Jaké jsou podle vás tři nejzásadnější změny, které přináší novela zákoníku práce?
Změna maximální délky zkušební doby (ze tří na čtyři měsíce, resp. z šesti na osm u vedoucích zaměstnanců), změna počítání běhu výpovědní doby (nikoliv dva měsíce od prvního dne následujícího měsíce, ale dva měsíce od data výpovědi), možnost práce pro děti mladší patnácti let (možnost starších 14 let pracovat na letních brigádách).
Na co by si od 1. června měli dát zaměstnavatelé obzvláště pozor?
Zaměstnavatel nově nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody, tj. už dále nejsou v tomto směru možné tzv. doložky mlčenlivosti ohledně mzdy v pracovních smlouvách.
Zákon explicitně neuvádí, co by měli dělat zaměstnavatelé s již existujícími doložkami mlčenlivosti ohledně mzdy v již existujících pracovních smlouvách (uzavřených před novelou). Tato ujednání jsou nově nicotná a podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí musí zaměstnavatelé toto oznámit prokazatelně stávajícím zaměstnancům, jinak jim hrozí sankce. Doručení oznámení může ale proběhnout i elektronicky.
Jak hodnotíte možné prodloužení zkušební doby?
Zkušební doba jednak doznala obecného prodloužení (ze tří na čtyři měsíce, resp. z šesti na osm u vedoucích zaměstnanců), zároveň může být mimo jiné nově za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích její maximální zákonné délky písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.
Z našeho pohledu je smyslem institutu zkušební doby to, aby se zaměstnavatel i zaměstnanec po její dobu skutečně poznali a zjistili, zda jsou vzájemně kompatibilní a zda bude budoucí vztah dobře fungovat. Proto prodloužení vítáme, neboť umožní oběma stranám i v případě jakýchkoliv komplikací v průběhu zkušební doby zachování jejího smyslu a účelu.
Co znamená, že bude možné chodit během hlavních prázdnin na brigádu již od 14 let? Jak by měli zaměstnavatelé k takto mladým lidem přistupovat?
Dochází k paralelní novelizaci občanského zákoníku, kdy nezletilí, kteří dovršili 14 let, mohou vykonávat závislou práci v období hlavních (tedy letních) prázdnin, a to s písemným souhlasem zákonného zástupce.
Zároveň mohou konat pouze lehké práce, které neškodí jejich zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji, a jde zároveň o práce zařazené v první kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Délka směny v jednotlivých dnech překročit sedm hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 35 hodin týdně. Může jít například o činnost táborového vedoucí, animátora, pomocná síla v cukrárně nebo kavárně či obecně pohostinství (nikoliv ale tam, kde dochází k převážnému prodeji alkoholických nápojů) a jiné.
Mimo parafrázování zákona by bylo určitě vhodné, aby zaměstnavatelé přistupovali k takovým zaměstnancům úměrně k jejich věku. V některých ohledech mohou být tito mladí lidé už velmi vyspělí a uvědomělí, na druhou stranu je stále potřeba k nim přistupovat tak, aby na prvním místě byl jejich zdravý (mentální i fyzický) vývoj a získávání prvních pracovních zkušeností, které doplní naopak teoretické zkušenosti ze školy během školního roku. Zároveň ne všichni mladí zaměstnanci jsou v tomto stále relativně nízkém věku na stejné mentální úrovni, to by měl každý zaměstnavatel také zohlednit.
Jak celkově aktuální posuny v pracovním právu hodnotíte?
Z našeho pohledu jde z podstatné části o velmi vítané novinky, na které české pracovněprávní prostředí už čekalo delší dobu (i když některých jiných flexibilních změn, které by byly také užitečné, jsme se stále nedočkali). Zároveň některé novinky jen formálně legalizují již stávající praxi (právě například práci zaměstnanců mladších patnácti let). Těšíme se na aplikaci uvedených změn v praxi.
legalweb tímto rozhovorem pokračuje v projektu Flexinovela, v němž se k posunům v zákoníku práce postupně vyjadřují téměř dvě desítky odborníků.
