Jaká očekávání máte od velké trestní novely, účinné od 1. 1. 2026? Jaké tři změny z ní považujete za nejdůležitější?
Od velké trestní novely účinné od 1. 1. 2026 očekávám především zefektivnění a zpružnění trestní justice a návrat k racionálnějšímu pojetí trestního práva jako krajního prostředku (ultima ratio).
Za první klíčovou změnu považuji posílení významu peněžitého trestu. Novela dává soudům větší prostor ukládat tresty, které mají skutečný preventivní efekt, aniž by bylo nutné automaticky přistupovat k nepodmíněným trestům odnětí svobody. Zejména u hospodářské a méně závažné kriminality může peněžitý trest představovat efektivnější a přiměřenější postih než krátké nepodmíněné tresty, které v praxi často neplní svůj účel.
Druhou zásadní oblastí jsou změny v postihu zanedbání povinné výživy a drobné majetkové kriminality při recidivě. Neplacení výživného již nebude automaticky trestným činem v každém jednotlivém případě, ale pouze tehdy, pokud neplatič vystaví oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
Současně novela ruší dosavadní přísnější skutkové podstaty tzv. recidivní krádeže a dalších recidivních majetkových deliktů. Recidiva je nově pojata jako přitěžující okolnost v rámci základní skutkové podstaty, což vede ke snížení trestních sazeb a dává soudům větší prostor pro individuální posouzení věci. V praxi to umožní ukládat spíše kratší nepodmíněné tresty namísto dlouhých podmíněných trestů, které se u recidivistů často pouze odkládaly a následně se stejně měnily ve výkon trestu.
Třetí významnou změnou je zjednodušení a zrychlení hlavního líčení, zejména pokud jde o čtení obžaloby a vyhlašování rozsudku. Státní zástupce již nebude povinen předčítat skutek obžaloby v plném znění, ale při zahájení hlavního líčení shrne pouze její podstatné body. Obdobně soud může při vyhlašování rozsudku u složitějších skutků omezit ústní odůvodnění na klíčové skutkové okolnosti a právní kvalifikaci.
Tato úprava reflektuje judikaturou aprobovanou praxi zejména u rozsáhlých trestních kauz, typicky hospodářských, kde mívá obžaloba stovky stran a její doslovné čtení je nadbytečným formalismem. Očekávám, že tento krok povede k rychlejšímu a efektivnějšímu průběhu řízení.
Jaká změna bývá podle vás v této novele zatím přehlížena a je důležité na ni upozornit?
Za změnu, která zatím zůstává spíše stranou pozornosti, považuji omezení možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu v průběhu hlavního líčení. Nově bude možné tuto dohodu uzavřít pouze do zahájení dokazování před soudem.
Dosavadní praxe přitom umožňovala, aby se obhajoba se státním zástupcem dohodla i dodatečně, například tehdy, kdy se v průběhu řízení zásadně změnila důkazní situace. Tento postup se v praxi osvědčoval zejména v rozsáhlých a časově náročných trestních věcech.
Rozumím omezení u institutu prohlášení viny, nicméně u dohody o vině a trestu považuji takto striktní časové vymezení za zbytečně limitující. Do budoucna může vést k prodlužování řízení a k situacím, kdy by smysluplné a efektivní ukončení věci dohodou již procesně možné nebude.
Jak vnímáte dopady těchto změn na fungování právnických osob?
U právnických osob se novela významně dotýká především peněžitého trestu, který je v jejich případě často jediným skutečně efektivním sankčním nástrojem. Počet denních sazeb pokuty se bude nově odvíjet od závažnosti trestného činu i ekonomických výsledků právnické osoby, což umožní soudům citlivější individualizaci trestu.
Zásadní je také výslovné zakotvení významu compliance programů. Při rozhodování o druhu a výši trestu bude soud nově povinen zohlednit, zda má právnická osoba zaveden účinný soubor preventivních opatření k předcházení trestné činnosti.
ARROWS je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky ARROWS můžete navštívit na adrese https://arws.cz/
