Legislativa reflektuje evropskou směrnici o globálním minimálním zdanění a současně implementuje klíčové požadavky OECD. Tématu se dále věnuje Milan Mareš, daňový poradce a vedoucí daňového oddělení kanceláře Rödl & Partner v Brně.
„Dorovnávací daň je velmi specifická v tom směru, že přímo odkazuje na jiné prameny, zejména administrativní pokyny OECD. Ty jsou sice průběžně aktualizovány, novela nicméně díky zdlouhavému legislativnímu procesu zohledňuje již neaktuální administrativní pravidla z roku 2024,“ zmiňuje problematický aspekt daňový poradce Milan Mareš z Rödl & Partner.
Přesto novela představuje jasný signál, že se Česká republika chce aktivně zapojit do mezinárodní daňové architektury. „Schválená novela představuje důležitý krok k harmonizaci českého daňového systému s mezinárodními standardy, což je nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti tuzemských podniků na globálním trhu,“ uvedl Milan Mareš.
Zákon reaguje především na nutnost zavedení globální minimální efektivní sazby daně ve výši 15 procent u velkých nadnárodních skupin, jejichž obrat překračuje hranici 750 milionů eur. V situacích, kdy efektivní zdanění v některé jurisdikci klesne pod stanovený limit, umožňuje právní úprava doměřit rozdíl tzv. dorovnávací daní – buď v domovské zemi mateřské společnosti, nebo v zemi, kde působí dceřiná entita. Právě zde hraje roli kvalifikace českého režimu dorovnávací daně podle mezinárodních měřítek.
„Zajištění toho, aby byla česká dorovnávací daň považována za kvalifikovanou, je naprosto zásadní. Pokud bychom toto postavení nezískali, riskovali bychom, že zisky vytvořené v České republice budou dodatečně zdaněny v zahraničí, čímž by se snížila atraktivita Česka pro zahraniční investory a zároveň by státní rozpočet přišel o dodatečné příjmy,“ varuje Milan Mareš z Rödl & Partner.
Platná právní úprava stanovuje datum pro odevzdání informačního přehledu a daňového přiznání k české dorovnávací dani za rok 2024 k 31. 10. 2025. Novela kromě zásadně upravené definice tzv. bezpečných přístavů posouvá tuto lhůtu na 30. 6. 2026, resp. 31. 10. 2026. „Proto je důležité, aby novela vstoupila v účinnost co nejdříve. Připravenost firem je v tuto chvíli slabá, nicméně věřím, že se s povinnostmi nakonec dokáží vyrovnat. Pochybnosti ovšem panují ohledně připravenosti finanční správy, ani GFŘ ani MF ČR totiž zatím nezveřejnily ani návrh daňového přiznání, ani požadovanou strukturu informačního přehledu, který budou muset firmy podávat,“ komentuje Milan Mareš.
Poslanci schválili také novelizaci účetnictví, ESG a auditu
Společně s dorovnávací daní poslanci v jednom balíku schválili také novelu o účetnictví a novelu o auditorech. „Domnívám se, že hlavní příčinou spojení témat dorovnávacích daní, novely zákona o účetnictví a zákona o auditorech je především pragmatický způsob implementace evropských směrnic,“ komentuje Milan Mareš z Rödl & Partner.
Zvýšení limitů pro povinný audit vyplývající z novely o auditorech a zjednodušení požadavků na zprávy o udržitelnosti v rámci ESG vyplývající z novely o účetnictví mají za cíl snížit administrativní zátěž zejména pro menší podniky. „Právě pro menší firmy je novelizace úlevou, umožní jim vyhnout se dalším administrativním povinnostem a uvolní se jim tak ruce pro jejich hlavní činnost,“ hodnotí poradce Milan Mareš.
(Text byl publikován v rámci spolupráce s partnerem legalwebu Rödl & Partner. Publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.)
