakty na všechny významné redakce,“ uvedl pro legalweb.
Advokátní stav čekají další intenzivní debaty co a jak vlastně dál.
