Předpokládám, že podstatnou částí vaší letní agendy byla příprava podzimního hlasování ohledně advokátních poplatků. Jak bude vypadat?
Máte naprostou pravdu, příprava tohoto hlasování pro nás byla jedním z klíčových úkolů posledních měsíců. Samotné hlasování proběhne elektronicky, formou per rollam, a to v termínu od 2. do 10. listopadu 2026.
Advokáti se v něm budou vyjadřovat ke dvěma zásadním návrhům usnesení, které podaly různé skupiny kolegů, a já věřím, že se jich zapojí co nejvíce. Půjde totiž o hodně – o samotnou funkčnost a stabilitu naší stavovské organizace do budoucna.
První návrh, za kterým stojí kolega Janošek a další, požaduje zachování příspěvku na činnost Komory v dosavadní výši. Tento návrh, byť vnímám důvody, které vedly kolegy k jeho podání, považuji za velmi problematický. Ponechání příspěvků na stávající úrovni nereflektuje obrovský nárůst mandatorních výdajů v důsledku inflace a zcela by to paralyzovalo plnění priorit, které jsme si vytyčili. Nemůžeme po Komoře spravedlivě chtít kvalitní servis a silný hlas, pokud ji finančně vyhladovíme. Bez adekvátního rozpočtu neudržíme naši nezávislost a samosprávu tváří v tvář nové legislativě. Zastavila by se nezbytná obnova IT bezpečnosti a digitalizace, oslabila by se naše role při tvorbě zákonů, zbrzdila by se modernizace vzdělávání a neměli bychom kapacity na důslednou ochranu pověsti advokacie – ať už jde o kontroly AML nebo advokátních úschov. V neposlední řadě musíme narovnat mzdové náklady našich zaměstnanců a aktivně pracovat na lepším mediálním obrazu advokacie. Pro naprostou transparentnost dáme všem advokátům k dispozici podrobné ekonomické výhledy v zabezpečené zóně našeho portálu.
Druhý návrh, který podali kolegové Miketa, Otipka, Zahnáš a další, se naopak týká změny organizačního řádu. Zde s kolegy z představenstva naopak doporučujeme hlasovat PRO. Důvod je ryze praktický a preventivní. V současné době u nás neexistuje žádné kvorum pro platnost hlasování per rollam. Máme zhruba 15 000 advokátů, ale k vyvolání celostavovského hlasování dnes stačí návrh pouhých 100 z nich. To je obrovský nepoměr, který vytváří reálné riziko zacyklení – skupiny, které neuspějí s jedním hlasováním, se mohou neustále obracet na Komoru s novými návrhy a nutit nás k dalším a dalším hlasováním. To by Komoru administrativně, organizačně i finančně zcela ochromilo. Návrh na zvýšení této hranice na 1 000 advokátů je tak naprosto logickou a nezbytnou pojistkou, která zachová institut per rollam funkční, ale zabrání jeho zneužívání k paralýze Komory.
ČAK během léta rovněž upozornila na nevhodné legislativní postupy a změny, například nápad na nepromlčitelnost trestného činu vraždy. Jak se debata z vašeho pohled dál posouvá?
Tady je potřeba říct, že nejde zdaleka jen o samotnou nepromlčitelnost vraždy. To je jen špička ledovce. Nás na České advokátní komoře hluboce znepokojuje širší trend, kdy se pod zástěrkou „efektivity“ zcela obchází standardní legislativní proces. Místo řádného meziresortního připomínkového řízení se legislativa často tvoří od stolu nebo se nahradí narychlo svolaným kulatým stolem pro pár vybraných odborníků. V takovém prostředí se pak v podstatě nepřipouští jiný právní názor a chybí poctivá oponentura.
Právě případ nepromlčitelnosti vražd je toho zářným příkladem. Předně k této změně neproběhla žádná odborná analýza – nikdo nepředložil data o tom, kolik neobjasněných vražd tu z minulosti reálně máme a z jakých konkrétních důvodů zůstaly neobjasněné.
Zároveň se v debatě operuje populistickými argumenty o „nových vědeckých metodách“, ale opomíjí se naprosto základní principy trestního práva. Promlčení, respektive zánik trestnosti, je institutem hmotného práva. A v hmotném právu platí zásadní ústavní princip, že jednání se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání trestného činu. Nová úprava by se tak v souladu se zárukami právního státu mohla vztahovat výhradně na vraždy spáchané až po nabytí její účinnosti. Pro minulé skutky by nadále platila promlčecí doba 20, resp. 30 let.
A v tu chvíli se celý argument o tom, jak nám nové metody pomohou objasnit staré případy, zcela hroutí. Tvrzení o pokroku v analýze DNA jako důvodu pro změnu zákona neobstojí – genetická profilace se k objasňování trestné činnosti běžně používá už od 90. let. Ukazuje se tak, k čemu vede, když se odborná diskuse nahrazuje zkratkovitými nápady bez znalosti základních právních dogmat.
Co jsou dále ty nejaktuálnější věci, které ČAK řeší?
V legislativní oblasti je těch živých témat celá řada. Pokud mám zmínit ta úplně nejpalčivější, tak je to například diskuse o snížení hranice trestní odpovědnosti. Proti tomuto záměru vystupujeme a stavíme se proti němu i ve shodě s Výborem pro práva obětí.
Zásadním tématem je pro nás v tuto chvíli také navrhovaná změna katastrálního zákona. Zde se objevil návrh na zrušení ochranné dvacetidenní lhůty, která odkládá provedení vkladu do katastru nemovitostí v případech, kdy je vklad prováděn na základě veřejné listiny – tedy nejen rozhodnutí orgánu státní moci, ale typicky i notářského zápisu.
Proti této změně vystupujeme velmi důrazně, protože ji považujeme za mimořádně nebezpečnou pro všechny vlastníky nemovitostí. Tato dvacetidenní lhůta není žádná zbytečná byrokratická zátěž. Je to klíčová pojistka. Máme informace o vysokém objemu podvodných transakcí, kterým se podařilo zabránit právě a jen díky tomu, že tato lhůta běžela a dotčený vlastník měl šanci se o protiprávním jednání dozvědět a zasáhnout. Přesná a alarmující data o tom mají k dispozici zejména úvěrující banky.
Trváme proto na tom, že nejde o nějakou nadbytečnou regulaci, ale o osvědčenou úpravu, která v praxi reálně chrání majetek občanů a firem.
