Jak aktuálně hodnotíte přístup firem v České republice ke compliance? Vyvíjí se postupem času?
Přístup společností ke compliance je stále značně rozdílný. Zatímco některé jej vnímají jako přirozenou součást své každodenní činnosti a řízení rizik, jiné se jím začnou zabývat až v okamžiku, kdy již čelí konkrétnímu problému. V praxi se proto nadále nezřídka setkáváme se situacemi, kdy společnost začne své compliance programy řádně nastavovat teprve v reakci na interní incident, oznámení zaměstnance či kontrolu správního orgánu.
Specifickou kategorii zde pak představují podnikatelské skupiny působící ve více jurisdikcích, které často zavádějí jednotná skupinová compliance řešení. Takový přístup je sice z hlediska řízení skupiny pochopitelný, ne vždy je však šťastný. Právní úprava se totiž může v jednotlivých zemích podstatně lišit, což v praxi zpravidla vede k jednomu ze dvou důsledků. Skupinové řešení je buď nastaveno natolik široce, aby alespoň rámcově pokrylo požadavky všech relevantních jurisdikcí, v důsledku čehož zahrnuje i situace, které v jednotlivých zemích nespadají do rozsahu příslušné zákonné úpravy, nebo naopak vychází primárně z právní úpravy státu, v němž sídlí mateřská společnost, a místní specifika nezohledňuje vůbec.
Typickým příkladem je oblast whistleblowingu. Přestože právní úpravy členských států vycházejí ze stejné evropské směrnice, transpoziční legislativa se v jednotlivých členských zemích výrazně liší, což však jednotná skupinová řešení většinou nedokáží dostatečně reflektovat.
Celkově lze říci, že přístup společností ke compliance se postupem času zlepšuje. Stále se však setkáváme s tím, že společnosti tuto oblast podceňují až do okamžiku, kdy se objeví konkrétní problém, jemuž by včasným nastavením compliance programů bylo možné předejít.
Jak vnímáte aktuální posuny v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob? Na co byste v tomto ohledu upozornili?
Částí novely účinné od 1. ledna 2026 došlo k zavedení dalších skutečností, které musí soud zohlednit při ukládání trestu a ochranného opatření. Při ukládání trestu tedy soud musí nyní zohlednit i to, zda právnická osoba má zavedený účinný soubor preventivních opatření směřujících k předcházení trestné činnosti, resp. zda po činu se tento tedy účinný soubor preventivních opatření alespoň pokusila zavést. Existence účinného systému preventivních opatření pak může být důvodem pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku některých trestů. Do zákona byla dále implementována ustanovení o fakultativním zastavení trestního stíhání státním zástupcem v případě, kdy vzhledem k nízké závažnosti činu, okolnostem jeho provedení a následného chování obviněné právnické osoby je zřejmé, že účely trestního stíhání bylo dosaženo.
Ustanovení účinná od 1. července letošního roku pak zavádějí možnost odklonu – podmíněného upuštění od trestního stíhání. Jedním z předpokladů podmíněného upuštění od trestního stíhání je v určitých situacích opět zavedení účinného souboru preventivních a nápravných opatření.
K hodnocení, zda právnickou osobou zavedená preventivní opatření jsou vskutku účinná, upravilo Nejvyšší státní zastupitelství svou metodiku k aplikaci § 8 odst. 5 zTOPO (uvedené ustanovení zákona exkulpuje právnickou osobu v případě, když vynaložila veškeré úsilí, které po ní bylo možno požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila).
Z výše uvedeného je tedy patrné, že poslední novelou zTOPO došlo k významnému posílení preventivní funkce zákona. Právnické osoby nyní mají možnost usilovat o zastavení trestního stíhání, resp. o podmíněné upuštění od trestního stíhání, v případech, kdy zavedou účinná preventivní opatření. Účinným opatřením se přitom nemyslí takové, které je „jen“ zavedeno, ale takové, které je fakticky uplatňované v každodenní praxi. Preventivní působení zTOPO se tedy uplatňuje prostřednictvím požadavku na zavedení účinných compliance programů, tj. zejména prostřednictvím požadavku na zavedení a důsledného uplatňování pravidel etického kodexu a dalších na něj navazujících programů (hospodářská soutěž, cyber security, whistleblowing atp.).
Jak hodnotíte novou možnost odklonu upuštění od trestního stíhání u právnických osob?
Jednoznačně pozitivně! Jakkoliv má trestní právo především ochrannou a dále represivní funkci, funkci preventivní není možné v žádném případě pominout a v demokratickém právním státě by tato funkce měla nabývat na stále větší důležitosti. Je tedy pozitivní, že nově zavedená úprava umožňuje právnická osobě usilovat o podmíněné upuštění od trestního stíhání v případě, kdy podnikne účinné kroky k tomu, aby zabránila opakování protiprávního činu, resp. zabránila spáchání jiného protiprávního činu.
Vnímáte tuto možnost pro advokacii a vás konkrétně i jako byznysovou příležitost?
Naší primární snahou je, aby naši klienti měli nastaveny potřebné compliance programy v souladu s platným právem, a vyhnuli se tedy jakémukoli nebezpečí trestního stíhání. V případě, že společnost tyto procesy nastaveny nemá a hrozí jí, že proti ní bude trestní stíhání zahájeno, nebo toto dokonce již probíhá, pak jsme samozřejmě připraveni jí s přijetím a implementací vhodných preventivních a nápravných opatření pomoci. V tomto ohledu tak možnost nového odklonu v zTOPO jako byznysovou příležitost vnímáme. S přípravou preventivních a nápravných opatření pro klienty máme přitom bohaté zkušenosti.
Advokátní kancelář PETERKA & PARTNERS je hlavním partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky PETERKA & PARTNERS můžete navštívit na adrese https://www.peterkapartners.com/
