Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novele zákona o FAÚ, na němž se podílelo také Ministerstvo spravedlnosti, na konci dubna jako transpozici nařízení Evropské unie (EU) o boji proti praní špinavých peněz (AML; tedy Anti-Money Laundering) a financování terorismu. Zde ale dochází k prvnímu rozporu, jak upozorňuje předsedkyně ČAK Monika Novotná. Nařízení EU je totiž pro členské státy závazné, a tudíž pro něj není nutné utvářet nové zákony ani upravovat ty stávající.
Navrhovaná právní úprava výrazně posiluje pravomoci Finančního analytického úřadu a vytváří mechanismus, který může vést k přímému zásahu státní moci do výkonu advokacie. FAÚ by nově mohl nejen kontrolovat postup ČAK v oblasti související s AML nařízením, ale v určitých případech také přímo zasahovat vůči jednotlivým advokátům, včetně přístupu k informacím chráněným advokátní mlčenlivostí. Tyto informace by navíc mohlo FAÚ sdílet s dalšími orgány veřejné moci. Česká advokátní komora vnímá tento postup jako nepřijatelný s odůvodněním, že soukromí občanů musí zůstat za každou cenu zachováno.
Za zvlášť závažné potom Komora považuje navržené sankční mechanismy. Ačkoliv takový výklad Ministerstvo financí dementovalo, podle ČAK se dá text návrhu vykládat i tak, že FAÚ by jí mohl přikázat pozastavení výkonu činnosti advokáta nebo dokonce jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů, a to bez reálné možnosti opravného prostředku. Problematická je podle předsedkyně ČAK také příloha legislativního návrhu. Ta obsahuje 35 trestných činů, včetně nedbalostních forem, u kterých by už samotné obvinění advokáta vedlo k pozastavení jeho činnosti. Řada z nich je navíc bez jakékoli vazby na AML povinnosti. Právě k těmto bodům směřuje významný podíl připomínek ČAK k ministerskému návrhu.
‚‚Jedním ze základních principů advokacie v demokratickém právním státě je povinnost mlčenlivosti a ochrany komunikace mezi klientem a advokátem. Nezávislost advokacie představuje základní institucionální záruku ochrany práv občanů. Jakmile stát získá možnost rozhodovat o tom, kdo může, nebo nemůže vykonávat advokacii, dostává se do ohrožení samotná podstata práva každého člověka na spravedlivý proces,“ říká Novotná.
Ta si společně s dalšími zástupci České advokátní, Notářské a Exekutorské komory v průběhu minulého týdne vyžádala schůzku s ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem a ministryní financí Alenou Schillerovou. Setkání se ale nakonec zúčastnil pouze první jmenovaný, za ministerstvo financí se naopak nezúčastnil žádný z čelních představitelů resortu. Předsedkyně ČAK po schůzce neskrývala rozčarování: ‚‚Z dnešního jednání vyplynulo v podstatě jenom to, že návrhy odborné pracovní skupiny, která vznikla před vznikem tohoto zákona, nebral nikdo v potaz a rozhodl se udělat si to po svém. Uspokojivého vysvětlení, proč vzniká zcela nový zákon, když se návrh opírá o evropskou regulaci, která má přímý právní účinek, jsme se nedočkali,” dodala Novotná.
Teprve v dubnu přitom Komora podobně razantně odmítla návrh zákona o odčerpání majetku protiprávního původu spadající pod Ministerstvo spravedlnosti. Navrhovaná úprava podle ČAK umožňuje odčerpání majetku nejen v souvislosti s organizovanou trestnou činností, ale v podstatě v jakémkoliv případě, kdy soud dospěje k přesvědčení, že majetek může pocházet z trestné činnosti. Stejně tak by podle úpravy mohlo být možné odčerpat majetek i v situaci, kdy nebylo prokázáno, že dotčená osoba se dopustila trestného činu. ‚‚Návrh zákona v této podobě nejenže překračuje rámec transpozice evropské směrnice, která je deklarovaným důvodem jeho předložení, ale především vyvolá vážné pochybnosti o souladu s ústavním pořádkem České republiky,” doplnil místopředseda ČAK Lukáš Trojan.
Publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.
