Pojišťovnu právní ochrany D.A.S. předpokládám čtenáři legalwebu po jejích 30 letech na trhu už znají. Přesto, kdybych vás poprosil o úvodní představení vašich aktivit, jak byste to udělala?
Na český trh jsme před 30 lety vstoupili jako první pojišťovna právní ochrany. Do České republiky jsme přišli s úplně novým produktem, který tady do té doby neexistoval. D.A.S. jsme tak budovali na zelené louce, s nadšením, že děláme něco nového. Bylo by opravdu krásné, kdyby nás už všichni znali, ale tak tomu není. I když o právní ochraně už mají lidé vysoké povědomí, podle průzkumů si minimálně 67 procent dotázaných s tímto termínem spojí D.A.S. Podhoubí máme, ale propojištěnost ještě tak vysoká, jako u jiných životních nebo neživotních produktů není.
A co děláme? Hradíme náklady našim klientům, když potřebují pomoci se svojí právní situací. Buď se chtějí v té souvislosti jen doptat, s tím pomáhají naši interní právnici, naši likvidátoři. Hradíme ale také všechny náklady spojené s tím, když je potřeba něco dále řešit, a to včetně nákladů spojených s případným soudem. Tuto práci už předáváme advokátním kancelářím, s nimiž spolupracujeme jak u nás, tak v zahraničí. Platíme tak třeba advokátní palmáre nebo také posudky, překlady, protože často jde o případy spojené se zahraničím.
Celá vaše služba tedy funguje jako klasické pojištění?
Přesně tak. V roce 1995 jsme začali s jediným produktem, právní ochranou motorového vozidla. Nyní už ale nabízíme rovněž různé balíčky, jak pro fyzické osoby, tak pro živnostníky a další podnikatele, včetně menších společností, řekněme do deseti zaměstnanců. Ale také pro školy a školky nebo obce a města. Každý si může vybrat, co potřebuje. Vyslyšeli jsme v tom poptávku trhu.
O co je teď z hlediska právního pojištění největší zájem?
Stále jsme velmi silní v autodopravě, také díky velmi dobré spolupráci se sdružením automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. S dopravou si nás stále lidé spojují nejvíce, v 90. letech si totiž naše samolepky nalepovali na vozidla řidiči autobusů a transportní firmy, to zůstalo v povědomí. Kulatá loga D.A.S. a lidé si říkají, že jsme „něco s těmi auty“. Od aut jsme se ale přes rodinné záležitosti a rodinné právo posouvali dál až k podnikání a byznysu, kdy jde třeba o pracovní smlouvy, a to z obou stran, nebo o reklamace a vymáhání pohledávek.
Je po podobných produktech D.A.S. největší poptávka také v jiných zemích, nebo je v tomto situace v České republice specifická?
Liší se to, někde se věnujeme více poradenství po telefonu, někde více předáváme práci advokátům. Ale princip je stále stejný. Naše pojišťovna vznikla v roce 1917 v Le Mans v rámci automobilového sportu, což odráží také její název. Ale po druhé světové válce, kdy se Evropa opět stavěla na nohy, se rozvinula hlavně díky tomu, že lidé začali cestovat a sami jezdili autem. A to i vzhledem ke svému byznysu.
Jak často lze poradenství poskytované vaším prostřednictvím využívat?
Pořád jde o pojištění, které má krýt náhodnou událost a situaci, která může nastat v budoucnu. U pojistných případů máme daný strop částkou milion korun, do této hranice není omezený počet úkonů nebo hodin poradenství, které může klient využít. Během jednoho měsíce se tak třeba na něco zeptáte pětkrát a pak uplyne rok, kdy nepotřebuje nic. Naší výhodou je také to, že máme neustále dostupnou informační linku, na které – třeba když jste v zahraničí nebo třeba cestujete v noci – vždycky nějakého právníka seženete. Ale pojištěný samozřejmě musíte být ještě před tím, než ta nahodilá událost, kvůli které potřebujete poradit, nastala.
V D.A.S pracuje 40 likvidátorů. Jsou všichni právníky?
Musí to být právníci, hodnotí právní souvislosti a rizika. A následně práci předávají externím advokátům. Dlouhodobě máme uzavřenou smlouvou s 55 advokátními kancelářemi u nás i v zahraničí. A za 30 let jsme dali práci asi 22 tisícům advokátů. Klienti si mohou vybrat. Pokud chtějí spolupracovat s některým konkrétním advokátem, oslovíme ho. Když to nechají na nás, vybereme ho my. Podle specializace i podle regionu, proto máme tolik spolupracujících kanceláří. Je to logická symbióza. Bez advokátů bychom ani my nebyli tak úspěšní, takže jim moc děkuji. Jsou pro nás velmi důležití a jejich práce si velice vážíme.
Jak je složité nabírat v dnešní době právníky do D.A.S.?
Nemáme s tím problém, i když je pravda, že Praha je obtížná, také kvůli vysokým mzdovým požadavkům. Nejvíce právníků tak aktuálně působí na naší ostravské pobočce. Interně stavíme spíše na juniornějších kolezích, které si vychováváme. V roce 1995 jsme začínali s jedním právníkem a s jeho asistentkou. Nyní máme šest týmů v čele s vedoucími, kdy každý tým má kolem pěti lidí a jsou celkem stabilní.
Vaši právníci mohou být v Ostravě i vzhledem k tomu, že je dnes možné všechno řešit na dálku?
Přesně tak. První digitalizovanou platformu jsme postavili v roce 2010, kdy jsme se od roku 2005 snažili zbavit papíru. Už 15 let tak celý průběh škodní likvidace probíhá bezpapírově. Systémy v našem případě jsou o to složitější, že nejde o advokátní kancelář, ale vedle práva jsme i pojišťovna. Každý náš právník pracuje na dvou až třech monitorech, vedle práva totiž řeší i pojistné podmínky a další věci.
Co s vaším byznysem udělá umělá inteligence?
Využíváme ji třeba pro přehledy judikatury. Ale už příští rok chceme na základě AI postavit vlastní platformu, díky níž se budeme jednodušeji orientovat v různých pojistných podmínkách, které u nás od roku 1995 platí, ale také v našich dřívějších stanoviscích. Pracuje u nás 40 právníků – v Praze, Ostravě a Liberci – a není třeba, aby dělali práci, kterou už někdo udělal před nimi. Díky umělé inteligenci a systému, který připravujeme, budou vědět, že někdo už něco stejného řešil a budou z toho moci vycházet. Pokud se tedy budou správně v této platformě ptát, na prompty budeme pořád pravidelná školení. Lépe tak využijeme naše obrovské nashromážděné know-how a práci ještě zefektivníme.
Co vás čeká v příštích letech?
Plánů máme hodně, i když já se postupně přesouvám spíše do mentorské role. Vizí mám ale stále spoustu. Kolem sebe mám ráda mladé lidi, přímé a někdy rebelující, kteří vám dávají zpětnou vazbu. Neuznávám přístup „dělali jsme to takhle dvacet let, tak to tak budeme dělat pořád“. Někdy to není jednoduché, kousnete si do kyselého jablka. Ale jen tak se dá budovat dobrá firma.
Kam by se tedy D.A.S. měla dál posouvat?
K vyšší propojištěnosti právní ochrany, aby to nebylo osm procent jako v současnosti, ale více. Určitě musíme pracovat s umělou inteligencí, jsem jejím přítelem. Musíme ji poznávat a využívat. V efektivitě práce nám určitě hodně pomůže.
