Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
Z naší zkušenosti se přístup tuzemských firem ke compliance v posledních letech vyvíjí pozitivním směrem. Nastavení compliance pravidel již není vnímáno pouze jako formální požadavek nebo agenda relevantní jen pro velké nadnárodní skupiny, ale stále častěji jako praktický nástroj řízení rizik i pro střední a menší společnosti. Důvodem je mimo jiné i vývoj legislativy a soudní praxe, která klade stále větší důraz na trestněprávní compliance a schopnost firem prokázat, že zavedly účinný systém preventivních, detekčních i reakčních opatření. V praxi proto vnímáme rostoucí zájem firem o zavedení takových interních pravidel, která odpovídají jejich každodennímu fungování, interním procesům a reálným rizikům.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob vnímáme jako krok směrem k modernějšímu a praktičtějšímu pojetí firemní trestní odpovědnosti. Jednou z pozitivních změn je zakotvení výslovné povinnosti soudů, aby při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížely k zavedeným preventivním opatřením i ke snaze společnosti zavést opatření nápravná. Soudy budou tedy při úvahách o trestu nuceny přihlížet k tomu, jaký má daná společnost postoj k oblasti compliance, což může firmy motivovat k preventivnímu posilování compliance systémů stejně jako k převzetí odpovědnosti a vyvození interních důsledků ze zjištěných pochybení.
Zcela zásadní je pak zakotvení nového odklonu podmíněného upuštění od trestního stíhání právnické osoby. Pokud právnická osoba splní ve zkušební době zákonné podmínky, může se zcela vyhnout odsouzení a potrestání. Jednou z takových podmínek může být uložení povinnosti, aby společnost připravila a zavedla účinný soubor preventivních a nápravných opatření a případně se ve zkušební době i podrobila kontrole jejich dodržování (tzv. compliance monitorship). Rovněž tato legislativní novinka podtrhuje, že trestněprávní compliance bude hrát v rozhodovací praxi stále významnější roli.
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Jde o moderní přístup, který znamená významný posun od dosavadního převážně represivního pojetí směrem k většímu důrazu na prvky restorativní justice. Větší význam je přisuzován nápravě a prevenci páchání trestné činnosti oproti sankcionování dotčené právnické osoby. To může společnosti motivovat k tomu, aby trestní řízení nevnímaly jen jako hrozbu sankce, ale také jako impuls k ozdravení interního fungování společnosti do budoucna – tedy k nápravě zjištěných pochybení, posílení kontrolních mechanismů a zavedení skutečně funkčních compliance opatření.
Zároveň však bude velmi důležité, jak se tento institut uchopí v praxi, zejména ve vztahu k možnosti soudu podmíněně upustit od trestního stíhání právnické osoby za podmínky, že připraví a zavede compliance opatření a během zkušební doby se podrobí kontrole jejich plnění. Za klíčové považujeme, aby do budoucna vznikla jasnější vodítka pro aplikaci tohoto mechanismu.
Zatím totiž zůstává řada praktických otázek otevřená – například jaké konkrétní podmínky by měla splňovat osoba, která bude roli monitora vykonávat, jaká budou pravidla reportingu, podle jakých kritérií bude monitor compliance opatření hodnotit a kde leží hranice mezi poradenstvím a nezávislou kontrolou. Bez určité metodiky může vznikat nejistota jak pro firmy, tak pro monitory, soudy i státní zástupce. Celkově však tento posun hodnotíme jako krok správným směrem a přiblížení české úpravy modernějším zahraničním přístupům.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Určitou příležitost pro advokacii v tom nepochybně vidíme, a to zejména proto, že využití nového institutu bude vyžadovat nejen znalost interních procesů a fungování firem, ale také velmi dobrou orientaci v právních rizicích, trestní odpovědnosti právnických osob a regulatorním prostředí. Advokáti mohou v tomto směru sehrát důležitou roli, ať už při asistenci s nastavováním compliance opatření, při obhajobě právnické osoby nebo při samotném výkonu funkce monitora, která však musí být od zbývajících dvou funkcí zcela oddělená, respektive ji nesmí vykonávat tentýž advokát.
Současně je však nutné přistupovat k roli monitora velmi opatrně a předem pečlivě vymezit pravidla, za kterých ji bude advokát vykonávat. Bude třeba řešit zejména otázky nezávislosti, střetu zájmů, oddělení role obhájce či poradce od role nezávislého monitora, rozsah mandátu, práci s mlčenlivostí a pravidla reportingu vůči orgánům činným v trestním řízení. Teprve při jasném nastavení těchto hranic může jít o smysluplnou a důvěryhodnou příležitost, která bude přínosná nejen pro advokacii, ale především pro samotné firmy a funkčnost celého systému.
Pro nás je to současně potvrzením, že compliance jako součást řešení trestněprávního rizika bude pro firmy dlouhodobě důležitým tématem. Vzhledem k tomu, že se na tuto oblast soustavně úzce specializujeme, vnímáme tento vývoj jako potvrzení významu naší dosavadní praxe i jako téma, kterému se chceme nadále systematicky věnovat.
Advokátní kancelář Deloitte Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
