Začínající právníci mívají obavy z nástupu umělé inteligence a změn, které to do advokacie přinese. Má ještě smysl začínat v advokacii?
Necítím se jako věštec, takže bych na začátek odpovědi měl dát nějaký pěkný disclaimer 🙂 Ale vážně: vývoj umělé inteligence udělal v posledních dvou letech velký skok dopředu, proto se těžko odhaduje, jaké budou její schopnosti, až dnešní studenti prvního ročníku půjdou do praxe. Přesto si myslím, že by si měli začínající právníci klást primárně tutéž otázku, kterou jsme si kladli my: jestli je představa práce v advokacii zajímá a zda je taková práce bude bavit. To je to hlavní, co bude ovlivňovat jejich profesní spokojenost.
Umělá inteligence asi nějak ovlivní většinu profesí založených na intelektuální práci. Jsem ale přesvědčená, že práce v advokacii bude stále. Protože právo je jen nástrojem spravedlnosti a spravedlnost bude vždy doménou lidského rozhodování. Umělá inteligence může být pro právníky pomocníkem, ale finální lidský úsudek nenahradí. Navíc její nasazení bude generovat nové typy vztahů, které budou právníci řešit. A troufám si tvrdit, že v některých oborech advokacie, kde je „lidský faktor“ nejvýznamnější, jako je rodinné právo a trestní právo, velmi dlouho nebude mít umělá inteligence na objem práce příliš velký vliv.
Jak ke kariéře přistoupit?
Stále je základem mít dobrý přehled ve všech odvětvích práva. Už jen proto, že i kdyby část činností v budoucnu zastala umělá inteligence, budete muset být schopni kontrolovat správnost jejích výstupů. A také proto, že silná specializace bez určité míry všestrannosti může být v některých situacích omezující. Současně je ale dnes specializace nutná. Sice není třeba si ji volit již při studiu, ale studium by mělo již napovědět, kam své úsilí směřovat. Protože je dobré se zaměřit na oblast, které rozumíte a která vás baví – pak v ní snáze vyniknete a budete přesvědčiví.
A ještě jedna věc je důležitá. „Soft skills“. Technologie možná částečně změní způsob práce a je nutné se s ní naučit pracovat. Ale nikdy nenahradí schopnost budovat a rozvíjet vztahy s klienty. Advokát tyto sociální schopnosti musí mít. Nečekat pasivně, zajímat se, rozumět potřebám klienta, předjímat, co může potřebovat, nabízet aktivně řešení, být ochoten zapojit se do rozhodování klientů, kteří od advokáta obvykle neočekávají akademický právní rozbor, ale konkrétní praktickou radu založenou na zkušenostech. Čím dále tím důležitější je i schopnost projektového vedení kauz, koordinace odborníků z dalších oblastí… To se na fakultě také neučí. Proto je nutné být si této stránky advokacie vědom a rozvíjet své schopnosti i v tomto směru.
Jaké obory budou obory budoucnosti?
Za dobu mé praxe objem právní regulace dosti zásadně narostl ve všech oblastech. Vybavuji si jeden rozhovor s doktorem Baxou, tehdy ještě předsedou Nejvyššího správního soudu, kdy asi před deseti lety mluvil o tom, že objem právní regulace a její nesrozumitelnost už vedou k nefunkčnosti. Od té doby se nic podstatného nezměnilo.
Proto bude stále značná poptávka po poradenství v těch oblastech, které jsou silně regulované, a obecně v „compliance“. Pak v oblastech týkajících se dat a IT: ochrana osobních údajů, kyberbezpečnost, regulace umělé inteligence… Rovněž řada tradičnějších oborů. Pracovní právo. Také tradiční oblast advokacie, soudní spory (neboť konflikty nezmizí). Veřejné zakázky. Soutěžní právo. A myslím si, že s řadou „butikových“ specializací mohou mít mladí kolegové úspěch; jen obvykle na začátku kariéry nelze spoléhat jen na ně a je potřeba být šířeji rozkročen.
