Policie a státní zastupitelství vnímají svět černobíle, ten podnikatelský je ale rozmanitější, říká Richard Schmidt

Advokát Richard Schmidt je zatím nejnovější výraznou posilou advokátní kanceláře KŠB, která se jeho prostřednictvím intenzivněji pustila do trestního práva, zejména pokud jde o o trestní odpovědnost právnických osob. „Rozsah specializací KŠB byl jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl pro působení v této kanceláři. Po letech zkušeností z trestní obhajoby jsem toho názoru, že v současnosti již nelze trestní obhajobu zejména v oblasti white collar crime kvalifikovaně vykonávat bez široké podpory specialistů na netrestní právní odvětví,“ říká Richard Schmidt pro legalweb.

Richard Schmidt
Zdroj: KŠB

V našem rozhovoru se dostáváme rovněž k tomu, že orgány činné v trestním řízení (OČTŘ) sice podle jeho slov stíhají čím dál širší paletu jednání, ale současně stále neberou v potaz rozmanitost každodenního života, zejména v podnikání: „Pro OČTŘ je svět černobílý a mají tendenci stavět se ke kauzám tak, že pokud se ukáže porušení určitého předpisu, automaticky dovozují úmysl ke spáchání trestného činu. Tyto tendence jsou zejména patrné v případech daňových a dotačních trestných činů.“

Dané situace jsou ale podle něj mnohdy jen „důsledkem zmatenosti a nejednoznačnosti právní úpravy, či příslušných pravidel.“„Právě v těchto situacích je u právnických osob často existence kvalitního compliance nejkratší a někdy i jedinou cestou k eliminaci negativních dopadů trestního stíhání,“ dodává.

Jaká je teď doba pro experty na trestní právo? Předpokládám, že práce máte dost…

V trestním právu se nenudíme nikdy. Orgány činné v trestním řízení, zdá se, nikdy nespí a nepřestávají nás překvapovat. To platí jak pro nás obhájce, tak zejména pro klienty.

Čemu se budete věnovat v KŠB? 

Především obhajobě v trestních věcech týkajících se tzv. white collar crime, což pokrývá širokou paletu trestných činů od krácení daně, přes dotační podvody po trestné činy související s nekalosoutěžním jednáním, či hospodářskou soutěží. Současně se specializuji na trestní odpovědnost právnických osob, kterou řeším nejen v rámci obhajoby, tj. po zahájení trestního stíhání, ale rovněž v rámci prevence při zavádění compliance. Nikoliv zanedbatelnou částí mé činnosti je i podpora klientů jako poškozených v trestním řízení a jejich zastupování a asistence klientům při kontaktech s orgány činnými v trestním řízení, například při podání vysvětlení, při výslechu, či při výzvách k vydání věci, či součinnosti. 

Čím vás mimochodem pro další kariéru zlákala právě tato firma?

Šířkou a zejména hloubkou záběru do všech právních odvětví. A také způsobem, kterým se věnuje klientům a klientským věcem. Ze zkušenosti totiž vím, že právní služby poskytuje na vysoké odborné úrovni, ale přitom si stále zachovává individuální a lidský přístup ke klientovi. A to považuji zejména v trestních věcech za velmi důležité.

V KŠB jsou experti na korporátní i hospodářské právo, na daně, na nemovitosti… Předpokládám, že se budete vhodně doplňovat. Je to tak?

Určitě, právě rozsah specializací KŠB byl jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl pro působení v této kanceláři. Po letech zkušeností z trestní obhajoby jsem toho názoru, že v současnosti již nelze trestní obhajobu zejména v oblasti white collar crime kvalifikovaně vykonávat bez široké podpory specialistů na netrestní právní odvětví. 

Co speciálního tedy klientům nabídnete?

Právě takovou kvalifikovanou podporu v trestním řízení založenou na expertize nejen v trestním právu, ale všech právních odvětví, kterých se daná trestní věc dotýká.

Na začátku letošního roku došlo k velkým změnám trestního práva. Co prvních osm měsíců jejich účinnosti ukázalo?

Na nějaké detailní hodnocení je zatím brzo. Ale zejména v oblasti peněžitého trestu, u kterého se podstatně rozšířily podmínky pro jeho ukládání, máme už řadu dobrých zkušeností. V tomto ohledu považuji novelu za krok dobrým směrem, protože zejména v případě majetkových a hospodářských trestných činů je peněžitý trest často mnohem vhodnější, než trest odnětí svobody.

Co tedy s trestním právem v Česku dál?

Pokud mám odpovědět z pohledu obhajoby, potom se musíme připravit na zvyšující se odborné zázemí orgánů činných v trestním řízení a tomu adekvátně zvyšovat i expertní připravenost obhajoby. Problémem je totiž fakt, že OČTŘ sice stíhají čím dál širší paletu jednání, ale současně stále neberou v potaz rozmanitost každodenního života, zejména v podnikání. Pro OČTŘ je svět černobílý a mají tendenci stavět se ke kauzám tak, že pokud se ukáže porušení určitého předpisu, automaticky dovozují úmysl ke spáchání trestného činu. Tyto tendence jsou zejména patrné v případech daňových a dotačních trestných činů. 

Věnujete se trestní odpovědnosti právnických osob. Jak se vyvíjel přístup klientů k souvisejícím rizikům?

V průběhu času je nepochybná změna přístupu klientů k zavádění příslušných opatření. Tím, jak se zvyšuje počet trestně stíhaných právnických osob a toto téma se více promítá i ve veřejném prostoru, uvědomují si klienti, že preventivní přístup je nezbytný. S ohledem na konstrukci přičitatelnosti trestní odpovědnosti právnickým osobám je bohužel velmi jednoduché pro orgány činné v trestním řízení trestní odpovědnost dovodit. A pro stíhané právnické osoby je naopak složité se trestní odpovědnosti zprostit. Obhajoba právnických osob může být poměrně složitá, právě s ohledem na to, jak vágně jsou v zákoně i judikatuře podmínky vyvinění vymezeny. 

Compliance je velmi široké téma, v českém prostředí se myslím intenzivněji začalo řešit právě v souvislosti se zavedením TOPO. Jak pojem compliance chápete vy?

V rovině trestního práva je důležité neomezit se u compliance jen na trestní odpovědnost. Pokud má být compliance v trestním řízení co k čemu, musí vnitřní předpisy společností opravdu adekvátně řešit nejen každodenní vnitropodnikové procesy, ale současně si udržet jednoduchost a srozumitelnost pro své adresáty. Je potřeba se na compliance nedívat pouze jako na něco formálního, co se zavádí dle vzoru z důvodu nutnosti, ale jako na soubor pravidel, který má efektivně pomáhat regulovat každodenní činnost příslušné společnosti v souladu se zákonem. Protože pokud je compliance zavedeno pouze formálně, poměrně rychle to v případě trestního řízení vyjde najevo a uzavře se cesta pro případnou exkulpaci právnické osoby. 

Je vůbec možné mít všechno v souladu s veškerou regulací?

V dnešní přebujelé normativě je bohužel složité vůbec sledovat všechny předpisy dopadající na činnost právnických osob. Složitější je to také o předpisy na úrovní EU a zejména pro ČR typický tzv. gold plating při implementaci. Výsledkem je, že máme celé řady předpisů a pravidel, které je složité i ekonomicky těžko únosné dodržovat. Ale právě v tom je problematické již zmiňované černobílé vidění světa v případě OČTŘ. Z této situace totiž potom vyplývají trestní stíhání, které z pohledu orgánů činných v trestním řízení jsou úmyslnou trestnou činností, fakticky však bývají pouze důsledkem zmatenosti a nejednoznačnosti právní úpravy, či příslušných pravidel. A právě v těchto situacích je u právnických osob často existence kvalitního compliance nejkratší a někdy i jedinou cestou k eliminaci negativních dopadů trestního stíhání.

Plánujete se zapojit také do KŠB Institutu? Jak?

Určitě, zrovna teď na 21. října 2026 připravujeme školení na téma trestní odpovědnosti právnických osob v rámci KŠB Institutu.


Advokátní kancelář KŠB je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.

Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/