Jednotné hlášení hodnotí spolu s ní rovněž Iva Matyášová, payroll specialist Deloitte BPS a Lucie Dryáková, Global Employer Services Deloitte Advisory.
Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotný měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vašich klientů?
Iva Matyášová: Pokud mají klienti dodavatelsky vedené mzdy, zvykají si velmi pomalu na rozsah dat, která musí od zaměstnanců vyžadovat, případně doplnit z pohledu zaměstnavatele pro registrace. Problémy dělá především správné přiřazení CZ-ISCO, u korporátních klientů jsou to pak interní změny potřebných formulářů (kvůli zdlouhavému schvalovacímu procesu).
Jak hodnotíte dosavadní zkušenosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů z pohledu vaší kanceláře či společnosti?
Iva Matyášová: Vysoká, několikaměsíční administrativní zátěž při úvodním nastavování, podmínky (metodické pokyny) měnící se pod rukama, špatná orientace obecně v doprovodných materiálech. Na druhou stranu registrace/doregistrace zaměstnanců proběhly relativně bez problémů (nicméně téměř u každé společnosti jsou problémy s několika zaměstnanci, kteří přestože jsou v pracovněprávním vztahu již měsíce či léta, stále nám u nich chybějí potřebné identifikátory – OIČ a ID PPV).
Na co je podle vás potřeba si zejména dávat pozor?
Iva Matyášová: Při registraci zaměstnanců je to určitě timing a komplexnost dat. V praxi se také setkáváme se specifickými případy, které ještě nejsou podchyceny a jejich řešení je časově náročné. Dále zmíním definici atributů a vstupních dat pro jejich naplnění – je třeba zvyknout si na jiné kontrolní mechanismy.
Kateřina Devlin: Údaje, které zaměstnavatelé předávají v JMHZ, jsou mnohem podrobnější než dříve vykazovaná data. Např. finanční úřady získají s JMHZ informace o výdělcích, benefitech a dalších daňově rozhodných skutečnostech ve vztahu ke každému jednotlivému zaměstnanci na měsíční bázi. Zatímco před JMHZ předávali zaměstnavatelé ve vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti souhrnné informace za všechny zaměstnance jednou ročně. Množství údajů v digitální formě umožní finanční správě rozsáhlou analýzu dat, na jejímž základě bude schopna porovnávat obdobné zaměstnavatele, vyhledávat anomálie a provádět cílené daňové kontroly. V budoucnu tak bude pro finanční úřady i další orgány jednodušší odhalovat nelegální švarcsystém, zastřené zaměstnávání, nesprávně osvobozované příjmy či náhrady, ale také prověřovat správnost sražené daně v jednotlivých měsících. Inspektoráty práce z JMHZ zase získají informace například pro budoucí prověřování rovného odměňování nebo dodržování limitů přesčasové práce.
Zaměstnavatelé by tak při přípravě JMHZ měli přemýšlet také o tom, jaké údaje orgánům státní správy předávají a zda z nich pro ně nevyplývají budoucí daňová či jiná právní rizika. Zavedení JMHZ je tudíž příležitost pro zaměstnavatele provést interní prověrku aktuálního nastavení odměňování, spolupráce s externisty a interních procesů.
Lucie Dryáková: Zcela samostatnou kapitolou v rámci JMHZ je evidence cizinců vyslaných do České republiky a obecně zaměstnanců s mezinárodním prvkem. Tyto případy často zahrnují uplatnění zahraničního pracovního práva a specifických pracovních podmínek, které se jen obtížně promítají do standardizovaného rámce JMHZ – typicky jde o odlišné pojetí pracovní doby, zahraniční svátky či specifické rozvržení práce. Tyto odlišnosti sice nemají vliv na správnost odvodu daní a pojistného, nicméně povinnost odpovídající údaje v rámci JMHZ uvádět tím není dotčena. JMHZ tak u zaměstnavatelů s mezinárodní pracovní silou zvyšuje nároky na správné nastavení a sladění dat mezi HR, payroll a mobility agendou a zároveň zdůrazňuje potřebu jejich úzké vzájemné koordinace.
Deloitte Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
