Vadí vám současná legislativní praxe využívání poslaneckých návrhů i v případech, kdy by bylo žádoucí připomínkové řízení?
Právo podávat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně je ústavním právem každého poslance. Každý poslanec má právo podat návrh zákona bez ohledu na to, zda by bylo žádoucí v daném případě připomínkové řízení. Ostatně poslanci opozičních stran ani jinou možnost v podstatě nemají.
Co však nepovažuji za žádoucí, je nadměrné využívání poslaneckých návrhů poslanci, kteří jsou současně členy vlády. Jednotlivá ministerstva mají odborný legislativní aparát a vláda má obsáhlá Legislativní pravidla, která by měla bránit tomu, aby návrhy zákonů byly nekvalitní jak po obsahové, tak formální stránce.
K tomu slouží nejen připomínkové řízení, ale i poradní orgán vlády – Legislativní rada vlády a její odborné komise, kde probíhá i odborná oponentura návrhu zákonů. Absenci připomínkového řízení a odbornou oponenturu u důležitých zákonů před jejich předložením Poslanecké sněmovně považuji proto za přinejmenším nevhodnou.
Zdálo by se vám rozumné zavést do české legislativy takzvanou klauzuli zapadajícího slunce (sunset clause)? Spočívá v tom, že by zákony (či alespoň některé z nich) platily po nějakou předem určenou dobu a poté by mohly být dál závazné jen tehdy, pokud by je politická reprezentace opět potvrdila.
Zavedení klauzule zapadajícího slunce považuji v drtivé většině případů za nežádoucí, protože by vedlo ve své podstatě ke stavu právní nejistoty. Nebylo by jisté, co bude platit po uplynutí předem stanovené doby účinnosti zákona, což nepřispívá ke klidu a stabilitě ve společnosti. Navíc by mohlo nastat právní vakuum, pokud by politická reprezentace zákon nepotvrdila a novou právní úpravu včas neschválila.
Podle mého názoru je proto lepší praxí, aby zákon platil tak dlouho, dokud není zrušen a nahrazen anebo změněn. To je v podstatě stávající praxe v České republice. Samozřejmě k právní jistotě nepřispívají ani časté změny zákonů, jak jsme tomu svědky v posledních letech. To má pak za následek i poměrně nízké právní vědomí občanů.
Jak celkově hodnotíte kvalitu legislativního procesu v České republice? Co by mu prospělo?
Legislativní proces v České republice má svá jasná a srozumitelná pravidla, zejména pokud se jedná o vládní návrhy zákonů i velmi podrobná. Podle mne by bylo třeba v první řadě, než by se cokoliv měnilo, důsledně trvat na jejich dodržování a nehledat různé výjimky.
Dále bych považoval za správné, aby každý legislativní návrh, bez ohledu na to, kdo jej podává, byl podroben důkladné odborné diskusi a oponentuře a aby byly reálně analyzovány a vyhodnoceny jeho ekonomické a společenské dopady, a to nejen formálně jako slohové cvičení. Tak by to mělo fungovat v případě, že se postupuje podle Legislativních pravidel vlády. Těmi však poslanci bez ohledu na to, zda podávají návrhy zákonů nebo jen pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona, vázáni nejsou.
Myslím si, že legislativnímu procesu by prospělo, aby posouzení společenských a ekonomických dopadů návrhu zákona a odborná diskuse k němu, popř. i oponentura byly vyžadovány bez ohledu na to, kdo legislativní návrh podává. Samozřejmě jsou možné výjimky, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
Advokátní kancelář KŠB je partnerem legalwebu, v rámci této spolupráce byl publikován rovněž tento text.
Webové stránky KŠB můžete navštívit na adrese https://www.ksb.cz/
