Jaké zákony potřebuje byznys? Stavebnictví, digitalizace, ale i živnosti, daně nebo restituce

Zdroj: ka_re/ Pixabay

legalweb v minutě – Právníci i byznys se vesměs shodnou na tom, že žijeme v přeregulované společnosti a že by všemu prospělo, kdyby se zákony neustále neměnily a nepřijímaly se nové. Ze související série legalwebu ale zároveň vyplynulo, že množství nových předpisů by ale rovněž potřeba bylo. Nejčastější je volání po digitalizaci stavebního řízení nebo po zjednodušení podnikání startupům. Posbírali jsme ale rovněž další nápady: třeba na nový živnostenský zákon nebo zákon o restituční tečce.

Na legalwebu se uzavřela další série expertních názorů, tentokrát věnovaná tomu, zda byznys potřebuje, aktuálně, po volbách do Poslanecké sněmovny, nějaký nový zákon. Zatímco Jakub Štilec, František Korbel nebo Martin Švéda mluvili o stavebním řízení, Martin Frolík, Lukáš Bachtík nebo Jan Metelka vyzdvihli startupový zákon, respektive jeho obdobu.

Někteří z nich poukázali rovněž na potřebu výrazného pokročení v digitalizaci, což je to nejpotřebnější třeba podle Petra Říhy (zajímavý je rovněž jeho návrh na vytváření sandboxů, v nichž by se regulace „zkoušela“) nebo Michala Jekielka.

O bezprecedentní legislativní inflaci v digitálním prostředí naopak mluví Jaroslav Kuba. Zároveň ale volá po úpravě elektronické kontrakce, která podle něj za stávajících podmínek v soukromém sektoru nefunguje.

Digitalizace souvisí rovněž s výzvou Michala Sniehotty k tvorbě nového živnostenského zákona. Překvapující, ale relevantní, jsou apely Martina Mintory na zákon o „restituční tečce“.

Objevily se rovněž výzvy na další úpravu znalecké činnosti, a to od Martina Koldinského, nebo přijetí moderního zákona o daních z příjmů od Martiny Šotníkové.

Václav Vlk zejména varoval před dalším otevíráním zákoníku práce a Jiří Matzner dokonce vyzval ke zrušení zákona o zadávání veřejných zakázek ovšem ruku v ruce s jasnou odpovědností za související rozhodnutí.

V této souvislosti může být zajímavé podívat se rovněž na to, odkud vlastně lidé čerpají právní novinky, což ve svém průzkumu rozebral Vít Hruška. „Kde hledají právní novinky lidé z byznysu? Na prvním místě respondenti volili možnost „zeptám se AI / čtu legalweby“. Celých 30 % respondentů pak volí pro získávání právních novinek sociální sítě. Na školení si pro novinky chodí jenom 15 % lidí.  A pouze 10 % respondentů získává právní novinky od své stávající advokátní kanceláře.“

A zachyťme ještě několik personálií, které jsou před koncem roku opět častější. Ondřej Chlada se přesunul z DLA Piper na partnerskou pozici do endors. DLA ale získala jinou posilu, a to Annu Szabovou, která nově z pozice counsel vede její pracovněprávní praxi. Schönherr pak v Praze oznámil velké povyšování, platné od února příštího roku.