Do franšízy jsem dala i vlastní peníze. Dobře tak vím, s čím radím, říká Petra Coufalová

Zdroj: Tarpan Legal

Petra Coufalová, advokátka kanceláře TARPAN Legal, se primárně věnuje fúzím a akvizicím, stále výrazněji ji ale vytěžuje rovněž poradenství spojené s franšízami. S tímhle druhem byznysu má přitom i přímou osobní zkušenost. A jak otevřeně přiznává v našem rozhovoru, ne úplně úspěšnou. O to lépe si tak uvědomuje, jak komplexně je při nákupu i prodeji franšízy nutné přemýšlet a co všechno je nutné si ohlídat.

O franšízách píšete na legalweb už půl roku. Změnilo se nějak za tu dobu franšízové prostředí v České republice?

Půl roku je krátká doba, přesto vidím drobné posuny. Trh se profesionalizuje, přibývá tuzemských konceptů. Mění se i franšízanti, dříve přicházeli s podepsanou smlouvou, až když nastal problém, dnes vyhledávají poradenství v předsmluvní fázi. Současně se bohužel objevují koncepty, které franšízingu nedělají dobrou službu. Na některých konceptech se nyní ukazuje, kam vede model postavený více na prodeji licencí než na fungování poboček.

Jaké tedy aktuálně panují na franšízovém trhu trendy?

Vidím tři. Prvním je posun k mikrokonceptům, například kioskům, mobilním provozovnám, službám s nižší vstupní investicí. Druhým je expanze do sektorů dříve mimo franšízing. Třetím je digitalizace a nástup umělé inteligence, od centrálních provozních systémů a brand portálů až po AI nástroje v marketingu a řízení provozu, které pomáhají řešit i nedostatek personálu.

Řešíme české poměry, ale jaká specifika má v tomto ohledu vydání se do zahraničí?

V takovém případě musí být celý franšízový koncept lokalizovaný a ověřený na lokálním trhu. Nejčastěji se tak děje formou master franšízy, tedy partner v zahraničí přebírá odpovědnost za rozvoj celé franšízové sítě v dané zemi.

Platí i tady, že nejjednodušší je Slovensko, poté další země Evropské unie a tak dále?

Pro české franšízy zůstává Slovensko nejjednodušším zahraničním trhem. Důvodem je sdílená historie, velmi blízká mentalita, nulová jazyková bariéra a snadno prostupné právní a relativně srozumitelné obchodní prostředí.

V ostatních zemích EU je výhodou jednotný evropský trh a volný pohyb zboží a služeb. Začíná tu však jazyková bariéra, nutnost odlišného právního nastavení smluv a odlišné spotřebitelské zvyklosti.

Mimo EU je situace složitější, například z USA spíše přicházejí franšízové koncepty do Evropy, nicméně jsou evropské koncepty, které v USA uspěly, nejčastěji přes master franšízu. Kromě federální regulace se pravidla liší stát od státu, takže se vyplatí mít master-licenci u někoho, kdo zná fungování v daném oboru na úrovni jednotlivých států. Rozhodně nedoporučujeme vstupovat na zahraniční trhy bez lokální právní podpory.

Nakolik do vašeho právního poradenství prostupuje i to další? Nakolik jste spíše než advokátkou v těchto případech strategickou poradkyní?

Často klient přichází s otázkou, zda franšízový koncept vůbec budovat, nebo zda jako franšízant do něj vstoupit. To je rovina, kde čistě právní pohled nestačí. Proto TARPAN Legal funguje spolu s TARPAN Partners, kde právní poradenství propojujeme s posouzením obchodního smyslu konceptu a finančního modelu.

Primárně se věnujete korporátnímu právu šířeji, pracujete na fúzích a akvizicích. Objevujete i díky tomu nové rozměry franšízového práva a franšízového byznysu?

M&A perspektiva umožňuje nahlížet na síť jako na ekonomický celek se stanovitelnou hodnotou. Mnoha franšízorům chybí exit-oriented pohled. Promítáme do konceptů dva principy, a to smluvní dokumentaci nastavovat tak, aby byla síť převoditelná, a projekt promýšlet s vědomím exitu od počátku.

Mohu prozradit, že sama máte franšízovou zkušenost, kterou nepovažujete za úplně úspěšnou. Domluvili jsme se, že konkrétní značku nebudeme jmenovat, ale o co šlo?

Šlo o koncept ze segmentu, který nás oslovil, bavil nás. Musím podotknout, že jsme přípravu nepodcenili. Nicméně jsme předpokládali, že kombinace zavedené značky, ekonomického a právního povědomí je dobrá výchozí pozice. Realita byla jiná. Asi nejvíce jsme podcenili čas, který franšíza vyžaduje – není to pasivní příjem, a pokud vedle toho máte ještě jiné pracovní povinnosti, pak není možné se na 100 % věnovat rozjezdu. Nelze spoléhat na to, že máte vedoucího zaměstnance, který v tom jede s vámi. 

Podcenili jsme fluktuaci zaměstnanců v daném oboru, kdy se jednalo o klíčový aspekt úspěšnosti konceptu. Podcenili jsme to, že koncept měl málo fungujících poboček a v podstatě franšízový koncept budoval až s naším příchodem. A podcenili jsme reálnou podporu franšízora, např. marketing, kontrolu a podporu sítě, manuály, školení, mentoring. Je fér říct, že se nám to na začátku vlastně zdálo jako výhoda, že je nám dána poměrně velká volnost, ale v praxi se ukázalo, že koncový zákazník od franšízových konceptů očekává, že služba a produkt budou ve všech pobočkách stejné. 

Tedy u zaběhnutých a fungujících konceptů může franšízanta odrazovat naprosto jasně nastavená pravidla a mantinely, ale na druhou stranu, pokud je franšízant nezkušený v oboru, dostane jasný návod a postup, jak to dělat, aby spíše uspěl. Jsou fungující franšízové modely, kdy je jistá míra volnosti daná franšízantovi žádoucí a funguje, ale je třeba si přiznat, že pokud přicházíte jako franšízant bez zkušenosti v některých oborech, pak volnost znamená, že se to vlastně sami učíte, a to stojí čas a peníze.

Co si z této zkušenosti berete do budoucna?

Profesně je tato zkušenost velmi cenná. Do své praxe jsem si odnesla ještě větší důraz na to, jak je třeba dobře nastavit celý franšízový koncept, včetně všech manuálů, školení, kontrolních mechanismů, podpory franšízantovi a dodavatelských vztahů, předtím, než franšízor začne nabízet franšízy na prodej. Franšízový koncept je třeba budovat až poté, co má franšízor fungujících tři až pět vlastních poboček. 

Na druhou stranu franšízant si musí uvědomit, že franšíza není pro každého, ale jak jsem již v předchozích článcích psala, vyžaduje plné nasazení, ochotu podřídit se pravidlům sítě a mít realistická očekávání. Není to záruka úspěchu, ale při správném výběru výrazně snižuje podnikatelské riziko.

Váš seriál o franšízách bude na legalwebu od června pokračovat druhou sérií textů. Na jaká témata se mohou čtenáři těšit?

Druhá série bude tematicky širší. Připravuji texty o expanzi bez kapitálu, o konverzní franšíze, o Evropském kodexu etiky franšízingu, o mobilních formátech franšíz a o současných trendech. Samostatný blok věnujeme mezinárodní expanzi a závěr série mentoringu a operativní excelenci v řízení sítě.

A mimo tento seriál? Plánujete ještě nějaké další aktivity spojené s popularizací franšízového práva a obecně franšíz jako takových?

Připravujeme dvě praktické příručky. Pro franšízory průvodce, jak proměnit fungující koncept ve franšízovou síť – od auditu přes dokumentaci po pilotní expanzi. Pro franšízanty připravujeme takový checklist na prověření konceptu před podpisem. Dále připravujeme na podzim letošního roku event na téma Expanze bez kapitálu.


TARPAN Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky společnosti TARPAN Legal je možné navštívit na adrese https://www.tarpanlegal.com/