Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
Vnímáme, že firmy v České republice věnují oblasti compliance stále větší pozornost a jsou ochotny do ní aktivně investovat. Poměrně ještě donedávna byla compliance ze strany managementu mnohdy vnímána spíše jako formální povinnost či administrativní zátěž, dnes se alespoň základní nastavení compliance programu postupně stává přirozenou součástí odpovědného řízení společností.
Tento posun pozorujeme i v naší praxi. Firmy se na nás stále častěji obracejí nejen s požadavky na nastavení či revizi compliance programů, ale také při řešení konkrétních compliance incidentů, typicky formou interních šetření.
Jde podle našeho názoru o mimořádně pozitivní trend. Dobře nastavená compliance totiž nepřispívá pouze k tomu, že společnosti jednají v souladu s právními předpisy a regulatorními požadavky. Má také širší dopad nejen na firemní kulturu a kvalitu pracovního prostředí, ale také na schopnost organizace včas identifikovat a odstraňovat nežádoucí či toxické prvky ve svém fungování.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Navrhované změny vnímáme jednoznačně pozitivně. Českou úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přibližují moderním evropským trendům, které kladou důraz nejen na represi, ale také na prevenci, vnitřní kontrolní mechanismy a aktivní spolupráci právnické osoby s orgány činnými v trestním řízení.
Za podstatné považujeme zejména to, že se ještě výrazněji dostává do popředí význam kvalitně nastaveného a skutečně fungujícího compliance management systému. Ten již nebude relevantní pouze při posuzování samotné trestní odpovědnosti právnické osoby, ale nově může sehrát významnou roli také při ukládání trestu. Soud bude povinen přihlížet k tomu, zda měla právnická osoba zavedený a účinně fungující soubor preventivních opatření, a zároveň k tomu, jak reagovala po spáchání trestného činu, zejména zda se snažila nahradit způsobenou škodu a přijala konkrétní nápravná opatření směřující k zamezení opakování obdobné trestné činnosti.
Prakticky to znamená, že se nebude hodnotit pouze stav compliance systému v době spáchání činu, ale také následné kroky právnické osoby. Aktivní náprava, posílení preventivních a kontrolních mechanismů, odstranění identifikovaných nedostatků a snaha o kompenzaci způsobené újmy tak mohou mít reálný dopad na zmírnění následků trestního řízení, a to až do okamžiku vyhlášení rozsudku.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Z našeho pohledu jde o logický a vítaný krok zákonodárce, který do oblasti trestní odpovědnosti právnických osob zavádí institut již známý z řízení vedených proti fyzickým osobám. Je však třeba dodat, že jeho praktické uplatňování zatím provází řada otevřených otázek, mj. pokud jde o roli a fungování tzv. kontrolora. Z našich dosavadních zkušeností rovněž vyplývá, že státní zástupci k využívání tohoto institutu zatím přistupují spíše zdrženlivě. Lze nicméně očekávat, že připravovaná metodika, o níž máme informace, přinese do některých sporných či dosud nevyjasněných aspektů větší míru jistoty.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Pro nás, advokáty zaměřující se na oblast white-collar crime a compliance, jde nepochybně o zajímavou profesní i byznysovou příležitost. Její význam vidíme jednak v oblasti preventivních compliance auditů, ale ještě výrazněji při řešení konkrétních compliance incidentů a následné nápravě či posílení compliance management systému ve společnostech, u nichž již určitý problém nastal. Právě u této druhé skupiny klientů může být rychlá, promyšlená a efektivní reakce zcela zásadní. Nejenže může pomoci minimalizovat další právní a reputační rizika, ale může mít rovněž významný pozitivní dopad v případném trestním řízení.
Advokátní kancelář Schönherr je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
