Průzkum Randstad Employer Brand Research (REBR) ukazuje, že ženy v Česku kladou při hledání místa více než muži důraz zejména na atraktivní mzdu, rovnováhu mezi prací a soukromím, diverzitu, inkluzi a možnost práce na dálku.
Češky se na trhu práce nacházejí v obtížnější situaci než jejich kolegyně v západní Evropě. Průměrný rozdíl v odměňování mezi muži a ženami činí v Česku přibližně 17–18 %, což je nad průměrem EU. Symbolický „Equal Pay Day“ letos připadl na 25. března, což znamená, že ženy musí pracovat o 65 dní déle, aby dosáhly stejného ročního výdělku jako muži.
„Nejenže mají ženy nižší mzdy, ale častěji čelí překážkám v kariérním postupu, což výrazně komplikuje jejich profesní rozvoj. To úzce souvisí jak s předsudky, tak s problémy, jako je omezená dostupnost kvalitních školek a dětských skupin, protože v Česku je primárním pečujícím rodičem v naprosté většině případů právě žena,“ upozorňuje Martin Jánský, generální ředitel Randstad Česká republika.
Jak se tato situace propisuje do preferencí zaměstnankyň
Výsledky letošního průzkumu REBR personální agentury Randstad potvrzují, že ženy při výběru
zaměstnavatele kladou mnohem větší důraz na faktory, které s uvedenými rozdíly souvisí. Více než pro muže je pro ně důležitá atraktivní mzda a benefity (69 % vs. 62 %), rovnováha mezi pracovním a soukromým životem (56 % vs. 45 %) a možnost práce na dálku (43 % vs. 28 %).
„To jasně ukazuje, že ženy nehledají jen atraktivní mzdu, ale také prostředí, kde budou respektovány a ve kterém mohou skloubit práci s péčí o rodinu,“ komentuje Martin Jánský. „Jsou k tomu tlačeny okolnostmi. Pokud jim současný zaměstnavatel platí méně než kolegům na stejné pozici, a pokud stát jejich dětem nezajistí dostatečné kapacity ve školkách, budou ženy hledat takové místo, kde jí nabídnou spravedlivý přístup a firemní školku nebo flexibilitu, home office a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem,“ dodává.
Dalším propastným rozdílem mezi preferencemi žen a mužů na českém trhu práce je podle REBRu jejich přístup k rovnosti. Zatímco pro ženy je při hledání zaměstnavatele důležitá diverzita a inkluze z 52 %, u můžu je to jen z 35 % (a to především mezi muži v předdůchodovém věku, kteří se cítí být menšinou).
„Co se týče přístupu k rovnosti, podle našeho průzkumu jen necelá polovina zaměstnanců (45 %) hodnotí svého zaměstnavatele kladně. Což je o něco více, než v předchozích letech, nicméně stále existuje značný prostor pro zlepšení,“ podotýká Martin Jánský.
Proč by to mělo firmy zajímat?
Podle Martina Jánského jsou tato data pro firmy klíčová. „Pokud si odmyslíme etické a celospolečenské faktory, nerovnost nepomáhá ekonomické situaci a zamrzlému trhu práce. Mnohá odvětví trpí personální krizí, kterou se nedaří řešit nasazováním umělé inteligence ani zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Letos se to projevilo v plném rozsahu, když nezaměstnanost stagnovala i v létě, kdy díky sezónním pracím obvykle klesá.“
Podle něj je klíčové soustředit se i na jiné skupiny zaměstnanců, než jsou muži ve středním věku. „Zaměřme se na opomíjené skupiny. Uvědomme si, že když jim dopřejeme spravedlivý přístup, odmění se loajalitou a motivovaným přístupem k práci. Řešením nejsou kvóty, nejsem příznivcem přísných pravidel a nařízení. Pojďme vytvořit v České republice takové prostředí, aby kvóty nebyly potřeba,“ dodává.
(Publikace vychází z původní tiskové zprávy, která byla dále redakčně zpracována – pozn. red.)
