Zaměstnanci nechtějí do hlášení poskytovat některé své údaje, říká za HAJDUK & PARTNERS Martin Bielesz

JEDNOTNÉ MĚSÍČNÍ HLÁŠENÍ V PRAXI – „Klienti opakovaně narážejí na to, že zaměstnanci nerozumí, proč po nich zaměstnavatel určité informace požaduje, zda je poskytnout musí a k čemu budou použity. Některé údaje považují za příliš osobní,“ upozorňuje Martin Bielesz, advokát HAJDUK & PARTNERS. Praktické zkušenosti s jednotným hlášením dodává Kateřina Szyszkowiczová, mzdová účetní kanceláře.

Martin Bielesz
Zdroj: HAJDUK & PARTNERS

Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů
z pohledu vašich klientů?

Martin Bielesz: Z pohledu našich klientů zatím jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů nevzbuzuje příliš pozitivní reakce. Nejde nutně o odmítnutí samotné myšlenky, že by stát měl sjednocovat a digitalizovat komunikaci se zaměstnavateli. Problém je spíše v tom, že klienti dnes vidí hlavně okamžitou administrativní zátěž, zatímco slibovaný budoucí přínos je pro ně zatím poměrně nejistý.

Velkou část problémů způsobuje práce s údaji o zaměstnancích a dalších evidovaných osobách. Klienti opakovaně narážejí na to, že zaměstnanci nerozumí, proč po nich zaměstnavatel určité informace požaduje, zda je poskytnout musí a k čemu budou použity. Některé údaje považují za příliš osobní. Situaci navíc zkomplikovalo i to, že požadavky státu a příslušné formuláře nebyly vždy od počátku vysvětleny dostatečně srozumitelně. V praxi se proto stávalo, že mzdové účetní ve snaze předejít chybám sbíraly od zaměstnanců, ale například i od zastupitelů či jiných dotčených osob, více údajů, než bylo skutečně potřeba. To přirozeně posilovalo nedůvěru a zvyšovalo tlak na zaměstnavatele, kteří museli celou situaci následně vysvětlovat.

Výhrady klientů směřují také k tomu, že JMHZ zatím nepůsobí jako skutečně komplexní řešení. Typicky se upozorňuje na to, že systém nepokrývá zdravotní pojišťovny, takže část agendy zůstává mimo něj. Zaměstnavatelé tak zavádějí nový systém, ale zároveň jim část dosavadních povinností zůstává zachována. Právě to oslabuje dojem, že jde o opravdové zjednodušení.

Negativní hodnocení posiluje i nepřipravenost některých běžně používaných mzdových a účetních programů. Klienti jsou odpovědní za splnění nové povinnosti, ale v praxi zůstávají často odkázáni na to, zda jejich dodavatelé stihnou implementovat potřebné úpravy včas. Pokud se jim nezřídka doporučuje, aby raději neodesílali JMHZ ručně a počkali na doprogramování systému, dostávají se do velmi nepříjemné situace: lhůty běží, odpovědnost zůstává na zaměstnavateli, ale nástroje, které k tomu potřebuje, často ještě nejsou připravené.

V ideálním světě by JMHZ mělo být pro zaměstnavatele úlevou. V polovině května 2026 však pro řadu z nich jde spíše o další položku na seznamu povinností, u které zatím není jisté, kdy se slibované zjednodušení začne skutečně projevovat v každodenní praxi.

Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů
z pohledu vaší kanceláře či společnosti?

Kateřina Szyszkowiczová: Je asi ještě příliš brzy hodnotit přínos jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů jako takového, ale z vlastních zkušeností mohu popsat přípravy, které spuštění této novinky předcházely. Všechny tyto přípravy probíhaly shodou okolností v měsících ročních uzávěrek, vyúčtování daní, ročního zúčtování a zpracování různých daňových přiznání. Po hodinách strávených sháněním informací ke správné evidenci zaměstnanců a jejich pracovních poměrů ve společnosti, studiem fungování nového systému, absolvováním školení k tématu JMHZ a doplňováním požadovaných údajů do mzdového systému nadešel den, kdy bylo nutné provést registraci jednotlivých zaměstnanců.

Přesně v tuto chvíli jsem zjistila, že to nepůjde tak hladce, jak jsem si se „svými pár zaměstnanci“ představovala. Zpětná vazba z ePortálu navíc není úplně spolehlivá a vlastně ani pořádně nelze zjistit, v čem je konkrétní problém a jak ho můžete napravit. Tady je naopak namístě poděkovat za velkou snahu pomoci všem kolegyním z OSSZ ve Frýdku-Místku, které se mnou ochotně telefonicky probíraly všechna možná řešení konkrétních problémových podání.

Upřímně se velmi těším na odeslání svého prvního JMHZ. Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben a z dosavadních zpráv, které se ke mně dostaly od jiných mzdových účetních, to vypadá na moc velkou legraci. Snad si ale vše časem sedne, vášně se uklidní, nový digitální systém se dostatečně nasytí informacemi, které bude schopen zpracovat, a pak se i všechny mzdové účetní budou moct zase vrátit ke své hlavní náplni práce.

Na co je podle vás potřeba si zejména dávat pozor?

Kateřina Szyszkowiczová: Je důležité si uvědomit, že v JMHZ se sdělují osobní údaje o konkrétních zaměstnancích, z nichž některé mohou zaměstnanci vnímat jako citlivé. Tyto údaje musí být přesné a stále aktualizované, protože každá chyba může vést k problémům při vykazování. Termíny pro přihlašování zaměstnanců a dodržování měsíčních lhůt pro podávání hlášení bude potřeba pečlivě hlídat a v budoucnu už lze očekávat ze strany dosud shovívavých státních orgánů i uplatňování nemalých sankcí za jejich nedodržení. Proto si myslím, že je momentálně velmi důležité pracovat na zajištění plynulého a bezproblémového toku informací mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a mzdovou účetní.


HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/