Jaká advokátní témata jsou před konáním sněmu České advokátní komory za vás nejdůležitější?
Teď je úplně nejdůležitější, aby oba systémy, tedy systém pro hlasování o usneseních sněmu i systém pro volby do orgánů České advokátní komory, fungovaly tak, jak mají. Oba systémy byly otestovány a nedošlo k žádným komplikacím. Věřím proto, že stejně bezproblémový bude i ostrý průběh hlasování a voleb 3. října.
Předpokládáte, že sněm přijme bez větších problémů navržené usnesení ohledně Garančního fondu ČAK?
O Garančním fondu se nepochybně bude diskutovat, to ostatně ukazují i příspěvky na sociálních sítích i pozměňovací návrhy k návrhu představenstva o tvorbě a čerpání fondu. Nepochybuji o tom, že sněm usnesení o Garančním fondu přijme, otázkou je, jak se advokáti postaví k předloženým pozměňovacím návrhům.
Garanční fond byl totiž zřízený zákonem. To, co se představenstvu při vyjednávání o úpravě Garančního fondu podařilo prosadit, je to, že o jeho tvorbě a jeho čerpání bude rozhodovat sněm. Návrh usnesení, které předložilo představenstvo, byl přitom prověřován i ministerstvem spravedlnosti, a to je srozuměno s tím, v jaké podobě je návrh představenstva zpracován.
Ministerstvo mělo výhrady k tomu, že by se odškodnění mělo poskytovat jen poškozeným, které advokát nahlásí do elektronické knihy úschov. Na tyto výhrad jsme reagovali změnou stavovského předpisu o úschovách, které nyní výslovně umožňuje nahlásit úschovu do EKÚ dříve, než dojde ke složení peněžních prostředků. V praxi by to mělo fungovat tak, že po uzavření úschovní smlouvy nahlásí advokát úschovu do EKÚ, klient obdrží notifikaci z elektronické knihy úschov a teprve poté převádí finanční prostředky.
Neschválení usnesení o Garančním fondu, v jakékoli podobě, by vedlo k tomu, že nebudou stanovena žádná pravidla pro to, kdo může a za jakých podmínek o plnění z fondu žádat, i k tomu, že tato plnění by musela ČAK poskytovat ze svých vlastních prostředků.
Co bude ohledně Garančního fondu nutné provést ještě v posledních měsících letošního roku?
Bude určitě zapotřebí přizpůsobit systém elektronické knihy úschov tak, aby byl provázaný s Garančním fondem, pokud jde o platby. Předpokládáme, že jednotliví advokáti by mohli příspěvek do Garančního fondu přímo prostřednictvím platební brány, kam by byli přesměrováni z EKÚ.
Ti, kteří mají elektronickou knihu úschov propojenou se svým systémem, například Praetor nebo Single Case, budou muset být nastaveny jiné podmínky, například formou nějakých zálohových plateb.
Tato konkrétní úprava bude úkolem příštího představenstva tak, aby systém od 1. 1. 2026 fungoval bez problémů a aby nevyžadoval další finanční náklady ze strany ČAK.
Do Garančního fondu se patrně velmi rychle nashromáždí desítky a následně stovky milionů korun. Jak by měla Komora k těm prostředkům podle vás přistupovat?
V každém případě konzervativně. V úvahu přichází zhodnocení s využitím termínovaných vkladů, státních dluhopisů nebo obdobně nízkorizikových investičních nástrojů. Do příštího sněmu za 4 roky se ukáže, zda fungují nastavená bezpečnostní pravidla advokátních úschov, tedy zda tato pravidla dokázala sama o sobě zabránila zpronevěrám, zejména jejich řetězení, a pokud ano, bude moci příští sněm rozhodnout o dočasném pozastavení tvorby Garančního fondu nebo k takovému rozhodnutí zmocnit představenstvo Komory.
Co dalšího by mělo být pro hospodaření Komory v dalších letech zásadní?
Vnímám potřebu členů kontrolní rady být více zapojeni do kontroly hospodaření Komory, a to zejména v návaznosti na návrh paní kolegyně Mgr. Hladké týkající se transparentnosti hospodaření. Musím především říci, že pokud jde o nutnost transparentnosti, nejsme s paní kolegyní v rozporu, já a další kolegové jsme jen mírnější v tom, jak tohoto cíle dosáhnout, proto jsme k jejímu návrhu podali pozměňovací návrh.
V každém případě musí být vytvořeny takové formální i materiální podmínky, aby kontrolní rada mohla bezproblémově vykonávat své pravomoci, a to i pokud jde o hospodaření Komory.
Velká stavovská poptávka je aktuálně po zlepšení reputace advokacie v očích veřejnosti. Co byste v tomto ohledu ráda učinila?
Prvním krokem musí být vytvoření mediální strategie. Budoucí představenstvo musí určit jak cíle, tedy co chce svou mediální politikou dosáhnout, tak i způsob, který k tomuto cíli povede. Co si může Komora zajistit interně a k čemu už bude potřebovat i externí služby.
Za mě je zásadní určitá edukace veřejnosti, tedy vysvětlení role advokacie, významu poradenství advokáta jako podpůrce občana v nejrůznějších životních a společenských situacích. S tím pak souvisí i odůvodnění odměňování advokátů, a to včetně případů, kdy tuto odměnu platí stát.
Co byste, pokud se vás nyní zeptám jako lídryně Moderní advokacie, rádi zvládli coby platforma během prvních měsíců v čele České advokátní komory?
Jedním z prvních úkolů nového představenstva bude vytvořit program pro budoucí čtyři roky, kam by se měla advokacie posunout, co je prioritou, která musí být řešena hned na začátku a co je pozdějším cílem. Volby advokátní probíhají souběžně s volbami parlamentními a tím je předurčeno i to, co bude muset představenstvo Komory činit v prvních měsících – tedy navázání vztahů s novými partnery na ministerstvu spravedlnosti, především s novým ministrem nebo ministryní. Otevřený a vzájemně respektující vztah je základem pro to, aby mohla advokacie prosadit potřebné legislativní změny.
Součástí dialogu s ministerstvem spravedlnosti a s justicí pak bude řešení problémů s odměnami zmocněnců zvlášť zranitelných obětí, obhájců ex offo a opatrovníků, ať jde o rozpočty soudů, aplikaci a interpretaci trestního řádu a advokátního tarifu nebo potřebu legislativních opatření. Bude nutné se zamyslet nad organizací sekcí a podsekcí, které jsou poradními orgány představenstva, aby se zlepšilo jejich fungování. V neposlední řadě bude nutné projednat s kontrolní radou a schválit rozpočet Komory pro rok 2026.
Jak by měla Komora dál přistupovat k advokátním zkouškám a dalšímu vzdělávání advokátů?
Jedním slovem moderně. Cílem advokátních zkoušek musí být ověření praktických znalostí a schopností kandidáta. Zkouška by tak do určité míry měla simulovat, jestli je kandidát schopen radit klientovi jako jeho advokát. Současně musí být advokátní zkoušky vedeny tak, aby byla zachována prostupnost justičních profesí.
Pokud jde o další vzdělávání advokátů, byla bych ráda, kdyby se vedle školení nezbytných pro zachování kvalifikace advokáta, typicky o novelách nebo judikatorním vývoji, umožnila Komora i prohlubování specializací. Je nutné si uvědomit, že právo jako komplex v posledních 20 letech nabylo na objemu. To vede k tomu, že se advokát v zásadě musí rozhodnout, zda chce být i nadále generalista nebo zda se chce specializovat v určitém konkrétním oboru. Přitom v praxi jsou potřebné obě skupiny advokátů. Když tohle Komora zvládne v rámci projektu DVA, můžeme pak hovořit o nějaké certifikaci specializace, obdobné, jako je třeba v Německu „Fachanwalt“, například pro daňové právo.
Zaznamenal jsem také častější hlasy volající po větší otevřenosti Kontrolní rady a Kárné komise a například po publikování jejich rozhodnutí. Jak toto vnímáte?
Na začátku je nutná spolupráce představenstva a kontrolní rady, respektive vedení kontrolní rady. Jde o digitalizaci jejích činností. Prvním krokem by mělo být vytvoření společného úložiště, ve kterém by se vedly elektronické spisy, a kam by se ukládaly i ostatní dokumenty, například dokumenty k hospodaření Komory.
Pokud jde o kárná rozhodnutí, ta zásadní jsou publikována v anonymizované verzi v Bulletinu advokacie. Bylo by ale vhodné, aby byla publikována s možností fulltextového vyhledávání, takový systém zatím chybí a postrádají jej i členové kontrolní rady. Ti by také měli dostat zpětnou vazbu, pokud dojde k podání kárné žaloby – tedy vědět, jak kárná komise posoudila skutkové i právní otázky a k jakému závěru dospěla.
Měla by Komora do budoucna vydávat konkrétnější stanoviska k věcem z praxe?
Vždy bude nutné vyhodnotit, zda je takové stanovisko v kompetenci Komory, ale pokud to možné bude, jsem pro, aby stanoviska Komory byla zcela konkrétní. Jde např. o výklad stavovských předpisů. Jde o to, aby v tomto směru byla Komora partnerem advokátů. Stejně tak se musí Komora zcela konkrétně vyjádřit, pokud dojde k závěru, že státní moc zasáhla do výkonu advokacie.
Ačkoli Komoře nepřísluší zasahovat do soudní moci, může se v určitých případech přihlásit jako amicus curiae a přednést své stanovisko z pohledu ochrany výkonu advokacie.
