Ve veřejném prostoru vznikla debata o možném otevření další právnické fakulty, a to v Ostravě. Co říkáte na tuto myšlenku? A přivítali byste, aby ročně absolvovalo práva celorepublikově více lidí?
Myšlenka otevření právnické fakulty v Ostravě si bezpochyby zaslouží seriózní diskusi. Ostravsko, jak známo, je významné hospodářské centrum se specifickými právními potřebami od pracovního práva přes právo životního prostředí až po právní aspekty mezinárodních obchodních vztahů. Byť olomoucká fakulta je v dosažitelné vzdálenosti, absence vlastní fakulty je v regionu znát. Dobře to sami vidíme u naší pobočky – zatímco kanceláře v univerzitních městech se potýkají s převisem zájemců o stáže a koncipientská místa, v Ostravě je situace dlouhodobě složitější.
Novou fakultu je ale třeba plánovat komplexně, aby představovala pro Ostravsko skutečnou přidanou hodnotu. Vybudování infrastruktury, zajištění kvalitního pedagogického sboru i dostatečných ubytovacích kapacit jsou investice přesahující rámec akademického prostředí. Bez zapojení municipality a promyšlené bytové politiky může příliv studentů paradoxně působit rozporuplně a například zatížit místní trh s nájemním bydlením. Správně uchopený projekt naopak může ostravský region oživit a přirozeně navázat na jeho probíhající transformaci.
Pokud jde o počet absolventů, asi není třeba zdůrazňovat, že klíčová není samotná kvantita, ale kvalita vzdělávání. Právě silný pedagogický základ a jasná vzdělávací koncepce budou pro případnou ostravskou fakultu zásadní; lze věřit, že s oporou o zkušenosti olomoucké fakulty nebude nutné tyto pilíře vytvářet od nuly.
Měly by podle vás jednotlivé fakulty odrážet regionální specifika či by se měly více specializovat, než je tomu v současnosti, jako například?
Univerzální základ právního vzdělávání dává smysl a měl by zůstat zachován. Prostor pro výraznější profilaci jednotlivých fakult však existuje a je žádoucí. Ostrava má přitom pro to přirozené předpoklady. Už zmiňované pracovní právo, právo životního prostředí, popřípadě právní agenda související se zahlazováním následků hornické činnosti představují témata s dlouhodobým praktickým přesahem, a s ohledem na příhraniční polohu v blízkosti Polska a Slovenska i přesahem mezinárodním. Ta si systematickou akademickou pozornost jistě zaslouží.
Zároveň je zřejmé, že Ostravsko se cíleně transformuje směrem k technologickému sektoru. To otevírá prostor pro rozvoj výuky v oblastech, jako je regulace umělé inteligence, IT právo či ochrana dat. Tedy obory, jejichž význam bude v nadcházejících letech dále růst a které zatím nemusí být v českém právním vzdělávání systematicky pokryty.
Jak vnímáte v oblasti práva vztahy mezi akademií a praxí? Umíte si představit z vaší strany například finanční podporu určitého výzkumu či specializace? Za jakých podmínek?
Potenciál vztahu mezi akademickým světem a advokátní praxí podle nás stále není plně využitý. Akademická pracoviště vytvářejí hodnotné výstupy, které však ne vždy nacházejí cestu do každodenní praxe advokátů, a naopak řada kolegů vnímá akademické prostředí jako málo atraktivní, mimo jiné i finančně. Dlužno nicméně dodat, že oba světy se stále častěji prolínají. Například naše kancelář spolupracuje s řadou akademicky činných odborníků a pravidelně přijímá stážisty, kteří u nás získávají praktické zkušenosti pro další studium.
Finanční podporu výzkumu ze strany praxe si umíme představit, avšak podmínky je obtížně vymezit vyčerpávajícím způsobem. Především však musí vždy fungovat garance akademické nezávislosti. Financující subjekt nesmí mít možnost ovlivňovat závěry výzkumu ani směřovat jeho výsledky k účelovým potřebám. Projekty typu „právních analýz na míru“ či koordinovaných zásahů akademické sféry do legislativního procesu ve prospěch partikulárních zájmů sponzorů by rozvoji finanční podpory výzkumu spíše uškodily. Vhodně nastavené partnerství s důrazem na transparentnost a odbornou autonomii naopak může přinést výhody jak pro univerzity a právní praxi, tak i pro širokou veřejnost.
Kocián Šolc Balaštík je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
