„V trestním právu děláme takové změny, které se budou líbit,“ shrnul celý problém Lukáš Trojan, který v této souvislosti používá přiléhavý termín poplegislativa nebo popcornová legislativa. Navrhované změny jsou totiž podle jeho slov způsobilé vyvolat pozitivní obraz u veřejnosti, zároveň ale zarývají rýhu do teoretických principů trestání.
V České republice navíc chybí zásady trestní politiky, podle Trojana tak děláme změny, aniž bychom věděli, co vlastně jako společnost chceme. Dochází tak rovněž k různým paradoxním situacím, kdy se například lhůta pro promlčení vraždy zvýšila na začátku letošního roku na 30 let, aby se nyní opět diskutovalo o tom, zda by vůbec promlčitelná být měla. Podobné koncepční otočky pozorujeme třeba i u trestnosti neplacení výživného.
Aby byly vraždy nepromlčitelné, jak navrhuje skupina senátorů v čele s místopředsedkyní Senátu Jitkou Seitlovou, ale Česká advokátní komora odmítá. „Vražda by neměla být zločinem, u kterého může čas rozhodnout ve prospěch vraha. Nejenže většina naší společnosti odsuzuje promlčení takového činu, ale dnes už máme technologické možnosti určit pachatele. U vraždy nejde jen o paragrafy, ale především o to, abychom chránili tu nejhodnotnější věc – náš život. Naplněním spravedlnosti pomůžeme i pozůstalým obětí vyrovnat se s bolestnou ztrátou blízkého člověka,“ konstatovala při představování návrhu Jitka Seitlová.
Podle Moniky Novotné to tak ale není. Pozůstalým něco takového podle ní nepomůže, naopak potřebují celou věc v sobě uzavřít. Podle ní neobstarají například ani argument, že vražda je nepromlčitelná třeba v Německu. K této změně tam totiž došlo v 70. letech na základě snahy o potrestání nacistických zločinců, tedy v jiné historické a společenské realitě.
„Trestní právo slouží k ochraně společnosti, potrestání pachatele, jeho nápravě, zabránění v páchání další trestné činnosti a současně k odrazení ostatních od porušování zákona. Aby však trest mohl tyto funkce skutečně plnit, musí následovat v přiměřené časové souvislosti se spáchaným činem. S rostoucím časovým odstupem se oslabuje nejen preventivní a výchovný účinek trestu, ale především možnost spolehlivě zjistit skutkový stav a vést spravedlivý proces,“ říká Lukáš Trojan.
České advokátní komora tak vyzývá k tomu, aby byly všechny navrhované změny podrobovány odborné diskusi, a to buď formálním způsobem, prostřednictvím standardního legislativního kolečka, nebo alespoň neformálně, například na základě souvisejících kulatých stolů. Ten se ostatně podle slov Moniky Novotné na září chystá právě i k nepromlčitelnosti trestného činu vraždy. Dávat pozor je třeba i na přílišnou kazuistiku, právní normy mají být spíše abstraktní, aby se do nich vešly všechny potřebné případy.
Vedení České advokátní komory ale naopak ocenilo nejen trestněprávní legislativu, která vzniká na ministerstvu spravedlnost standardním způsobem a jíž má možnost připomínkovat. Argumentům Komory je totiž nasloucháno, což se aktuálně projevilo – i mimo tento resort – například u návrhu zákona o ekonomické ochraně státu.
