„V praxi se často setkáváme s názorem, že směrnice dopadne pouze na velké korporace nebo že jde primárně o formální HR povinnost. Ve skutečnosti ale představuje i významnou změnu procesního postavení zaměstnavatelů v diskriminačních sporech a dotkne se všech zaměstnavatelů bez ohledu na velikost a počet zaměstnanců,“ říká Thomas Britz, advokát z poradenské společnosti RÖDL Česká republika.
Jedním z nejčastějších omylů je podle něj představa, že zaměstnavatelům bude v tomto směru postačovat jen zveřejnění orientačního mzdového rozpětí v pracovním inzerátu. Směrnice však vyžaduje mnohem širší systémovou připravenost. „Nová úprava stojí především na požadavku prokázání objektivního, konzistentního a obhajitelného systému odměňování. Zaměstnavatel musí být schopen doložit, na základě jakých kritérií vznikají rozdíly v odměňování mezi zaměstnanci vykonávajícími stejnou práci nebo práci stejné hodnoty,“ vysvětluje Thomas Britz.
Směrnice zároveň výrazně posiluje procesní postavení zaměstnanců. Pokud vznikne indicie diskriminace v otázce odměňování, přechází důkazní břemeno na zaměstnavatele, který bude muset existenci objektivních důvodů rozdílů v odměňování prokázat. Podle expertů přitom již dnes evropská i česká judikatura odmítá některé tradiční argumenty zaměstnavatelů, například odkaz na lepší vyjednávací schopnosti zaměstnance apod.
Transparentnost odměňování se významně promítne také do náborových procesů a komunikace s kandidáty. Zaměstnavatelé budou muset již při obsazování pracovních pozic pracovat s transparentními a objektivními kritérii odměňování a zároveň citlivě nastavit komunikaci mzdových podmínek v inzerci i během výběrového řízení. „V praxi se ukazuje, že právě nesystematicky nastavené nástupní mzdy nebo individuální vyjedávání bez jasných pravidel často vytvářejí budoucí rizika nerovného odměňování,“ upozorňuje Alena Spilková, HR poradkyně společnosti RÖDL Česká republika.
Směrnice se vztahuje i na profesionální sport
Dalším častým mýtem je přesvědčení, že pravidla transparentnosti odměňování nedopadnou na oblast vrcholového sportu. „To je z právního hlediska nesprávný závěr. Profesionální sportovci jsou podle ustálené judikatury Soudního dvora EU považováni za pracovníky, a směrnice se proto vztahuje i na profesionální sportovní kluby,“ uvádí Thomas Britz.
Od června 2026 tak budou mít například profesionální fotbalistky právo požadovat informace o odměňování minimálně v rámci stejného klubu. Pokud klub nebude schopen doložit objektivní a genderově neutrální kritéria ospravedlňující rozdíly mezi odměňováním ženského a mužského týmu, mohou se hráčky domáhat doplacení odměny až tři roky zpětně.
„Rozhodující nebude obecná ekonomická situace na trhu nebo komerční popularita soutěží, ale konkrétní interní kritéria používaná zaměstnavatelem. Právě schopnost tato kritéria předem nastavit a následně je procesně obhájit bude pro zaměstnavatele klíčová,“ doplňuje Thomas Britz.
Širší evropské pojetí pracovníka může dopadnout i na jednatele
Významné dopady může mít evropská úprava také na statutární orgány obchodních společností. Česká právní úprava sice jednatele standardně nepovažuje za zaměstnance, evropské antidiskriminační právo však pracuje s širším výkladem pojmu pracovníka.
„Evropská judikatura dlouhodobě potvrzuje, že ochrana před diskriminací nemusí být omezena pouze na osoby v pracovním poměru. Typickým příkladem je ochrana jednatelek před odvoláním z důvodu těhotenství. Stejný evropský přístup se může promítnout i do oblasti transparentnosti odměňování,“ vysvětluje Thomas Britz.
Největším rizikem je absence přípravy
Podle expertů RÖDL představuje největší riziko současná pasivita části zaměstnavatelů. Směrnice totiž nezasahuje pouze oblast HR, ale významně ovlivní také compliance, interní governance, ochranu osobních údajů i procesní strategii firem v pracovněprávních sporech.
„Zaměstnavatelé by měli již nyní analyzovat své systémy odměňování, nastavit transparentní kritéria pro určování mezd a připravit interní dokumentaci, která bude schopna obstát v případném soudním přezkumu. Po červnu 2026 bude obhajoba historicky vzniklých rozdílů v odměňování výrazně složitější než dnes,“ uzavírá Thomas Britz.
RÖDL je od roku 1977 spolehlivým partnerem i průkopníkem v oblasti právního a daňového poradenství, auditu, vedení účetnictví. Přináší řešení s mezinárodním přesahem a skutečným dopadem na podnikání klientů. Pracuje interdisciplinárně, s orientací na budoucnost a z jednoho zdroje – s globálním přístupem a silnou lokální přítomností. Jeho cílem je umožnit klientům dosahovat trvalého a udržitelného úspěchu.
Publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.
RÖDL je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky společnosti RÖDL je možné navštívit na adrese https://www.roedl.cz/cs/
