Zřejmě k 1. prosinci vstoupí v účinnost většina pravidel obsažených ve velké novele stavebního zákona. Stane se tak po její publikaci ve Sbírce zákonů, ke které by mělo podle informací KŠB dojít v polovině listopadu. „Velký odstup mezi schválením novely a jejím zveřejněním je nestandardní. Jde přitom o rozsáhlou novelu, která mění nejen stavební zákon, ale rovněž množství dalších právních předpisů,“ konstatoval na diskusním setkání „Jak moc nové teď bude stavební právo?“ Tomáš Sequens, partner advokátní kanceláře KŠB.
O skutečných důvodech odložení publikace je možné jen spekulovat. Roli může hrát snaha o sblížení termínů dělených účinností, probíhající školení na stavebních úřadech nebo třeba dořešení souvisejících praktických záležitostí.
Co bude nového ve stavebním právu?
Významné a zároveň rozsáhlé jsou změny stavebního řádu, ať už v rámci povolování staveb, nebo v jiných řízeních podle stavebního zákona. Zároveň dochází ke sjednocení procesního práva, kdy veškerá běžící řízení se podřizují nové právní úpravě, a to včetně řízení běžících ještě podle historického zákona č. 50/1976 Sb. či řízení o vydání územního rozhodnutí dle zákona č. 183/2006 Sb. – všechna tato řízení se budou nově považovat za řízení o povolení záměru podle stávajícího stavebního zákona. Cílem těchto změn je usnadnit proces povolování stavebních záměrů.
Druhý pilíř změn spočívá v centralizaci stavební státní správy: od 1. ledna 2027 vznikne nový Úřad rozvoje území České republiky (ÚRÚ), a následně, od 1. ledna 2028, úřady rozvoje území krajů (ÚRÚK) a jejich územní pracoviště. Právě na jednotlivé úřady rozvoje území krajů mají přejít zaměstnanci stavebních úřadů i mnozí zaměstnanci tzv. dotčených orgánů státní správy. Zároveň dochází k integraci většiny závazných stanovisek do samotných rozhodnutí o povolení záměrů a ke zrušení již zavedeného stanoviska JES (jednotného environmentálního stanoviska), připomněli experti advokátní kanceláře KŠB v nedávném rozhovoru pro legalweb, jehož vydání bezprostředně předcházelo konání akce.
Václav Rovenský, partner KŠB, připomněl, že i přes vznik centrálního Úřadu rozvoje území ČR budou lokální stavební úřady v příštím roce fungovat fakticky jako v současnosti, a to do 1. ledna 2028. Některé dosavadní stavební úřady přitom zaniknou, což se v tuto chvíli jeví jako problematické, zejména ve Středočeském kraji.
Bude dost úředníků?
Zůstane ale po těchto změnách v rámci stavební správy dost úředníků, aby mohl být systém funkční? To je základní otázka, která se v současnosti s rozbíhající se stavební reformou nabízí.
Oproti jarním a letním debatám se sice ukazuje, že úředníků bude možná v rámci nové stavební správy potřeba do budoucna méně, jistotu ale nikdo nemá. „Stavební proces se podstatně zjednoduší. Odhaduji, že úředníků tak bude potřeba méně,“ řekl během diskusního setkání Dan Jiránek, ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí.
Jeho slova podpořila rovněž Lenka Janáková, ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR: „Zatím se v diskusích opakují spíše staré odhady, zejména odhady toho, kolik úředníků nebude chtít přejít. Jenže mezitím se řada proměnných změnila.“ I podle ní se může ukázat, že od roku 2028 bude úředníků potřeba méně, než se původně předpokládalo.
„Dotčené instituce budou muset projít personálním auditem. Mezi stavebními úředníky ale panuje obava, že budou jejich stavy poddimenzovány. Lidé řeší konkrétní praktické souvislosti svého přechodu ze samosprávy pod stát,“ poznamenala Lenka Holendová, vedoucí odboru územního plánování a krajského stavebního úřadu Středočeského kraje.
Podle Dana Jiránka je zásadní, že na základě aktuální dohody mezi vládou a samosprávou se tabulkové platy stavebních úředníků dostanou alespoň na úroveň minimální mzdy. Stát tak bude moci nabídnout úředníkům přecházejícím na jednotlivé úřady rozvoje území krajů vyšší platy a vyšší osobní ohodnocení, než by mohl před touto dohodou. Problém ale může nastat v případě různých benefitů, na něž byli dosud pracovníci zvyklí.
Jak rozhodnou soudy?
Debata se stočila rovněž k tomu, že reálný stav věci ukáže až následné rozhodování soudů. Až judikatura patrně naplno ozřejmí, jak budou mnohá ustanovení novelizovaného stavebního zákona vykládána. Důležitá by v této souvislosti byla specializace soudců správních soudů – v mnohých zemích EU přitom existují specializované stavební senáty či komory u soudů, nebo i jiné specializované orgány pro rozhodování stavebních sporů.
Zároveň je podle některých účastníků diskusního setkání řada nových pravidel na samé hraně ústavnosti, ačkoli byla nepochybně formulována s dobrými úmysly. Podle advokáta Martina Škrabala, projektového právníka společnosti C&S Developia, takových ustanovení novela obsahuje desítky. Vzhledem k celkové nejasnosti nových pravidel podle něj výrazně vzroste úloha správních soudů, které však v mnohých případech budou rozhodovat až po letech účinnosti přijaté novely, což může být v praxi velmi problematické. Dan Jiránek v této souvislosti upozornil na krátké lhůty, v nichž bude možné rozhodnutí úřadu rozvoje území krajů napadnout.
Důležité bude rovněž to, jak praxe a následně soudy přistoupí k nové možnosti stavebního úřadu povolit stavební záměr, který je v rozporu s územním plánem, a to bez jeho změny. Jako na jednu z důležitých a v praxi využitelných změn na ni upozornila Dana Jacková, counsel KŠB. Zároveň ale varovala před možnými negativními souvislostmi, pokud bude možné obecná pravidla stavebního zákona na základě tohoto institutu obcházet.
Dan Jiránek proto vyzývá k tomu, aby jednotlivé obce měly pro výklad svého územního plánu jednotného vykladače. „Jde o to, aby územní plány, které jsou přijímány coby opatření obecné povahy, byly čitelné a srozumitelné pro všechny“, dodala Lenka Holendová. Oba pak upozornili na to, že by se obce na své územní plány měly nyní zaměřit a souvisejícím způsobem je upravit a zkonkretizovat, zejména v jejich textové části.
Diskusní setkání upozornilo rovněž na některá nová pravidla, která by mohla být v praxi dobře využitelná. Mezi pozitivní změny se řadí například institut autorizovaného inspektora, jemuž bude nově svěřena například pravomoc vydávat rozhodnutí o povolení zkušebního provozu či kolaudační rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí o předčasném užívání nebo zkušebním provozu přitom nebude mít odkladný účinek.
Co bude s českým stavebnictvím?
Účastníci opět připomněli, že řada problémů zákona vychází zejména z nedostatečné diskuse o něm. „Záměr byl dobrý, ale do změny jsme nevykročili správnou nohou, v mnoha případech to přes veškerou snahu nemusí dopadnout dobře,“ konstatoval Tomáš Sequens.
„Přijaté změny jsou tak radikální, že pravděpodobně při výkladu vzniknou pochybnosti o záměru zákonodárce, které budou muset řešit další navazující novely či soudy,“ shrnul Václav Rovenský, který upozornil také na to, že se ze stavebního zákona stal nástroj politického boje a nelze vyloučit, že po dalších volbách se začne systém opět koncepčně měnit. To ale neočekává Dan Jiránek, podle něhož jsou některé současné změny nevratné.
Diskutující se na závěr opětovně shodli na tom, že české stavebnictví potřebuje zejména stabilitu a urychlenou digitalizaci. Ta by měla být do značné míry v rukou nově vznikajícího Úřadu rozvoje území ČR, na jehož obsazení a řízení tak bude z velké části záviset další stavební vývoj v České republice.
