Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
V posledních letech je patrný významný posun od formálního plnění regulatorních povinností ke skutečnému řízení compliance rizik. Ještě před několika lety řada společností vnímala compliance především jako administrativní záležitost – soubor interních směrnic, které bylo potřeba mít „v šuplíku“. Dnes si stále více firem uvědomuje, že funkční compliance představuje integrální součást efektivního řízení společnosti a významný nástroj ochrany její hodnoty, reputace a také jako nástroj kontroly pro její vlastníky.
Tento vývoj je tažen nejen regulatorními změnami, ale také požadavky úvěrujících bank, investorů, obchodních partnerů či mateřských společností. Vedle tradičních oblastí, jako je protikorupční agenda nebo whistleblowing, se stále více řeší kybernetická bezpečnost, AI governance, ESG či řízení rizik v dodavatelských řetězcích.
Zároveň ale přetrvávají rozdíly mezi jednotlivými segmenty trhu. Velké společnosti již většinou budují compliance jako samostatný organizační útvar, zatímco menší podniky často stále hledají přiměřený model odpovídající jejich velikosti a rizikovému profilu. Postupně se také objevuje využití externích dodavatelů služeb v oblasti compliance. Ostatně novela ZTOPO předpokládá provádění externího auditu, resp. kontroly, compliance programu a činnosti compliance.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Compliance programy jsou dnes již dobře etablovaným prvkem trestněprávní ochrany, nejen součástí interního corporate governance.
Aktuální novelizace potvrzuje dlouhodobý trend, kdy se důraz přesouvá od samotného postihu k prevenci a efektivnímu předcházení vzniku protiprávního jednání. Je zde také motivační aspekt v podobě možnosti vyvinit se, pokud společnost prokáže adekvátnost nastaveného compliance programu. To však vyžaduje adekvátní dokumentaci nastavených procesů, ale především dokumentace prováděných kontrol, monitoringu a vyhodnocení.
Firmy by si měly uvědomit, že nestačí přijmout etický kodex nebo několik interních směrnic. Rozhodující bude, zda je compliance systém skutečně funkční, že je prováděn příslušný monitoring, kontroly a vyhodnocení a zda skutečně odpovídá rizikům konkrétní společnosti a je systém průběžně aktualizován. Zásadní je schopnost společnosti doložit a dokumentovat, jaká preventivní opatření byla přijata a jak fungují v praxi.
Novela zavedla také požadavek na zavedení efektivního compliance programu systému, resp. jeho posílení a zvýšení robustnosti, je také součástí nově zavedené možnosti podmíněného upuštění od trestního stíhání.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu – podmíněného upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Považuji ji za jednu z nejvýznamnějších změn v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob za poslední roky. Jde o moderní institut, který reflektuje skutečnost, že cílem trestního práva nemá být pouze sankcionování společnosti, ale především odstranění příčin protiprávního jednání a zabránění jeho opakování.
Podmíněné upuštění od trestního stíhání motivuje společnosti, aby aktivně napravily vzniklé škody, přijaly účinná preventivní opatření a dlouhodobě posílily svou compliance kulturu. Pokud se tento institut bude v praxi využívat citlivě a konzistentně, může významně přispět ke kultivaci podnikatelského prostředí. Nová úprava navíc počítá s možností, aby plnění uložených compliance opatření kontroloval specializovaný advokát nebo auditor, což podtrhuje důležitost odborně nastavených compliance systémů.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Ano, ale nepoužíval bych primárně pojem byznysová příležitost. Spíše jde o přirozené rozšíření role advokátů v oblasti compliance. Klienti dnes stále častěji nehledají pouze dodávku právního dokumentu, smlouvy nebo stanoviska, ale partnera, který jim pomůže rizikům předcházet a nastaví funkční systém řízení compliance.
Nová právní úprava tento trend dále posiluje. Advokáti budou stále častěji zapojováni nejen ve fázi vlastního trestního řízení (při obhajobě), ale zvýší se možnost jejich zapojení při vytváření a ověřování compliance programů, interním vyšetřování nebo při kontrole plnění nápravných opatření uložených v rámci podmíněného upuštění od trestního stíhání.
Domnívám se, že největší přidanou hodnotou advokáta nebude samotná znalost právních předpisů, ale schopnost propojit trestní právo, regulatorní požadavky, corporate governance a znalosti byznysu a provozního fungování společnosti. Právě takový komplexní přístup a pochopení reálných procesů a jejich byznysu bude pro klienty stále důležitější.
Advokátní kancelář BBH je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky BBH je možné navštívit na adrese https://bbh.cz/cz/
