TARPAN Legal se v poslední době intenzivněji věnuje poradenství startupům. Můžete v tomto být konkrétnější?
My jsme vlastně vždy spolupracovali se startupy nebo i fondy, které do startupů investují. Je to dáno i intenzivní spoluprací v rámci skupiny, kde kolegové z TARPAN Partners některým startupům pomáhají po stránce byznysové nebo finanční a v rámci TARPAN Capital do startupů i investujeme.
I z těchto důvodů jsme se v posledních letech rozhodli zintenzivnit naši startupovou právní desku. Dalším důvodem je i to, že se nám v posledních letech značně rozrostl tým o mladé kolegy, kteří mají k technologickým firmám blízko.
Ve vašem poradenství předpokládám nejde jen o právo, ale také o širší byznysové souvislosti tohoto podnikání. Právě o to mají klienti zájem?
V tomto máme v TARPAN velkou výhodu. Díky spojení s kolegy v TARPAN Partners umíme nabídnout klientům opravdu komplexní poradenství, které má vždy důraz na byznys, a nejen na specifické výseky.
Co opravdu velká část klientů nerada slyší, je, když jim právník řekne, že je něco k jejich obchodnímu rozhodnutí, a nedá jim tak žádnou odpověď. Byť to vždy stoprocentně nejde, snažíme se dát klientům celkový pohled a související servis. Rozhodně nikdy nedáváme formální rady ve smyslu odkazů na zákonná ustanovení bez zohlednění obchodního pozadí.
V čem je právě startupové podnikání podle vás specifické?
Z právního pohledu oproti klasickým větším firmám, kde bývá velká část hodnoty byznysu například v majetku dané firmy, má zde větší hodnotu zejména personální kapitál, know-how a duševní vlastnictví.
Dalším specifikem je čas. U startupů musí být vše relativně rychlé, na některé právní věci často není prostor, důležitější je ekonomika daného byznysu, přežití a růst. Občas se ale právě z těchto důvodů zapomíná na některé praktické právní aspekty, které na první pohled vypadají nedůležitě, ale mohou a budou důležité při dalším růstu a při dalších investičních kolech.
Co z hlediska startupů potřebujeme právně řešit nejvíce? A jak?
Z mého pohledu to jsou do určité míry otázky, které řeší právě momentální návrh startupového zákona, který byl na konci srpna představený na společné tiskové konferenci vlády spolu s vládním zmocněncem pro startupy Martinem Jiránkem a Jirkou Vicherkem, předsedou České startupové asociace.
To znamená, že by měla vůbec vzniknout nějaká definice toho, která firma je „startupem“. To by mělo podle nynějšího návrhu být zejména stanoveno podle stáří, inovativnosti a škálovatelnosti. Na to bude navázána certifikace. Dále návrh zákona obsahuje určité daňové úlevy pro investory do startupů.
Bohužel jsou i témata, která momentálně návrh startupového zákona neobsahuje, byť zejména ze strany České startupové asociace na nich byl velký zájem a původně v zákoně být měly. A z mého pohledu je v zákoně skutečně potřebujeme. Jde zejména o takzvaného flexiworkera, tedy institut, který by umožnil právě pouze startupům flexibilnější formy zaměstnání pracovníků, kdy dynamickému charakteru startupu klasický rigidní pracovní poměr zásadně nevyhovuje. Umožnilo by to tak startupům vyhnout se riziku švarcsystému. Důvodem tohoto vypuštění je prý současná transpozice směrnice EU o transparentním odměňování, kdy má být upřesněna i definice závislé práce.
Pak jsou oblasti, které už upraveny jsou, ale zasloužily by si ještě širší úpravu v platné legislativě, zde mě napadají například takuzvané ESOPy.
Pomohly by takové změny, aby se z Česka stal další startupový ráj? Nebo tady už nám ujel vlak a USA ani Izrael nedoženeme?
Z mého pohledu by těch změn muselo být opravdu hodně, abychom se těmto zemím alespoň přiblížili. Není to jen specifická legislativa pro startupy, ale například i obecné snížení byrokracie v Česku. Myslím, že by velmi pomohla mimo jiné nějaká nová forma obchodní společnosti, taková provozně levnější akciová společnost.
Dalším problémem je omezený kapitál pro startupy v Česku, oproti USA a Izraeli je to opravdu jen zlomek. Není to jen legislativou, ale i postojem některých typů investorů a lidí obecně. Jsem ale optimistou a věřím, že se v této oblasti v následujících letech alespoň trochu posuneme. Česko má neuvěřitelně šikovné talenty a startupová komunita roste.
Čím vás osobně zlákal svět startupů?
Vždy mě bavily nové technologie a zejména inovativní lidé. Startupové prostředí je takové “čerstvé”, pokaždé máte pocit, že se dozvíte něco nového. Byť je startupové podnikání z mnoha důvodů náročné, připadá mi to prostředí také obecně vždy pozitivní. Oproti klasickým M&A dealům, které v TARPAN děláme, je práce se startupy v mnoha ohledech pestřejší.
Jaké startupy, třeba i ze světa, vám aktuálně přijdou nejzajímavější?
Přirozeně mě v poslední době baví sledovat startupy, které staví na AI. Vzhledem k mému právnímu zaměření mě zajímají startupy, které staví různé právní asistenty na bázi jazykových modelů umělé inteligence.
Ze světových to je třeba Harvey, z českých například Advomate. Byť zrovna v mém konkrétním oboru právní asistenty s klasickým zaměřením na rešeršní práce v judikatuře a podobně plně nevyužiji, tak intenzivně používám asistenty, které právní dovednosti kombinují třeba ještě s některými dalšími.
Dále pochopitelně sleduji startupy, ke kterým máme v TARPAN blízko z různých důvodů, ať už jsou to klienti anebo tam má někdo zainvestováno. Jedním takovým je třeba Filuta AI, kteří poskytují produkty k testování v automotive, gamingu, ale třeba i dual use technologiích.
V neposlední řadě to jsou už i české startupy, které vyrostly a nejsou vlastně už „startupem“, ale spíš scaleupem nebo už velkým fungujícím byznysem. Takovými jsou například úspěšní Mews.
Zároveň je to velmi široké prostředí, jakým způsobem si udržujte přehled o všem, co se v něm děje?
Mám pocit, že stoprocentní přehled o všem mít nelze. Důležitá je komunita, navštěvování společenských akcí. Skvělé jsou například Scaleup Nights, které organizuje Czech Tech Startup Club. Dále to jsou podcasty, články některých technologických medií a podobně. Obecně to vnímám, že to není jen práce, ale i trochu hobby.
Co jako TARPAN ve startupovém prostředí chystáte?
Mimo jiné na podzim připravujeme sérii byznysově-právních workshopů orientovaných zejména pro foundery. Cílem je propojit obě roviny, tedy nejen právní stránku věci, ale i byznysové a finanční souvislosti, které za ní stojí. Konkrétní témata, termíny i formát budeme zveřejňovat později, takže zatím prozradím jen to, že to bude prakticky zaměřené a v komorním formátu, aby zbyl prostor na diskusi.
Advokátní kancelář TARPAN Legal je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky společnosti TARPAN Legal je možné navštívit na adrese https://www.tarpanlegal.com/
