Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vašich klientů?
Vidíme, že velká část zaměstnavatelů sice chápe, proč stát jednotné hlášení zavádí. Dlouhodobě totiž dávalo jen omezený smysl posílat podobná data na několik různých úřadů v různých formátech a termínech.
Současně ale platí, že zejména menší firmy a živnostníci mají obavy z praktické stránky celé změny. To se bohužel potvrzuje. Nejde tedy o samotný princip, ale o přechod na nová pravidla. Každá nová administrativa totiž v prvních měsících znamená nejistotu: jestli software funguje správně, jestli je vše správně nastaveno. Zde se to úplně nepovedlo.
V advokátní praxi jsme v tomto kontextu řešili hlavně preventivní konzultace – firmy si chtějí zkontrolovat procesy nebo nastavení interních systémů. To je podle mě dobře. U podobných změn totiž bývá nejdražší až chaos vzniklý z podceněné přípravy.
Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vaší kanceláře či společnosti?
Pro nás to zatím nepředstavovalo dramatický zásah do fungování. Většina moderních firem už dnes stejně funguje elektronicky a počítá s tím, že komunikace se státem bude čím dál více automatizovaná. Přesto je to admin, kterému jsme se mohli vyhnout.
Z advokacie je ještě zajímavější než samotný formulář hlavně otázka odpovědnosti a compliance. Firmy začínají více řešit, kdo za data odpovídá, kdo je kontroluje a jak rychle umí reagovat na případné nesrovnalosti.
Na co je podle vás potřeba si zejména dávat pozor?
Největší riziko podle mě neleží v samotném podání, ale v nekvalitních datech. Pokud firma dlouhodobě pracuje s nepřesnou evidencí zaměstnanců, chaosem nebo improvizovanými procesy, nový systém to poměrně rychle odhalí. A čím více budou data propojená mezi úřady, tím méně prostoru bude pro administrativní zmatek.
Důležité proto bude nepodcenit přípravu – tedy zkontrolovat pracovní a mzdovou evidenci, aktualizovat software a nastavit jasnou odpovědnost za podávání hlášení.
A možná ještě jedna praktická poznámka z advokátní praxe: firmy často řeší kyberbezpečnost až ve chvíli, kdy vznikne problém. Jenže pokud bude na jednom místě koncentrované větší množství citlivých personálních a mzdových údajů, poroste význam zabezpečení i ochrany dat. Jednotné hlášení tak není jen účetní nebo pracovněprávní téma, ale čím dál víc i téma technologické a bezpečnostní.
Dostupný advokát je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky Dostupného advokáta najdete na adrese https://dostupnyadvokat.cz.
