Při justiční reformě si vezměme příklad z Dánska, počet okresních soudů tam klesl z 82 na 24, říká Denis Ferenc

JUSTIČNÍ REFORMA – Ministerstvo spravedlnosti připravuje pod vedením Jeronýma Tejce výraznější justiční reformu. „Představa, že každý okres musí mít za každou cenu vlastní soud, mi dnes připadá neudržitelná. A nejde jen o peníze,“ říká v související anketě legalwebu Denis Ferenc z advokátní kanceláře HAJDUK & PARTNERS. „Jako příklad může posloužit v médiích často zmiňovaný Okresní soud v Rokycanech, který s osmi soudci patří k nejmenším v republice. A cesta z Rokycan do Plzně trvá autem přibližně 20 minut.“

Denis Ferenc
Zdroj: HAJDUK & PARTNERS

V Česku se brzy rozeběhne reforma justiční mapy. Potřebuje Česká republika takovouto výraznější soudní reformu?

Samotné myšlence reformy justiční mapy se rozhodně nebráním. V ekonomických otázkách mám blízko ke klasickému liberalismu, a proto jsem přesvědčen, že stát by měl fungovat co nejefektivněji a že každá koruna daňových poplatníků by měla být vynaložena účelně. Je proto zcela legitimní ptát se, zda současná soustava soudů odpovídá potřebám dnešní společnosti a zda by některé její části nemohly fungovat efektivněji.

Na definitivní hodnocení je ale podle mého názoru zatím příliš brzy, protože konečnou podobu reformy dosud neznáme. Za nezbytné však považuji, aby změnám předcházela důkladná analýza vytíženosti jednotlivých soudů, personálních kapacit, ekonomických dopadů i dostupnosti soudní ochrany. Reforma připravená narychlo a bez dostatečných podkladů by totiž mohla napáchat více škody než užitku. Cílem by samozřejmě neměly být jen úspory, ale také rychlejší a kvalitnější rozhodování a lepší dostupnost soudní ochrany.

Pokud se budou rušit některé soudy, které by to měly být? Spíše okresní, krajské, nebo vrchní? A proč?

Já bych se zaměřil především na menší okresní soudy. Představa, že každý okres musí mít za každou cenu vlastní soud, mi dnes připadá neudržitelná. A nejde jen o peníze. Na soudu s malým počtem soudců je přirozeně obtížnější zajistit specializaci, vzájemnou zastupitelnost i rovnoměrné rozdělení agendy. Přitom i takový soud potřebuje budovu, vedení a administrativní zázemí, takže náklady nejsou zanedbatelné, ať už na něm působí osm, nebo osmdesát soudců. Jako příklad může posloužit v médiích často zmiňovaný Okresní soud v Rokycanech, který s osmi soudci patří k nejmenším v republice. Cesta z Rokycan do Plzně trvá autem přibližně 20 minut, a je proto zcela legitimní ptát se, zda by sloučení s větším soudem nepřineslo hospodárnější fungování justice.

Inspiraci přitom můžeme hledat i v zahraničí, například v Dánsku. Tam v roce 2007 proběhla poměrně rozsáhlá reforma, při níž počet okresních soudů klesl z 82 na 24. Cílem bylo vytvořit větší a personálně stabilnější soudy, které umožní lepší specializaci soudců, efektivnější organizaci práce a větší odolnost vůči personálním výpadkům. Netvrdím, že bychom měli zahraniční modely nekriticky přebírat, jde však o dobrý příklad toho, že méně soudů nemusí nutně znamenat horší fungování justice.

Zároveň bych ale nepřeceňoval samotné statistické údaje. To, že má soud osm soudců, z něj ještě nedělá soud zbytečný. Je velký rozdíl mezi malým soudem pár kilometrů od krajského města a soudem v odlehlém regionu, jehož zrušení může lidem přístup ke spravedlnosti podstatně ztížit. Každý případ je proto třeba posuzovat individuálně, a to nejen podle nákladů a nápadu věcí, ale také podle dopravní dostupnosti a místních podmínek. Cílem tedy není mít co nejméně soudů, ale mít soudy, které fungují co nejefektivněji.

Na odborných fórech se opět otevírá rovněž možnost vytvoření specializovaných soudů, například stavebních. Byl byste pro? A jakých specializací konkrétně?

Myšlence větší specializace soudů jsem obecně nakloněn, především pokud jde o stavební právo. V posledních letech sledujeme výraznou snahu o zrychlení povolovacích procesů a odstraňování překážek ve výstavbě. Pokud však následně vzniklé spory nebudou soudy schopny rozhodovat dostatečně rychle a předvídatelně, může se účinek těchto snah do značné míry vytratit. Specializace soudců by v této oblasti mohla přispět nejen k rychlejšímu rozhodování, ale také k jeho větší odbornosti a jednotnosti.

Nemyslím si ovšem, že by bylo nezbytné za každou cenu vytvářet nové samostatné soudy s vlastním administrativním aparátem. Podobného efektu lze s nižšími náklady dosáhnout posílením specializovaných senátů v rámci stávající soudní soustavy. Využití stávajícího institucionálního zázemí je zpravidla hospodárnější než budování nového. Rozhodující by vždy mělo být, zda specializace skutečně povede ke kvalitnějšímu a rychlejšímu rozhodování, nikoliv pouze k vytvoření další instituce.


Advokátní kancelář HAJDUK & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky HAJDUK & PARTNERS je možné navštívit na adrese https://www.hajduk.cz/