Stavební zákon čekají další rozsáhlé změny. Vycházejí ze zdůraznění konceptu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, který se opakuje od přijetí nového stavebního zákona (NSZ) v roce 2021; jak ale budou tyto změny konkrétně vypadat a čeho všeho se dotknou, není v současnosti úplně jasné.
Legislativní proces totiž probíhá vysloveně nestandardně: rozsáhlé změny NSZ nepocházejí z dílny ministerstva pro místní rozvoj a neprošly klasickým připomínkovým řízením. Rovnou se ocitly v Poslanecké sněmovně, a to prostřednictvím poslaneckého návrhu, k němuž ale aktuálně směřuje komplexní pozměňovací návrh.
Podle dostupných informací by se podle nového znění NSZ mělo začít postupovat od začátku července, ještě na konci dubna ale nebyla ona „novela novely“ ve formě komplexního pozměňovacího návrhu, čítajícího přes tisíc stran, standardní cestou dostupná.
Tato nejasná realita tak určila úvodní atmosféru diskuse legalwebu na téma „Stabilita stavebního práva – iluze nebo reálný cíl?“, která proběhla na konci dubna za odborné garance advokátní kanceláře KŠB a za účasti odborníků napříč stavební komunitou.
Nesprávné, ale legální?
„Pokusme se rozklíčovat, zda jde o posun správným směrem, nebo to bude průšvih, nebo něco mezi tím,“ otevřel debatu Tomáš Sequens, partner kanceláře KŠB a expert na oblast životního prostředí a energetiky.
„Původní nový stavební zákon z roku 2021 se nám velmi líbil, šlo o normu, která měla skutečně potenciál zkrátit stavební řízení,“ rekapituloval dosavadní legislativní historii Václav Rovenský, partner KŠB a expert na stavební právo. „Mohl otevřít novou éru stavebního práva. Další vláda ale tento zákon v roce 2023 rozbila velkou věcnou novelou, stavební zákon tedy nemohl fungovat tak, jak byl navržený. Nový stavební zákon měl přinést do stavebního práva stabilitu, a bude tohle už jeho třináctá novela.“
„Už proto měla probíhat velká veřejná debata, do níž měly mít možnost se zapojit všechny profesní skupiny,“ pokračovala Dana Jacková, counselka KŠB se specializací na stavební právo. „Místo toho byl ale rovnou nahrán poslanecký návrh, aniž by prošel standardním kolečkem a připomínkami. Je otázka, jestli něco takového máme akceptovat,“ přidala řečnickou otázku.
„Není to správné, ale je to legální,“ reagoval Dan Jiránek, ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí. „Cílem je povolovat stavby, všechno se tomu evidentně podřizuje,“ konstatoval Jiránek, který rovněž upozornil na to, že v aktuálních návrzích je mnoho nedotažeností a potencionálních problémů.
Týkají se například zaměstnávání úředníků, kteří mají nově být zaměstnanci státu a navíc mají mít v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce uveden kraj, to znamená například celý Středočeský kraj, což může být zásadní pro místo územního pracoviště, respektive jeho dostupnost pro konkrétního úředníka. Další navrhované změny, kromě nové koncepce stavební správy, mají rovněž zcela nenápadné ale důležité souvislosti, týkající se například softwarů knihoven, s nimiž se pojí navazující povinnosti vycházející z toho, zda v dané obci působí, nebo nepůsobí stavební úřad. Praxi to přinese těžkosti a patrně potřebu dalších navazujících změn.
Pomůže jeden stavební úřad?
„Koncept jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko je v principu správný, ďábel ale tkví v detailu,“ reagoval Tomáš Sequens, v čemž se shodl třeba i s prezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřím Nouzou nebo Lenkou Holendovou, vedoucí odboru územního plánování a krajského stavebního úřadu Středočeského kraje.
„Princip je to správný. I proto, že v současné době rozhodují různé úřady o stejných případech jinak napříč republikou,“ uvedl Jiří Nouza, podle jehož slov je současný počet stavebních úřadů neřiditelný a je tak důležité, že vznikne jeden jediný stavební úřad (s řadou územních pracovišť).
„Je ale opravdu škoda, že diskuse k navrhovaným změním neproběhla, pořád se k tomu musíme vracet. Nějaké chyby by byly v návrzích změn NSZ i tak, ale bylo by jich výrazně méně,“ konstatovala Lenka Holendová, která poukázala rovněž na problémy spojené s institutem systémové podjatosti úředníků. Tento koncept podle jejích slov například v Rakousku vůbec neřeší, stavby se přesto efektivně povolují a řídí se přitom zákonem o úřednících. „Není to přece primárně politikum, stavět chceme všichni,“ uvedla rovněž.
Aktuální návrh změn spěje dle návrhu změn NSZ rovněž ke zjednodušení legalizace černých staveb. Povolit by se totiž mohlo prakticky všechno, co se postaví načerno, a to po zaplacení stanovené pokuty – i k tomu podle Dana Jiránka navrhované úprava rovněž spěje. V praxi to však podle něj může vést až k tomu, že obce začnou, v rámci preventivní ochrany, vyhlašovat stavební uzávěry.
Tomáš Kudrna ze Svazu chemického průmyslu přitom upozornil na specifika některých staveb s dopadem v oblasti prevence závažných havárií, u nichž by mohlo být v zásadě „automatické“ povolování černých staveb obzvláště problematické.
Potřebujeme digitalizaci a zkušené úředníky
Z další diskuse rovněž vyplynulo, že skutečné zefektivnění stavebního řízení přinese zejména jeho digitalizace, aktuálně odložená až do roku 2030. Potřebné je ale také udržet odborné úředníky a adekvátně je zaplatit. Současná situace jim však přináší jen nejistotu a může zapříčinit jejich další odchody.
„Nový zákon má nepochybně dobrý marketing,“ konstatoval advokát Martin Škrabal, který pracuje pro společnost C&S Developia. „O marketingových heslech to ale není. Naučili jsme se pracovat s dosavadními pravidly, nová nám nepomohou. Je mi jedno, jestli mám dostat jedno razítko, nebo padesát razítek. Potřebuji, aby ve lhůtě, kterou budu znát, došlo k povolení plánovaného stavebního záměru.“
„To, co se u nás traduje o délce stavebního řízení, je přitom myslím tak trochu chiméra. Záleží na tom, jak je projekt připravený, v jaké lokalitě se nachází a jestli se stavebnímu řízení dost věnujete. Pokud tomu tak není, bude jeho povolování trvat dlouho, a to bez ohledu na aktuální právní úpravu,“ reagoval Václav Rovenský, partner KŠB.
„S tím si dovolím nesouhlasit. Některé projekty a některá řízení jsou tak komplikované, že se prostojům nedá zabránit,“ uvedl Ladislav Peleška, právník Letiště Praha. Ani letiště podle jeho slov nepotřebuje nový zákon, ani ten mu totiž nepomůže například s jeho dlouhodobým úsilím o výstavbu nové paralelní ranveje. „Spíše by nám pomohlo – a v tom se nechci nikoho dotknout a čest výjimkám – kdyby byla státní správa efektivní. Kdyby všichni věděli, co mají dělat a díky tomu vše probíhalo zaběhle a rychleji.“
Závěr diskuse legalwebu a KŠB se stavební komunitou:
Stavební řízení potřebuje spíše digitalizaci a zkušené úředníky než další změny, shodli se na závěr účastníci workshopu legalwebu a KŠB. Jakékoli změny textace NSZ by přitom měly procházet standardním legislativním procesem, když opačný přístup hrozí opakováním a množením původních chyb.
