Problémy s umístěním některých výdejních boxů na nevhodných místech, kde esteticky narušují okolí nebo například – a to je vůbec nejhorší – způsobují problémy v dopravě při vyzvedávání zásilek – nejsou v České republice ojedinělé.
Nedávno se řešila situace v Hradci Králové a umístění výdejního boxu společnosti Alza na Slezském Předměstí u plastiky Květ Polabí od Vladimíra Preclíka. Nyní se ve veřejných diskusích objevují výhrady třeba k boxům rovněž dalších společností v ulici Žilinská v pražských Záběhlicích, kde může být jejich užívání komplikované vzhledem k okolní dopravní situaci.
Umístění výdejních boxů totiž naregulují žádná konkrétnější pravidla, záleží zejména na dohodě mezi vlastníkem pozemku a dané společnosti. Například Institut plánování a rozvoj hl. m. Prahy sice vydal související manuál, ten ale není závazný, můžeme ho tedy chápat jako doporučení, což lze označit spíše za nedostatečné. Legislativní otázka to tak může být jak pro jednotlivá města, tak i pro Parlament České republiky, a to třeba po nadcházejících sněmovních volbách. Pokud ovšem vznikne po takovéto legislativě poptávka.
Jak se umísťují AlzaBoxy
Prostor k vyjádření jsme samozřejmě daly rovněž provozovatelům výdejních boxů, respektive jednomu z největších z nich, společnosti Alza. „AlzaBoxy umisťujeme tam, kde nás zákazníci chtějí. Chceme být co nejblíže k nim – je to naše priorita. Nové boxy proto stavíme tam, kde je o nás zájem,“ uvedla za společnost Eliška Čeřovská.
„Při výběru lokalit pro AlzaBoxy zohledňujeme především dostupnost pro zákazníky, efektivitu logistiky a minimální dopad na veřejný prostor. Cílem je nabídnout obyvatelům co nejpohodlnější a nejefektivnější možnost převzetí zásilek. Při výběru míst pro AlzaBoxy pak vždy zohledňujeme nejen praktičnost, ale také dopad na veřejný prostor. Hledáme optimální lokality, které lze nejlépe zásobovat a ve kterých boxy zásadně nenarušují veřejný prostor. Takový přístup nám umožňuje optimalizovat umístění výdejních boxů a zlepšit celkovou dostupnost služeb pro zákazníky,“ dodala mimo jiné a reagovala rovněž na konkrétní problém v Hradci Králové:
„S předsedou Unie výtvarných umělců Hradce Králové jsme společně hledali řešení, které by respektovalo význam sochy a zároveň umožnilo zachovat výdejní box v lokalitě, kde je o něj ze strany veřejnosti zájem. AlzaBox jsme posunuli dál od sochy, takže už neruší její bezprostřední okolí. Vedle toho jsme box využili i jako příležitost k edukaci – na AlzaBox jsme připravili informační panel o soše a jejím autorovi Vladimíru Preclíkovi. Zjistili jsme totiž, že řada kolemjdoucích vůbec netuší, o jaké dílo se jedná, a právě to bychom rádi změnili. Věříme, že výsledek bude mít smysl a přinese přidanou hodnotu nejen místu samotnému, ale i lidem, kteří procházejí kolem.“
Jsou, nebo nejsou třeba pravidla?
Jasné nastavení pravidel od samospráv nebo například přímo obecně platných pravidel, třeba zákonem, není podle Alzy potřeba: „Se samosprávami i dalšími partnery se vždy dokážeme domluvit – férově, transparentně a ku prospěchu všech. Jdeme cestou spolupráce a odpovědného podnikání, kde všechny zúčastněné strany – města, obce, majitelé pozemků i zákazníci – mají užitek. Regulace by v tomto případě nebyla ničím jiným než zastaralým přežitkem, který by zpomalil inovace a omezil dostupnost služeb pro lidi.“
To je přístup, s nímž lze v obecné rovině jistě souhlasit. Regulace je všude kolem nás až příliš. Je ale otázkou, jestli právě tato by neměla jasný smysl. Zvláště vzhledem k tomu, že výdejních boxů bude vzhledem k preferencím nakupujících spíše přibývat, než že by to mu bylo naopak. A musíme mít jasno v tom, kde být nejen mohou, ale rovněž mají.
