Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
V posledních letech lze pozorovat postupné zlepšování přístupu obchodních společností ke compliance programům. Ještě donedávna se řada z nich spokojila toliko s formálním splněním požadavků na papíře. Dnes je oproti tomu stále častější zavádění skutečně fungujících programů, které zahrnují například whistleblowing linky, školení zaměstnanců atp.
Vývoj je možné u firem zaznamenat i ve vztahu mezi compliance a trestní odpovědností právnických osob. K vyvinění z trestní odpovědnosti nestačí jenom přijetí etického kodexu, jak se řada společností domnívala, popř. stále domnívá. Soudy a státní zástupce zajímá, zda existuje skutečně efektivní a uplatňovaný program.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
V důsledku novely zákona o trestní odpovědnosti právnických osob získávají podstatně větší význam právě compliance programy.
Podle § 14 ZTOPO v aktuálním znění soud při stanovení trestu přihlédne mj. k tomu, zda právnická osoba zavedla účinná preventivní opatření, ať už před spácháním trestného činu jako prevenci, nebo dodatečně po něm s cílem zabránit jeho opakování.
Tato úprava vytváří relativně silnou motivaci pro obchodní společnosti k předcházení protiprávnímu jednání, což může mít pozitivní dopad na kulturu podnikání i celkovou míru kriminality. Je však stále potřeba klást důraz na to, aby compliance systém byl ve společnostech skutečně funkční, nikoliv pouze přijatý naoko.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Novela zavedla institut obdobný podmíněnému zastavení trestního stíhání, avšak speciálně pro právnické osoby, což hodnotím jako poměrně významnou změnu. Důvodem je, že v některých případech byly v minulosti podmínky podmíněného zastavení trestního stíhání pro právnické osoby prakticky nesplnitelné.
Nově může soud nebo v přípravném řízení státní zástupce upustit od trestního stíhání právnické osoby, pokud jsou kumulativně splněny podmínky tohoto odklonu, jako jsou například náhrada způsobené škody nebo složení peněžité částky určené státu na pomoc obětem trestné činnosti.
Při podmíněném upuštění od trestního stíhání je právnické osobě nově rovněž možné uložit povinnost připravit a zavést účinný soubor preventivních a nápravných opatření. Na dodržování této povinnosti pak budou moci dohlížet pověření kontroloři z řad auditorů či specializovaných advokátů.
Na rozdíl od jiných odklonů, např. dohody o vině a trestu, nevyžaduje upuštění od trestního stíhání výslovné prohlášení o spáchání daného skutku. V tom lze pro právnické osoby spatřovat výhodu, a to zejména z hlediska jejich obchodní či jiné reputace.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Upuštění od trestního stíhání vnímám především jako příležitost pro samotné klienty, jak se dá vyřešit jejich trestní kauza, aniž by měla za následek zásadní negativní dopady do jejich obchodní činnosti. V případě, kdy dojde k odsouzení právnické osoby nebo i uzavření dohody o vině a trestu, se totiž často od klienta na jistý čas odvrátí jeho obchodní partneři, kteří s ním nechtějí dále spolupracovat na některých projektech.
Možnost zapojit se do kontrolního procesu v rámci upuštění od trestního stíhání vnímám v naší kanceláři spíše rezervovaně. Daleko raději se zapojíme do přípravy a nastavení samotných compliance programů, ve kterých pro klienty spatřujeme význam. Zvláště pak s ohledem na výše popsané změny a vývoj trestní úpravy.
Advokátní kancelář ŠTILEC & PARTNERS je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky ŠTILEC & PARTNERS můžete navštívit na adrese https://www.stilecpartners.cz/
