Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
V kontextu trestní odpovědnosti právnických osob zcela nepochybně od roku 2012 vzrůstá povědomí o významu compliance. Jsou množiny typů společností, kde je přístup proaktivnější, typicky u nadnárodních společností, nebo u společností v rámci jejichž činností se obecně vyžaduje rigidnější přístup k interní normotvorbě, například farmaceutická výroba. V obecné rovině lze říci, že čím více ve veřejném prostoru rezonují informace o zahájených trestních stíháních právnických osob, tím více se compliance stává tématem v jednotlivých společnostech.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Kromě relativně pozitivních posunů, viz podmíněné upuštění od trestního stíhání, bych spíše akcentoval ty části zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, které nám v praxi činí obtíže. Jde zejména o stále nejasně definované exkulpační podmínky, respektive absolutně roztříštěný přístup orgánů činných v trestním řízení k hodnocení naplnění podmínek vyvinění a poměrně nešťastně řešený a judikaturou dále prohloubený problém přechodu trestní odpovědnosti.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Obecně pozitivně. Uvidíme jaká bude praxe při jeho uplatňování. Teď, na začátku účinnosti novely ZTOPO, která institut podmíněného upuštění zavedla, jsem optimistický a vidím v něm příležitost zejména pro společnosti, u kterých bylo protiprávní jednání hrubý exces z jinak bezproblémového fungování. Podmíněné upuštění jim dá možnost eliminovat zásadní negativní dopady zahájeného trestního stíhání, zejména dopady reputační.
Mám však obavy, aby podmíněné upuštění nebylo zneužíváno jako prostředek k rychlému získávání bodů ze strany OČTŘ v podobě nahrazení domnělé škody a rychlého vyřízení věci. Tím myslím, aby OČTŘ nehřešily při hodnocení důvodnosti zahájení trestního stíhání právě na to, že tím motivují obviněné právnické osoby k rezignaci na obhajobu cestou náhrady domnělé škody.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Nepochybně, určitě vzroste počet společností, které si uvědomí význam kvalitní compliance politiky jako prevence protiprávního jednání a v případě selhání jednotlivců způsobu, jak zmírnit negativní dopady trestního řízení.
Advokátní kancelář KŠB je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
