„Je právo stále ještě vymahatelné? Domůže se věřitel svého práva v reálném čase?“ To jsou dvě základní otázky, které na úvod položil advokát a rovněž dřívější poslanec ODS Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů, která akci pořádala. Odpověď zněla, že stále ano, ale za stále vyšší nákladovou cenu a se stále vyšší nejistotou.
Nefungující právo oslavuje platební morálku
Hodnota práva se tak podle Pavla Staňka stále oslabuje. Věřitelé podle něj přemýšlejí, zda se vůbec vyplatí prosazovat své nároky, jejich pohledávky totiž mají rok od roku nižší cenu. Otázkou už podle něj není, kdo má pravdu, ale kdy se ke svým penízům dostane.
Právní stát je podle Staňka stále sofistikovanější, stále větší ochranu tím ale získávají ti, kteří umí pravidla využívat na hraně jejich účelu. Dlužníci jsou tak podle něj stále sofistikovanější, mají přístup k poradcům a radí jim současné technologie. Obrana se tak podle Staňka mění v procesní strategii a v oddalování rozhodnutí. Právo často formálně existuje, ale prakticky přestává fungovat, říkal Pavel Staněk. Což oslabuje nejen víru věřitele v něj, ale i platební morálku celé společnosti, což je velmi nebezpečné.
„Rozsudek se stal formalizovaným potvrzením, že právo držím, ale ne ekonomickým potvrzením, že peníze dostanu,“ pokračoval Karel Haas, poslanec ODS a advokát. Připomněl, že v průměrné délce civilních sporů jsme sice dlouhodobě na špičce EU a za posledních deset let se české soudnictví zrychlilo téměř o 100 procent, samotný rozsudek však bez reálného vymožení peněz ztrácí pro oprávněného svůj ekonomický smysl.
Ekonomicky nefunkční právo
Konkurzy dodávají pro nezajištěné věřitele nízké jednotky procent z dluhu, pro zajištěné nízké desítky procent, v oddlužení se pohybujeme mezi 15 a 27 procenty uspokojení věřitelů, vypočítával rovněž Haas. Podle něho tak ekonomicky nefunkční právo deklaruje existenci nároku, ale prakticky ho neumí v rozumném čase a s rozumnými náklady proměnit v reálné plnění.
Současná realita tak potřebuje podle Haase změnu dlužnicko-věřitelské architektury, kdy by mělo rovněž dojít ke svázání délky oddlužení s minimálním procentuálním uspokojením věřitelů.
Změny jsou potřeba například i podle Lukáše Jíchy, přerovského soudního exekutora. Připomněl, že v době, kdy exekutoři fungují v českém prostředí 25 let, jim stát neumožňuje vymáhat dluhy moderními prostředky, dává jim spíš nástroje z Rakouska-Uherska. Dlužníci totiž využívají moderní ekonomiku, Revolut nebo kryptoměny, exekutoři na ně ale paradoxně nedosáhnou. Stát je podle něj ochranářský a neplatičům vlastně vzkazuje, že jim nic nehrozí. O věřitelích podle Jíchy musí být více slyšet, jinak to vypadá, že se jim nic neděje. Na tom se shodli i další řečníci: věřitelé by měli postupovat koordinovaně a měli by státu dávat více vědět o svých problémech.
Pohledávky obětí versus oddlužení pachatele
Na konferenci Creditor Lab 2026, která zafungovala rovněž jako laboratoř, v níž se promíchaly zkušenosti všech aktérů dlužnicko-věřitelského systému, promluvila například i věřitelka Daniela Haštabová, která pečuje o svého těžce nemocného syna. Popisovala, jak těžké pro ni bylo zajistit pro ně dva bydlení. Rozhodla se tak na své zahradě postavit domek, stala se ale obětí podvodu a o vložené peníze přišla. Soud jí dal za pravdu, dostat se skutečně k penězům ale vůbec není jednoduché. „Spravedlnost částečně zafungovala, ale je neuvěřitelné, jak dlouho se soud vleče,“ konstatoval reportér Jindřich Ginter, který pro televizi Nova tento příběh zpracoval v rámci pořadu Na vaší straně. „Nejde jen o vymáhání pohledávek, ale o řadu dalších souvislostí a věcí,“ připomněl novinář, který podobné příběhy mapuje prakticky na denní bázi.
Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů, prezentovala, že až 14 tisíc oddlužení obsahuje dluh z trestné činnosti, což se týká každého sedmého dlužníka. Asociace v čele s Pavlem Staňkem tak zpracovala návrh na změnu, podle něhož by se pohledávky obětí trestného činu vůči jeho pachateli měly v oddlužení chovat jako pohledávky z výživného, tedy měly by být ve zvláštním režimu.
Reálná možnost domoci se nároku
„Naší ambicí bylo vytvořit prostor pro otevřenou, odbornou a současně věcnou debatu o problémech, které každodenně dopadají na věřitele, podnikatele, veřejné instituce i občany. Nešlo nám o akademickou diskusi ani o hledání jednoduchých sloganů. Chtěli jsme pojmenovat skutečné příčiny problémů a hledat konkrétní řešení. Chtěli jsme vytvořit laboratoř,“ konstatoval po akci Pavel Staněk.
„Jsem přesvědčen, že kvalitu právního státu neurčuje množství přijatých zákonů, ale schopnost zajistit, aby ten, kdo má právo na své straně, měl reálnou, předvídatelnou a přiměřeně rychlou možnost domoci se svého nároku. Práví tato důvěra ve fungování práva je jedním ze základních předpokladů prosperující ekonomiky i zdravé společnosti.
Velmi mě potěšila vysoká úroveň všech vystoupení i následných debat. Potvrdilo se, že otázka efektivní vymahatelnosti práva není tématem pouze pro právníky, ale pro celou společnost. Pokud chceme posilovat důvěru v právní stát, musemiesoučasně posilovat důvěru v to, že soudní rozhodnutí mají autoritu, smlouvy mají být plněny a právo představuje skutečnou ochranu, nikoli pouze formální příslib spravedlnosti.“
Text byl publikován v rámci spolupráce legalwebu s Českou asociací věřitelů.
