Jak hodnotíte první rok svého mandátu v představenstvu ČAK? Co se povedlo, co se nepovedlo?
První rok svého mandátu hodnotím jako velmi intenzivní. Podařilo se otevřít a v řadě případů také výrazně posunout agendy, které považuji za zásadní pro budoucnost advokacie. Především jsme chráníme nezávislost advokacie a advokátní mlčenlivost před snahami o jejich omezení či prolomení. ČAK se aktivně vymezila proti návrhům, které by nepřiměřeně rozšiřovaly pravomoci státu vůči advokátům nebo zasahovaly do důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem. Velmi intenzivně jsme se věnovali například návrhu zákona o ekonomické ochraně státu, problematice odčerpávání majetku či připravovaným změnám trestního práva.
Současně jsme změnili způsob, jakým Komora legislativu sleduje a ovlivňuje. Zřídili jsme Koordinační výbor pro legislativu, který umožňuje lépe propojovat odborné sekce a včas formulovat stanoviska ČAK. Výrazněji jsme se zapojili také do evropské legislativy. Ve spolupráci se zastoupením ČAK v Bruselu formulujeme pozice Komory k evropským návrhům, které mohou mít dopad na advokátní mlčenlivost a důvěrnost komunikace, například v debatě kolem tzv. Chat Control.
Za důležitý posun považuji také komunikaci Komory navenek. ČAK nemá pouze reagovat na legislativní návrhy, které se jí bezprostředně dotýkají. Má být respektovaným odborným hlasem ve veřejné debatě o právním státu, justici a kvalitě legislativy. Myslím, že v tomto směru jsme během prvního roku byli podstatně aktivnější a viditelnější.
Konkrétní výsledky jsou patrné také v digitalizaci. Funguje nová elektronická kniha úschov prostřednictvím Portálu ČAK, digitalizovali jsme Index koncipienta a chceme v převodu dalších agend do digitálního prostředí pokračovat. S tím souvisí i bezpečnost advokátních úschov, kde byl do praxe uveden nový systém evidence a Garanční fond.
Velkou pozornost jsme věnovali hospodaření Komory. Naším cílem je dlouhodobě vyrovnané a transparentní financování, které ČAK umožní plnit nejen tradiční samosprávné funkce, ale i nové povinnosti, které na ni stát a evropská regulace postupně přenášejí.
Za velmi důležitou považuji rovněž oblast vzdělávání. Máme nový zkušební řád, digitalizovaný Index koncipienta a vznikl první návrh komplexní koncepce vzdělávání. Chceme jasněji definovat, jaké znalosti a praktické dovednosti má mít advokát v okamžiku, kdy úspěšně složí advokátní zkoušku. To je podle mě jedna z oblastí, kde má Komora vůči budoucnosti profese mimořádnou odpovědnost.
A co se nepovedlo? Jednoznačně komunikace kolem valorizace advokátních příspěvků. Podcenili jsme, jak podrobně je potřeba členům Komory vysvětlit nejen samotnou potřebu změny, ale především to, na co konkrétně jsou jejich příspěvky využívány a jaké služby a ochranu za ně Komora poskytuje. Z této zkušenosti jsme se poučili. Považuji za naši povinnost před podzimním hlasováním velmi konkrétně a transparentně ukázat, jaké jsou náklady jednotlivých agend, proč rostou a jaké důsledky by mělo jejich dlouhodobé podfinancování.
Jaký máte názor na podzimní hlasování advokátů ohledně výše poplatků?
Podzimní hlasování považuji za důležité rozhodnutí o tom, jakou Komoru vlastně advokáti chtějí mít.
Pokud chceme moderní a aktivní profesní samosprávu, která důsledně chrání nezávislost advokacie a důvěrnost komunikace mezi advokátem a klientem, kvalitně vzdělává advokáty a koncipienty, digitalizuje své služby, vykonává kárnou pravomoc, zajišťuje dohled nad plněním povinností v oblasti AML a současně dokáže účinně hájit zájmy advokacie v českém i evropském legislativním procesu, musíme také zajistit její dlouhodobě udržitelné financování.
ČAK přitom nemá jiné zdroje, z nichž by mohla rostoucí rozsah těchto činností financovat. V zásadě proto existují dvě možnosti řešení. První variantou je přizpůsobit výši příspěvků reálným nákladům garantujícím provoz, plnění zákonných povinností a umožňující rozvoj a modernizaci Komory, druhou je dlouhodobě financovat její činnost deficitně a postupně spotřebovávat vytvořené rezervy.
Druhou variantu nepovažuji za odpovědnou a z hlediska ochrany zájmů advokátek a advokátů za nebezpečnou.
Vedení ČAK před hlasováním členům jasně doloží, že s jejich penězi hospodaří účelně a transparentně.
Debata nemá stát jen na otázce „vyšší, nebo nižší příspěvek“. Má stát především na otázce, jakou Komoru chceme, co od ní očekáváme a kolik objektivně stojí služby a ochrana, které má advokátnímu stavu poskytovat.
Výsledek hlasování budu samozřejmě respektovat. Považuji ale za naši povinnost dát před ním advokátům úplné a srozumitelné informace, aby se mohli rozhodnout na základě konkrétních čísel a jasně formulovaných priorit.
Co v tuto chvíli považujete za svůj hlavní úkol na další rok?
V příštím roce vidím tři hlavní priority: legislativu, stabilní financování Komory a modernizaci jejích služeb.
V legislativní oblasti bude klíčové obhájit pozice ČAK u návrhů, které mohou zásadním způsobem ovlivnit výkon advokacie a vztah advokáta s klientem. Týká se to zejména zákona o ekonomické ochraně státu, právní úpravy odčerpávání majetku a připravovaných změn trestního práva. Zároveň chci, aby Komora ještě více posílila schopnost vstupovat do legislativního procesu včas nikoli až ve chvíli, kdy je návrh prakticky hotový.
Druhou prioritou je dlouhodobě stabilní a transparentní hospodaření. Pevně věřím, že se podaří najít podporu pro takové nastavení členských příspěvků, které umožní Komoře plnit všechny její povinnosti bez deficitního financování. Současně musí být pro každého advokáta srozumitelné, na co jeho příspěvek směřuje a jakou hodnotu za něj profesní samospráva vytváří.
A třetí prioritou je pokračování v digitalizaci agendy ČAK a předložili novou koncepci vzdělávání advokátů a koncipientů. Mým cílem je Komora, která je vůči svým členům efektivní a moderní, ale současně dostatečně silná a odborně respektovaná na to, aby dokázala bránit základní hodnoty advokacie její nezávislost, samosprávu a důvěrnost vztahu mezi advokátem a klientem.
